Bývalý předseda vlády Jiří Paroubek říká, že existuje celkem jednoduchý způsob, jak v budoucích letech dosáhnout daleko menšího schodku státního rozpočtu, nebo dokonce se dostat do mírného přebytku. Musel by se však změnit výplatní systém divident, podle kterého Česká republika odevzdává do zahraničí neskutečných 214 miliard korun. Jedním, kdo ale podle Paroubka nebude mít vůbec žádnou vůli tuto situaci změnit, je Andrej Babiš, ponevadž by se to dotklo i byznysu jeho koncernu Agrofert.
Malta pro nás není vzorem
Expremiér Paroubek se sice z aktivní politiky vzdálil, přesto dění na české scéně se zájmem sleduje. „Z České republiky vyvedly firmy loni do zahraničí na dividendách 214 miliard korun, což odpovídá 5 % HDP,“ vypočítává Paroubek. „Česká republika se výší odlivu dividend do ciziny zařadila mezi tři největší plátce dividend, více už odteklo jen z Malty a Irska, což nejsou zrovna země s ekonomikami, jež by bylo právě vhodné následovat,“ upozorňuje na ne příliš lichotivou bilanci.
Babiš by musel hledět méně na prospěch Agrofertu
Řešení miliardového problému ovšem bývalý předseda ČSSD vidí v zavedení II.sazby korporátní daně pro největší firmy působící na českém trhu. „Jednou z mála českých společností, které by se zavedení II. sazby korporátní daně týkalo, by byl Babišův Agrofert. To je také možná jeden z důvodů, proč ministr financí Babiš nechce o něčem podobném ani slyšet,“ myslí si Paroubek. „Kdyby však český ministr financí hleděl více na zájmy státu než na zájmy svého Agrofertu a jiných „velkých kluků“, o zavedení II. sazby korporátní daně by musel alespoň uvažovat,“ má jasno bývalý politik. „Co by se stalo, kdyby z těch 214 miliard, které z ČR loni na dividendách odešly většinou do mnohem bohatších zemí, zůstalo třeba 50 miliard v ČR?“ ptá se Paroubek.
Schodek rozpočtu by šel radikálně snížit
Najednou by se tak prý v rozpočtu objevily velké peníze. „Díky těm miliardám vybraným díky nové sazbě korporátní daně by výrazně stouply příjmy českého rozpočtu, nesrovnatelně s tím, jak stoupnou po zavedení elektronické evidence tržeb,“ vysvětluje Paroubek. „Takže schodek státního rozpočtu by se mohl dostat až k nule či dokonce do mírného přebytku, a to ještě do konce funkčního období současné vlády. Tedy pokud se každoročně udrží růst HDP někde mezi 2,5 – 3 %. O to však ministr Babiš evidentně nestojí,“ tvrdí expremiér.
Přitom pro zahraniční investory by se o velký problém nejednalo. „Pochybuji o tom, že by novými daněmi dotčené firmy opustily český trh. Vždyť například Česká spořitelna, která patří k největším plátcům dividend, drží nad vodou celou skupinu Erste Group,“ dává příklad Paroubek.
