Andrej Babiš řekl, že ti, kdo označují romský protektorátní koncentrák v Letech za koncentrák, jsou blbečci. Takto ho citoval server Aktualne.cz: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Protože jeho výrok vzbudil značnou nevoli, pustil se Babiš do vysvětlování a volil obvyklou taktiku, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Moc si tím ale nepomohl.
Na svém Facebooku napsal: „Dovolte, abych to vysvětlil. Mluvil jsem se starousedlíky v Kovářské ulici ve Varnsdorfu, kde sousedí s romskou komunitou. Navštívil jsem tamní romské domy – a to byl opravdu silný zážitek. Takovou špínu a nepořádek jsem nezažil. Nepoužívám politické floskule. A protože v dopoledních hodinách byli dospělí doma, tak jsem se ptal, proč nejsou v práci. Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor. Nezpochybňuju hrůzy nacismu a druhé světové války, to by snad nikoho, kdo mě zná, nemohlo napadnout.
Já jsem dneska ve Varnsdorfu, asi neobratně, poukazoval hlavně na to, že dřív Romové pracovali, zatímco dnes jsem viděl dospělé i děti doma, místo aby byli v práci a ve škole. Pro mě, zvyklého pracovat, to byl šok.“
Pokud jde o nezpochybňování hrůz, tím si u Babiše nemůžeme být úplně jistí, protože ohledně uprchlíků, kteří prchají před válečnými hrůzami, které si nijak nezadají s hrůzami druhé světové války, se veze na líbivé vlně českého nadávání a antiuprchlictví. Roztomilé je také jeho tvrzení, že byl zvyklý celý život pracovat. Dítě z nomenklaturní komunistické rodiny, které mělo vystlánu cestu do francouzské školy a kruhů zahraničního obchodu je v poněkud jiné situaci, než je romské dítě. Takové, které pochází z rodin po generace nekvalifikovaných a žijících ve stavu sociálního vyloučení. Kdyby Babiš vyrůstal v romské rodině, bylo by to možná – s ohledem na jeho další působení – asi dobře pro českou společnost, ale jistě ne pro něj osobně.
Spor o to, jestli se má, nebo nemá říkat koncentrák, je sporem o obecné pojmy, což většinou k ničemu nevede. Na někoho argument, že každý tábor, kde se soustřeďují – čili koncentrují – lidé, je samozřejmě koncentrační, moc nepůsobí. Poukáže na Osvětim a Dachau, což byla zařízení jiného účelu a může ho to uspokojit, jak je přesný. Z nějakého hnutí mysli přišel s tímto jazykovým problémem před několika lety už Václav Klaus.
Je tedy třeba doplnit panu Babišovi nějaké historické znalosti. Tábor v Letech byl kárným táborem pro „osoby štítící se práce“ do roku 1942 (jak mu ostatně říkal už ten „jeho známý“) a Romové tam představovali asi 10 procent. Byli tam jen muži a většinou se záznamem v rejstříku trestů. Pak byl ale tábor protektorátními úřady změněn na romský tábor, kam bylo přivedeno 1300 romských mužů, žen, dětí i kojenců. Odtud v rámci „konečného řešení“ putovali dále do plynových komor. Mučilo se tam u kůlu, byla tam zima a hlad a bití, Romové se myli v zimě ve špinavém rybníce. Kdo se pak může divit, že dostali tyfus. Šance na propuštění nebyla žádná, ani kdyby někdo pracoval jako stachanovec, protože cílem bylo Romy nakonec zlikvidovat, utýrat zde, nebo zplynovat později jinde, nikoli převychovat.
Tak než zas bude Babiš něco plácat, měl by si zjistit, jak se věci mají. Ale třeba by mu to bylo jedno, byl členem strany, která s koncentráky neměla nikdy problém, pokud je zřídila ona sama.
