Bez většího zájmu médií u nás probíhají děje, které by v jiných zemích vyvolávaly složité vládní krize. Donedávna to platilo i u nás, ale zvykejme si. Doba se mění. Ministr financí podal trestní oznámení na svého premiéra a všichni se tváří, jako by se nechumelilo. Není to přitom poprvé, co Andrej Babiš útočí na koaliční ČSSD. Co všechno si ještě nechá líbit?

[ctete]59813[/ctete]

Podzimní volby se blíží

Blížící se krajské a senátní volby signalizuje zhušťování atmosféry, kdy vyplouvají na povrch různorodé kauzy, pseudokauzy a trestní oznámení. To poslední je z dílny ministerstva financí. Minulý týden oznámilo, že podalo trestní oznámení kvůli údajně nevýhodným transakcím mj. z let 2004 a 2005, které odhalil Babišem zadaný audit řízení státního dluhu. Tedy v době, kdy rezort řídil současný předseda vlády Bohuslav Sobotka. Audit stanovil škodu státu v celkové výši deset miliard korun.

Ministr financí tak učinil nedlouho poté, co se premiér postavil proti kritikům Čapího hnízda a přikryl nepříjemnou kauzu s tím, že si počká na výsledky vyšetřování. V opozici přitom pro politiky důsledně požadoval presumpci viny. Babišova „odměna“ byla sladká, ale co čekat jiného?

Za normálních okolností by podobná událost vyvolala otřesy na politické scéně. Premiér Sobotka pouze vydal mdlou a alibistickou reakci, že si „není vědom žádných skutečností, které by měly postup odborného útvaru po dvanácti letech zpochybňovat.“ Trestní oznámení podle něj musí policie nezávisle a důsledně prošetřit.  Nepozastavuje se nad tím, proč to první místopředseda jeho vlády dělá a co tím sleduje.

Ministerstvo v pozici spekulanta?

Babišovi auditoři zkoumající správu státního dluhu v letech 2004 – 2014 zjistili, že úředníci ministerstva financí v minulých letech uzavřeli několik obchodů s bankami, které stát místo ochrany před nepříznivým vývojem kurzu nebo úroků poškodily.

Používali přitom bankovní operace, které podle auditorů nesly pro státní finance neúměrné riziko. Spadají spíše do arzenálu spekulantů, což nepřísluší zaměstnancům veřejné správy. Podmínky některých operací byly prý navíc od počátku vychýleny ve prospěch některých bank. Stát v těchto případech platí kvůli nevhodně stanoveným instrumentům vyšší úroky, než by mohl.

„Ministerstvo financí bylo v pozici spekulanta na změnu měnových kurzů eura, švýcarského franku a japonského jenu vůči koruně, což podle zákona nesmí být,“ stálo v jednom dílčím závěru kontrolní zprávy auditorů. Tato praxe začala v roce 2004 za tehdejšího ministra financí Sobotky.

Závěry auditu odmítá jako zmanipulované bývalý náměstek ministra financí Jan Gregor, pod něhož spadala správa dluhu od roku 2010. „To, že zde proběhly operace, které se ze zpětného pohledu nejeví výhodné, samo o sobě neznamená, že to bylo v rozporu se zákonem.“

Trestní oznámení se množí

Trestní oznámení bylo podáno za zvláštních okolností. Babiš s ním déle než rok otálel. Důvodem může být prostý fakt, že nemíří jen na odpovědné úředníky a politiky, ale i na velké banky, které na transakcích kolem státních dluhopisů slušně vydělávají. A Agrofert, který bankám dluží astronomických 25 miliard, s nimi chce být zadobře. Minimálně jedna z dotčených bank se zároveň podílí na financování Babišových firem.

S tím souvisí druhý podezřelý faktor. V téže době bylo na Městské státní zastupitelství v Praze podáno anonymní trestní oznámení na Andreje Babiše kvůli podezření z bankovních manipulací. Je viněn z podobných postupů, tedy z nevýhodných obchodů státu s některými bankami. Babiš měl od stejných bankovních domů získávat výhodnější úvěrové podmínky pro své firmy, čímž měl „hrubým způsobem zneužít interní informace“.

Poněkud nešťastný způsob vládnutí. První místopředseda vlády se rozhodl otevřeně kriminalizovat své kolegy a další významné činitele ČSSD, včetně jejího předsedy. Sám se přitom noří do vlastních problémů z minulosti i současnosti. Zde je přehled dalších závažných útoků šéfa ANO na sociální demokracii s trestněprávním podtextem.

