Premiér Andrej Babiš (ANO) se po zamítnutí svého dovolání ve sporu se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) kvůli evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB) obrátí na Evropský soud pro lidská práva. ČTK to dnes sdělila mluvčí ANO Lucie Kubovičová. Babiš žalobu na Slovensko avizoval už ve středu, chystá se ji podat do poloviny měsíce.
Kubovičová odkázala na středeční Babišovo vyjádření ke sporu o to, že je veden ve svazcích StB jako agent. „Když média řeknou, že jsem prohrál soud o StB, je to lež, protože jsem ten soud vyhrál. A vyhraju znovu. Do 15. června podám žalobu na Slovensko k Evropskému soudu pro lidská práva,“ řekl Babiš novinářům poté, co ho prezident Miloš Zeman podruhé jmenoval premiérem.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček v komentáři k soudnímu sporu uvedl, že ještě není u konce. „Věc nekončí, jak jsme byli informováni, bude řešena dalšími právními prostředky,“ napsal ČTK.
Soudy kvůli údajné Babišově spolupráci s StB začaly v lednu 2012. Babiš tehdy podal u bratislavského soudu žalobu na ÚPN kvůli archivním svazkům, podle kterých spolupracoval s StB. Slovenské soudy nejprve rozhodly, že je Babiš uveden jako agent neoprávněně. Zvrat v případu ale nastal po loňském rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který zrušil rozsudky v Babišův prospěch.
Bratislavský krajský soud poté letos v únoru Babišovu žalobu proti tomu, že je veden ve svazcích StB, zamítl. Český premiér podal proti rozsudku dovolání, server Denník N dnes ale informoval o tom, že slovenský nejvyšší soud toto dovolání zamítl. Odůvodnění verdiktu soud zatím nezveřejnil.
Ústavní soud zrušil dřívější rozsudky kromě jiného z toho důvodu, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje. Podle ústavních soudců také soudy rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří v líčení před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil i věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch.
Evropský soud pro lidská práva, na který se Babiš chce nyní obrátit, zřídila Rada Evropy, sídlí ve Štrasburku. Obracet se na něj mohou občané členských zemí Rady Evropy, kteří se domnívají, že některá z členských zemí porušila jejich lidská práva. Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy.
