Musí to být pro strážce veřejného obrazu Andreje Babiše hrozně těžké. Ať z něj vypadne cokoli, vždy tam něco přinejmenším nesedí. Už se aspoň povedlo ho neposílat na nesčetné tiskové konference, protože jeho vystoupení vypadala jako z předvolebních klipů o „tradičních politicích“, co jen blábolí. Jenže odchytit každý jeho výrok je těžké. Navíc už marketéři neuhlídají ani sami sebe, jak je vidět na Babišově facebookovém účtu.
Na Prvního máje nám předseda vlády, nebo někdo pod jeho jménem, píše: „Dejte si tohle video pro dobrou náladu. Z vícero výzkumů vychází tři hlavní věci. Noste roušky. Myjte si často ruce. A postarejme se zvlášť o starší generaci. Než skončí virus, budou tyhle tři věci platit až do konce. Hezký večer vám všem.“
Video pro dobrou náladu můžeme klidně vynechat. Zastavme se u té poznámky o starší generaci. Ta vypadá jako ironie, ale zřejmě to někdo myslel vážně. Roušky si národ ušil a ruce si každý umyje sám. Ještě že nevyzval k nové Akci čisté ruce. To už jsme tu jednou měli a nedopadlo to nijak slavně. Zdá se ale, že o bezpečí starší generace se budeme muset postarat taky sami. Protože stát vedený Babišem se v tom tedy skutečně moc nevyznamenal.
Běh událostí by neměl zakrýt, co se tu na začátku koronakrize dělo. (Pokud tedy nejsme pořád ještě na začátku, to se uvidí.) Babišova vláda a k ní přidružené osoby se především vykašlaly na domovy seniorů.
Jako část za celek celou bídu ukazuje případ Domu pro seniory v Michli, o kterém jsme tu koncem března několikrát psali. Když se objevilo podezření na koronavirus, pražská hygiena přistoupila k testování v domově značně liknavě. I když už byl znám pozitivní výsledek testu u jedné z klientek (ta zanedlouho zemřela v nemocnici), nijak se s testováním nespěchalo. Když k němu konečně došlo, byli otestováni jen zrovna přítomní klienti a zaměstnanci.
Příbuzný jednoho z pracovníků tohoto zařízení nám tehdy vypověděl: „V týdnu od 16. 3. (ve středu 18.) byla poslána domů jedna pečovatelka s horečkou, paní v již důchodovém věku. Nikoho však nenapadlo, že by měla být okamžitě testována na COVID-19. V té době ještě pozdější první oběť čile komunikovala s personálem i jinými klienty, s nimiž hrála karty a občas se šla nadýchat vzduchu mimo budovu… Ve středu 18. března byly konečně k dispozici jednorázové roušky (do té doby používali pečovatelé ručně šité ze svých vlastních zdrojů). Dostal je personál a klienti si je mohli dobrovolně vyzvednout na sesterně na svém patře. Opakuji – dobrovolně. Tento režim fungoval ještě ve středu 25. března. To byla veškerá ochrana… V té době pobytové domovy důchodců neměly žádné upřesňující závazné pokyny dozorující hygienické stanice… Až druhý den, ve středu 25. března, se pravděpodobně na popud nemocnice, kam byla pacientka ve velmi vážném stavu převezena, dostavily na místo dvě pracovnice z hygienické stanice Prahy 4.“
Jejich zásah a další kroky vypadaly takto: „Udělaly lokální dezinfekci lůžka identifikované klientky a předaly vedení zařízení 26 čínských rychlotestů Rapid, aby se klienti s příznaky otestovali. Pak bylo vedení doporučeno, aby ten rychlotest absolvovali i pečovatelé a personál, který byl s dotyčnou poslední tři dny v kontaktu. To se týkalo třetího patra třípatrového zařízení s celkem 72 klienty. Ta druhá zemřelá paní byla na prvním patře a byla ten den ve vážném stavu převezena do nemocnice. Měla silný kašel, což bylo přisuzováno tomu, že kouřila. Ještě ten den se potvrdilo v zařízení pět případů nákazy koronavirem! Pro hygienickou stanici to však nebyl dostatečný apel k okamžitému plošnému laboratornímu testování všech klientů a zaměstnanců.“
V té době už nás všechny stát sledoval, jestli nosíme roušky i v parku. Nákaza se šířila i v jiných domovech pro seniory. I laikovi, který si nehraje na epidemiologa, bylo jasné, že se testovací kapacity a vůbec potřebná energie měly vrhnout tímto směrem. Jenže to vypadalo, jako že seniory někdo odepsal. Nebo nějak nebyli v centru pozornosti.
Babiš se teď chlubí, jaká máme skvělá čísla. Jenže v těch číslech jsou ukryti i mrtví, kteří s největší pravděpodobností mrtví být nemuseli.
