Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Andrej Babiš obvinil opozici z „odporné a hnusné kampaně“ proti seniorům. Předvedl přitom bezostyšnou demagogii zakrývající fakta, že jako ministr financí vyššímu růstu penzí bránil, dnes jsou stále relativně nižší než za pravicových vlád, a hlavně ho nezajímá, jestli bude na jejich výplatu v budoucnu.
Šéfovi ANO se nelíbí kritika opozice, že před volbami rozdává „dárečky“ cílovým skupinám svých voličů, zejména jednorázový příspěvek seniorům 5000 korun. Svým typickým stylem nejlepší obrana je útok odvádí pozornost od vlastní nesystémové, antireformní a populistické politiky, která do budoucna ohrožuje stabilitu veřejných financí.
Nic společného s volbami?
„Tady vznikla odporná, hnusná kampaň proti důchodcům, ve kterých se někdo snaží vyvolat nějaký pocit viny. Že kvůli nim jsme se zadlužili. Není to pravda. Hlavně jsme se zadlužili kvůli tradičním demokratickým stranám,“ hlásil Andrej Babiš na svém facebookovém profilu.
„Není to prosím vás žádné rouškovné. Nevím, co to je za nesmysl. Je to příspěvek na lepší život našich seniorů,“ pokračoval premiér, ačkoli termín „rouškovné“ používá hlavně ministryně jeho vlády Jana Maláčová. Nemá to prý nic společného s volbami, jelikož nikam nekandiduje a nikoho nenakupuje.
Úroveň této demagogie je i na současné české poměry tak mimořádná, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. „Rouškovné“ je nesystémový krok, který kritizují nejen opoziční pravicové strany, ale i řada nevládních ekonomů včetně Národní rozpočtové rady. Navíc s ním není srozuměno ani nemálo seniorů, kteří dávají najevo, že o takovéto „úplatky“ nestojí.
Potřetí nad rámec zákona
Nikdo seniorům neupírá právo na zákonnou valorizaci penzí, která příští rok dosáhne průměrně 850 korun. Je ale nutné připomenout, že Babišova vláda navyšuje důchody nad rámec zákona už potřetí během dvou let své existence. Už nyní díky tomu letos stouply o sedm procent a senioři tak patří vedle státních zaměstnanců mezi několik málo skupin, jejichž příjmy nebyly za koronakrize ohroženy.
Logicky se nabízí otázka, k čemu je tedy zákonná úprava, podle níž se vypočítává růst penzí. Výjimečné navýšení se dá pochopit a podpořit, ale pokud se z něj stává pravidlo, zákonná valorizace nedává smysl.
Rouškovné zapadá do celkového kontextu počínání vlády, která chce zneužít koronavirové krize k překrytí vlastní neschopnosti spravovat zemi v nepříznivých časech. Strategie prudce zvyšovat státní výdaje a zároveň snižovat daně v době půlbilionového deficitu – bez adekvátní kompenzace na straně úspor – je projevem nezodpovědného hazardu s budoucností této země.
Kdyby trio Babiš-Schillerová-Maláčová předvedlo, kde na svoji předvolební tombolu seženou peníze, hrot kritiky by byl výrazně otupen. Jenže Maláčová otráveně opáčí, že jí tato diskuse připadá hloupá a plytká, a podobně se tváří i ostatní členové vlády.
Jen rouškovné a zrušení superhrubé mzdy představuje díru ve státním rozpočtu 100 miliard korun. Pokud premiér tvrdí, že vláda šetřit nehodlá a výpadek nahradí zvýšená spotřeba obyvatel, buď předvádí ekonomický diletantismus, nebo vědomě lže. Aby sáhl na desítky miliard korun zbytečných dotací a dalších pobídek pro velké firmy a ušetřil na rozbujelém státním aparátu, to ho ani nenapadne.
Babiš brzdil růst penzí
Jestliže dnes Babiš tvrdí, že na rozdíl od „nenávistné“ opozice vylepšuje životní úroveň seniorů, je nutné doplnit pár faktů. Zastírá, že v Sobotkově vládě bránil návrhům ČSSD výrazněji zvyšovat penze. V roce 2015 stouply průměrné důchody o 205 korun, v roce 2016 o 140 korun, v roce 2017 o 313 korun a o rok později o 475 korun.