Kauza OKD

Předseda vlády není na Babišově mušce poprvé. Loni na podzim začalo soudní líčení kvůli privatizaci OKD z roku 2004, která probíhala pod taktovkou tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Podle policie byl prodej hluboko podhodnocen. Babišovo ministerstvo přiložilo pod kotel a přihlásilo se o náhradu škody, kterou vyčíslilo s úroky na 6,8 miliardy korun. Pokud by byla soudem uznána, premiér by se jen těžko vyvlékl z politické odpovědnosti.

Kauza Němeček

Jako první pocítil Babišův nátlak ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který je s ministrem financí v klinči dlouhodobě. Už v listopadu 2014 podal Babiš trestní oznámení kvůli údajně předraženému nákupu robotického přístroje CyberKnife pro Fakultní nemocnici Ostrava. V té době ji „shodou okolností“ řídil Němeček. Ministr financí kromě toho svého vládního kolegu označuje za zloděje, alkoholika a posílá ho na psychiatrické vyšetření. V této vřavě poněkud zapadá, že má ve zdravotnictví nepominutelné zájmy, jelikož vlastní síť reprodukčních klinik.

Kauza Rozbořil

Loni v říjnu předvedl šéf ÚOOZ Robert Šlachta jednu ze svých spektakulárních akcí a v jeho síti uvízl i olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Jak později vyšlo najevo, stalo se tak na základě trestního oznámení ministerstva financí kvůli podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Zacílilo na projekt jezdeckého areálu v Lazcích, ve kterém se hejtman osobně angažoval. Vyšetřování přitom podle jeho obhájce Petra Konečného po mediálně hektickém začátku už čtyři měsíce prakticky stojí.

Trochu to něco připomíná. Nicméně Babišův auditní orgán při prověřování projektu Čapího hnízda žádná pochybení v rozporu s dotačními pravidly nezjistil.

Další kauzy v krajích

Kauza hejtmana Rozbořila není jedinou v krajích, kde se angažovalo ministerstvo financí. Jak samo uvedlo, podalo „v rámci problematiky evropských fondů celkem pět trestních oznámení.“ Kromě Olomoucka se týkají Jihočeského, Karlovarského a Libereckého kraje a Prahy. První dva řídí hejtmani z ČSSD, ve zbývajících dvou se sociální demokracie podílí na koaliční vládě. Ministr Babiš o této aktivitě ví, ale důrazně popírá, že s ní má něco společného. Jako s tím Čapím hnízdem.

Tvrdý boj nebo pouťové hry pro veřejnost?

Takového partnera, který kriminalizaci konkurentů používá jako běžnou součást politického boje, aby jeden pohledal. Sociální demokracie není schopna na tyto útoky adekvátně reagovat. Čeká na to, až ji oligarcha společně s prezidentem Zemanem rozebere na prvočinitele? Nebo nemůže jinak, protože Babišistán pokročil příliš daleko, složky se plní, oligarcha posiluje svůj vliv v policii a státním zastupitelství, a na každého už něco má?

Buď jsme dnes svědky tvrdého boje kdo s koho, ve kterém neexistují žádná pravidla. Jde přitom o střet zástupce tradičních parlamentních stran s amorfním antipolitickým hnutím se zakódovanými autoritářskými prvky. Pochlapí se sociální demokraté a dodrží aslepoň slib, že novelou zákona z dílny poslance Jana Chvojky výrazně omezí střet zájmů? Poté, co do této změny tolik nainvestovali, by bylo opravdu tristní, kdyby znovu vycouvali, novelu neprosadili, případně ji schválili v neškodné podobě.

Nebo je to jinak a koalice jen veřejnosti předvádí pouťové hry. Ve skutečnosti není zájem přes všechny averze tuto konstelaci bourat. Všechny konflikty budou vyobchodovány a zameteny pod koberec. Tak jako doposud. ČSSD je s Babišem i osobně příliš propojena svými zájmy, zátěží minulosti i přítomnosti. V řadě škodlivých principů, kam patří růst moci státní byrokracie a invaze do osobních svobod a soukromí, našli společnou řeč.

Proto nelze vyloučit, že koaliční partneři budou jen naoko předvádět rituální tanečky, ale přitom budou podle zákona omerty držet pevně pohromadě. Dokud někde v této napjaté konstelaci nepovolí švy. Na defenzivní sociální demokracii v této formě však v takovém případě příliš sázet nelze.

[ctete]59690[/ctete]