Premiér Andrej Babiš nevyloučil kandidaturu v prezidentské volbě v roce 2023, ke které se vždycky stavěl odmítavě. Je tato možnost reálná, nebo jde jen o hypotetické téma, které nemá žádný nosný základ? Úplná chiméra to není, ale šance šéfa ANO nejsou vysoké.
Téma Babišovy účasti v boji o nástupnictví prezidenta Miloše Zemana se neobjevuje poprvé. Naposledy v rozhovoru pro CNN Prima News, kdy premiér čelil opakované otázce, zda může vyloučit svou kandidaturu na prezidenta.
Nevyloučit můžeme jen smrt
„Teď se soustřeďme na očkování, v roce 2021 máme spoustu úkolů. Já jsem manažer, krizový manažer. Víte, že já neumím mluvit. Co můžeme vyloučit? Nevyloučit můžeme jenom smrt. To není téma. Chtěl bych vyhrát volby a pokračovat v těch projektech,“ odpověděl nakonec.
Babiš reagoval i na nedávno zveřejněné sázkové kurzy ve společnosti Fortuna, které nelze v této době považovat za nic jiného než reklamní trik této sázkové kanceláře. Na jeho vítězství je nyní vypsaný nejvyšší kurz 2,5:1. „Že bych si vsadil?“ zažertoval premiér. Sázet ale na kohokoli v situaci, kdy ani není jisté, zda se voleb zúčastní, se pravděpodobností rovná výhře jackpotu.
Šéf ANO dosud veřejně odmítal, že by se o post prezidenta ucházel. „Ten život, který teď mám, není úplně nejlepší, asi bych potřeboval klidnější život, takže, není to pro mě vůbec téma. Nikdy jsem neměl ambice být premiér a prezident už vůbec ne,“ svěřil se v září ve studiu Blesku.
„Nechci kandidovat na prezidenta. Budu ještě kandidovat do příštích (sněmovních) voleb. Funkce premiéra ano, je to krizový management,“ dušoval se tehdy, ale dnes tento kategorický výrok relativizoval.
Cíl? Udržet se v politice
Důvodů, proč Babiš nechce odejít z politiky, i když vlna jeho skandálů i na mezinárodní úrovni by každého jeho předchůdce už dávno smetla, je víc. Nejen dokončení rozdělaných projektů, jak sám uvádí. Ve hře je i jeho imunita, zájmy ekonomického impéria Agrofertu a obavy, co vše by mohlo vylézt na světlo, pokud by opustil Strakovu akademii.
Je přitom tragikomické, pokud premiér sám sebe označuje za krizového manažera, když svou neschopností, nekompetencí a jájínkovstvím srazil Česko loni na podzim mezi nejrizikovější země světa z hlediska vývoje koronaviru.
Nyní se upíná na vakcinaci, kde vláda rovněž zaspala v přípravě. Babišův očividný kalkul, že celá operace skončí letos v září krátce před parlamentními volbami a bude moci slavnostně oznámit „konec epidemie“, je velmi optimistický. Mezitím zásahy jeho vlády od loňského jara těžce poškodily ekonomiku, mnoho firem nechala na holičkách a brutálně pracuje na rozvratu veřejných financí.
Pokles popularity
V této situaci Babišovi a hnutí ANO klesá popularita, i když mu stále zůstává tvrdé jádro zhruba dvaceti procent nekriticky loajálních sympatizantů většinou seniorského věku, rekrutujících se z elektorátu ČSSD a KSČM. Právě jim vláda nadbíhala populistickými předvolebními dárečky včetně rouškovného a amatérského rozeslání několika nekvalitních čínských roušek poštou.
Senioři však současně patří mezi nejohroženější skupiny a vláda přispěla k jejich tíživé situaci pozdní reakcí v zařízeních sociálních služeb. Vláda selhala na mnoha frontách a prudce jí klesla důvěra. Jak to vše souvisí s prezidentskou volbou?
Podle kuloárových zpráv z podnikatelských kruhů o ní premiér Babiš skutečně uvažuje navzdory jeho veřejným prohlášením. Už dokonce padají jména náhradníků na post předsedy vlády, nejčastěji univerzálního mluvky Karla Havlíčka.
Limity účasti ve volbách
Brzdou jsou zatím dva limity. Celkovou politickou situací zamíchal koronavirus a stále pravděpodobnější je nyní varianta, že dva opoziční bloky při současném předpokládaném oslabení Babišových opor ČSSD a KSČM mohou vyšachovat hnutí ANO z vlády.
Pokud skutečně dojde k přeskupení politických sil a současný vládní blok oslabí, sníží se i Babišovy šance v prezidentské kandidatuře. Tím spíše, že druhý a hlavní faktor, který zatím šéfovi ANO nehraje do karet, je jeho kontroverznost. To bylo patrné už před rozšířením čínské nákazy.
O tom svědčí průzkum agentury STEM/MARK z listopadu 2019, která se lidí vyptávala na jejich preference při volbě hlavy státu. Respondenti dali z nabízeného seznamu osobností nejvíce hlasů Andreji Babišovi (17 procent) a za ním se umístili Jiří Drahoš (16 procent) a Petr Pavel (13 procent).
Nejnepopulárnější kandidát
Jelikož tento výběr odpovídá prvnímu kolu prezidentské volby, je evidentní, že žádný spolehlivý náskok pro druhé kolo se u Andreje Babiše nerýsuje. To potvrzují i výzkumníci agentury STEM/MARK, podle jejichž zjištění premiér vede i v nepopularitě nabízených osobností.
Babiše by nevolilo 59 procent respondentů, přičemž takto špatného výsledku dosáhl v tomto průzkumu jen Václav Klaus junior. To je podle zákulisních zpráv hlavní zábrana jeho účasti v prezidentské volbě, potvrzená i interními průzkumy aparátu ANO. Zatím mu „nevychází“ dostatečná podpora voličů pro klíčové druhé kolo.
Pokud se situace v tomto směru zásadně nezmění, jen stěží půjde šéf ANO do rizika potupné porážky. Zatím probíhá jen marketingové sondování veřejného mínění s velmi malou pravděpodobností, že jde o reálný scénář.