Celkem tedy za období, kdy jako ministr financí sestavoval státní rozpočet, stouply penze o 1133 korun, což není v době slušného ekonomického růstu žádná sláva. Tehdy se marketingově předváděl jako „zodpovědný strážce státní kasy“, bránící sociální demokracii zničit veřejné rozpočty.
„Určitě bychom rádi navýšili důchodcům. Já bych jenom chtěl říct, že v Řecku důchodci tento měsíc nedostanou vůbec důchod. Musíme mít nějakou rozpočtovou odpovědnost,“ varoval v roce 2016, když tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová chtěla zvýšit penze o 205 korun nad rámec zákonné valorizace.
Nižší penze než za pravicových vlád
Babiš dnes napadá zvyšování penzí svými předchůdci a znovu manipuluje fakty. Za šest let pravicových vlád bylo důchodcům přidáno celkem 1898 korun, což je průměrný roční růst srovnatelný se Sobotkovou érou. Jenže co se už srovnávat nedá, je tehdejší a současná cenová hladina a kupní síla (nejen) seniorů.
Od té doby výrazně vzrostly ceny potravin a služeb a životní náklady – zejména nájemné a energie. K růstu cen některých služeb přispěly i vládní invazivní zásahy do podnikání a tento trend bude nyní pokračovat.
Šéf ANO blábolí o kampani proti seniorům, ale v letech 2008–2013 se pohyboval průměrný důchod kolem 43 procent průměrné mzdy. Za jeho působení ve vládě tento poměr stále klesal až na loňských 39 procent a ani příští rok nedosáhne minulé úrovně.
Neochránili domovy pro seniory
Pokud vláda argumentuje stresem seniorů v covidové době, ten vyvolávala spíše její chaotická a často nekoncepčně měněná rozhodnutí.
Minimálně stejně byly ve stresu rodiny s malými dětmi nebo mnozí krachující živnostníci, kteří jedním nařízením vlády přišli o veškeré tržby. Nemluvě o zdravotnících v první linii a sociálních pracovnících, kterým včas nezajistila ochranu. Ohrožovala tak jejich zdraví i zdraví nejzranitelnějších seniorů v pobytových službách.
Dalším Babišovým klamem je obviňování „tradičních demokratických stran“ ze zadlužování. Je nestoudné o to více, že jeho kabinet na sedm let rozvolnil rozpočtová pravidla, aby si připravil prostor pro stamiliardové schodky.
Vlády ANO a ČSSD naopak několik let těžily z úsporné politiky pravicových vlád a vylepšovaly si příjmy z přechodného zvýšení daní v době minulé krize, které měly klesnout už před pěti lety.
Relativní míra zadlužení v poměru k HDP sice v posledních letech klesá, ale to je dílem solidního výkonu podnikatelské sféry v období ekonomicky lepšího „počasí“. Že se tento potenciál vyčerpal, o tom svědčí zhoršující se rozpočtové ukazatele patrné na začátku roku a ekonomický pokles, který by nastal i bez koronavirové krize.
Důchodová reforma v nedohlednu
Babiš v roli premiéra na rozpočtovou odpovědnost zapomněl. Nezajímá ho, kdo obří dluhy zaplatí a jestli bude v nedaleké budoucnosti na výplatu penzí. Demografické trendy jsou jasné. Střední délka života se prodlužuje, současně v populaci klesá podíl ekonomicky aktivních lidí. Zvýšené napětí v udržitelnosti důchodového systému se projeví už kolem roku 2030, kdy do penze nastoupí silné ročníky sedmdesátých let.
Babiš dnes žádnou důchodovou reformu nepřipravuje. Jeho fantasmagorické vize, že by v té době měl průměrný důchod dosáhnout 70 procent průměrné mzdy, už dávno nebudou nikoho zajímat. Nezbývá než věřit, že mezitím nastoupí mnohem odpovědnější vlády, které zabrání kolapsu veřejných financí. Ono jim ostatně také nic jiného nezbude.
