„Nechte nás makat.“ Oblečeni do triček s touto výzvou přišli zástupci hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem v den projednávání zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Chtěli tím dát najevo odpor vůči obstrukcím pravicové opozice. Nicméně vláda maká téměř nerušeně. Zejména ve prospěch velkých firem typu Agrofertu a k tíži malých podnikatelů.
Především se naplňují prorocká slova Andreje Babiše, který krátce před volbami upřímně doznal, že malé a střední podniky jsou jen „klišé a kecy“, zatímco „my potřebujeme podporovat velký průmysl“. Malí podnikatelé mu vadí, protože jsou samostatně uvažující, aktivní a od státu nic nepotřebují. Starají se sami o sebe. Babiše tato samostatnost dráždí, a proto je chce skřípnout. Stejně to jsou jen podvodníci a kradou, jak dodává v každém mediálním vstupu.
[ctete]37299[/ctete]
Elektronická evidence tržeb (EET)
Andrej Babiš si vzal vzor EET u chorvatské socialistické vlády, která nedávno prohrála volby s konzervativní opozicí. Zanechala po sobě rozvrácenou a předluženou ekonomiku se třetí nejvyšší nezaměstnaností v EU. Nezajistila přitom lepší výběr daní, chorvatská šedá ekonomika je stále dvojnásobně vyšší než u nás. Tisíce firem a drobných podnikatelů, zejména trhovců, musely skončit.
Babišovi kritici oponují, že tento systém nepřinese kýžené výsledky. Bude náročný na provoz, zbytečně každoročně vytahá peníze z kapes podnikatelů i státu a nepříjemně zvýší byrokracii. EET ohrožuje ochranu soukromí podnikatelů a přímo nabízí možnost zneužití získaných dat. Desítky miliard korun vybraných na daních navíc, kterými šermuje hnutí ANO, jsou nevěrohodná hausnumera.
Kontrolní hlášení DPH
Není to ovšem jediný dáreček, který ministr financí podnikatelům nachystal. Po Novém roce budou muset všichni plátci DPH podávat kontrolní hlášení, právnické osoby každý měsíc. Ostatní podle toho, jak odvádějí daň. Soukromníci považují kontrolní hlášení za další ránu pod pás živnostníkům a malým a středním podnikům.
Podnikatelé poukazují na to, že stát získá informace o tom, kdo s kým a v jakém objemu obchoduje. Hrozí zneužití těchto dat. Likvidační mohou být nepřiměřené sankce. Pokud finanční úřad zjistí nesrovnalost, okamžitě je podnikateli udělena automatická pokuta a zaslána výzva k odstranění chyby do pěti dnů od doručení. Takže menší podnikatelé, kteří nebudou mít čas a prostor každodenně přistupovat do své datové schránky, mohou být tímto systémem existenčně ohroženi.
„Prohibiční“ protikuřácký zákon
Další spornou normou je protikuřácký zákon z dílny ministerstva zdravotnictví, zakazující kouření ve všech barech, hospodách a restauracích. Zaštiťuje se tím, že musí chránit zdraví obyvatel. Zcela ovšem pomíjí svobodu volby, jelikož u nás nekuřácké nebo kombinované provozy tvoří už 60 procent všech podniků, a jde proti svobodě podnikání. Stejně tak by bylo možné zakázat například prodej tvrdého alkoholu.
Tento zákon zavání typickým sociálním inženýrstvím. Nejenže jeho autoři pomíjejí, že kvůli němu může řada zejména venkovských hospod zkrachovat, ale nezajímá je ani, kdo majitelům restaurací uhradí náklady na stavební oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor.
Kolem tohoto zákona se objevuje řada dalších sporných bodů. Umožňuje zakázat kouření na veřejných akcích pod širým nebem s hrozbou vysokých pokut, například na festivalech. Otázka zní, jak mají organizátoři akcí často s mnohatisícovými návštěvami toto nařízení uhlídat.
Zákaz by se vztahoval i na elektronické cigarety. Přitom jejich riziko je v porovnání s klasickými cigaretami minimální.
Plošný zákaz kouření se vztahuje také na čajovny, kde jsou využívány vodní dýmky. Pokud provozovatelé nezískají výjimku, většina z nich zkrachuje.
V restauracích, ale i ve stáncích, kde se prodává alkohol, má mít prodejce jeden nealkoholický nápoj levnější než alkoholický. Toto opatření zcela nesmyslně diktuje ceny, aniž by přineslo cokoli pozitivního.
Babišova „malá“ domů
Stát se zkrátka snaží získávat kontrolu nad stále větším počtem činností podnikání. Čím více regulací chystá, tím více oklešťuje svobodu.
Zatímco na drobné podnikatele chce vláda uplatňovat přísný metr, Agrofert je z hlediska saturování státem za vodou. Ročně čerpá miliardové dotace, veřejné zakázky a nejrůznější daňové úlevy a pobídky, jejichž celkovou výši dosud Babiš přes prázdné proklamace o transparentnosti nikdy nezveřejnil.
Co se aktuálně ve stínu mediálně nejviditelnějšího boje o EET odehrálo?
Zvýhodnění velkých dodavatelů potravin. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před praktikami obchodních řetězců. Kritici z řad pravicové opozice tvrdí, že zákon zvýhodňuje velké potravinářské firmy na úkor malých dodavatelů. Stát tak umožní, aby si Agrofert vylepšil pozici v obchodních jednáních s řetězci. Téměř s jistotou se dá tvrdit, že kdyby Babiš obchodní řetězce vlastnil, zákon by neprošel. Takto jako vedlejší efekt hrozí zdražení potravin a zvýšené odběry zboží ze zahraničí.
Podpora biopaliv. Senát schválil prodloužení podpory biopaliv první generace do roku 2020. Současně s tím se zpřísňují podmínky pro přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Až normu podepíše prezident, bude tak završen proces nahrávající především Agrofertu, který je dnes hlavním dodavatelem bionafty do společnosti Čepro, spadající pod ministerstvo financí.
Vítězný Uniles. V den projednávání EET podepsaly Lesy ČR všechny smlouvy na lesnické práce téměř třímiliardového tendru od příštího roku. Dominantní postavení si s přehledem udržel Babišův Uniles. Získal zakázky na zdaleka největší ploše 76 tisíc hektarů, což je téměř dvaapůlkrát více, než vysoutěžila druhá firma v pořadí.
Zatímco ministr financí se umí o svoje firmy postarat za vydatného přispění koaličních partnerů, kteří proti jeho všudypřítomnému střetu zájmů už ani verbálně neprotestují, pro malé podnikatele vláda nic dobrého nechystá. Na čem skutečně maká, je zhoršování klimatu pro malé podnikání. Pro mnohé bude toto klima likvidační.
[ctete]23244[/ctete]
