Ministr financí Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal, že by stál o angažmá bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty v jeho službách. V rozhovoru pro deník Právo (16. 7. 2016) připustil na dotaz, zda by mu nabídl nějaké místo, že se může zeptat v celní správě, která se právě nachází bez vedení. Rozroste se jeho bezpečnostní divize?

Tento vývoj nepostrádá svoji logiku. Babiš se za Šlachtu začal bít od prvního okamžiku, kdy vyšel najevo záměr sloučit protimafiánský a protikorupční útvar pod Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

[ctete]67733[/ctete]

Šlachta: Pro žádného oligarchu pracovat nebudu

Šlachtu nikdo z policie vystrnadit nechtěl. Odstranil se sám, když rezignoval, a bez důkazů vylil kýbly špíny na policejní prezidium. Jak přitom sám přiznal, v nové struktuře mohl získat vysokou funkci. Pokud by zjistil, že se v centrále děje něco nepatřičného, například nezákonné zásahy do živých spisů, jistě by si našel mediální prostor, jak na konkrétní problém upozornit. Proto je nekonečná hysterie kolem jeho odchodu, přiživovaná volební kampaní hnutí ANO, nevěrohodná.

„Já jsem byl policistou a myslel jsem, že policistou zůstanu. Chtěl bych zůstat pod státem, nechtěl bych jít do žádných služeb žádného oligarchy,“ prohlásil Šlachta v Otázkách Václava Moravce (26. 6. 2016). Proto bude zajímavé sledovat, jak se postaví k čerstvé oligarchově návnadě.

Deník Právo ministru financí položil otázku, zda Šlachtovi nabídne nějaké místo, pokud jej tak chválí, třeba v celní správě. „Končíme výběrové řízení na šéfa celní správy. Nemám informace, že by se ucházel. Nejdříve by se mělo postarat ministerstvo vnitra. Pan premiér říkal, že je třeba se postarat o pana Šlachtu, zároveň pan premiér má větší možnosti než já. Vždyť pod sebou má BIS, GIBS a kolegu Chovance s celou policií,“ reagoval Babiš.

Na námitku, že se už ministr Chovanec nechal slyšet, že v jeho rezortu pro Šlachtu místo není, Babiš odvětil: „Pokud ho vnitro ani pan premiér nikde neumístí, tak se mohu zeptat na celní správě, jestli ho nepotřebují.“

Konečně přiznal barvu a potvrdil zprávy, které v kuloárech kolují už několik týdnů. Samotný Šlachta přitom tuto variantu nevyloučil a už před časem prohlásil, že mu zatím „nikdo ani z celní správy ani odjinud nic nenabídl, tak jsou to zatím stále spekulace.“ Teď tato iniciativa vzešla přímo od samotného ministra financí.

Vedení celní správy v rozvalu

K tomu je nutné osvětlit, že vedení celní správy, spadající pod ministerstvo financí, se ocitlo v personálním rozvalu. Tento úřad se širokým záběrem činnosti, který disponuje pěti tisíci zaměstnanci, tedy zhruba desetkrát větším počtem než ÚOOZ, je přitom vybaven podobnými kompetencemi, jako policie. Důvody této vážné krize, která probíhá (na rozdíl od situace v ÚOOZ) zcela mimo zájem vlády a mainstreamových médií, jsou stále zamlžené.

Koncem května rezignoval ředitel celní správy Petr Kašpar, údajně ze zdravotních důvodů. Spekulovalo se o vlivu Babišovy náměstkyně pro daně a cla Aleny Schillerové, podle některých zpráv kvůli pomalé přípravě na elektronickou evidenci tržeb. To však Babiš odmítl. Krátce poté odešli náměstci František Halás a Vladimír Štainer. V polovině června rezignoval náměstek pro ekonomiku Tomáš Pinkas, takže ve vedení celní správy zůstala jediná náměstkyně. Momentálně je pověřena jeho řízením do září, kdy má být ukončeno výběrové řízení na neobsazené pozice.

Je zjevné, že poslední slovo ve výběru vedení celní správy bude mít ministr Babiš. To by jinak nepřipustil jeho rozprášení. Při jeho stylu řízení rezortu jako firmy, a pokud Šlachta projeví zájem, se dá očekávat, že bude ruka v rukávě.

Otázka dokonce zní, zda jen se Šlachtou. Z ÚOOZ zatím oznámilo odchod pět jeho blízkých spolupracovníků. Mezi nimi i bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, který obvinil policejního prezidenta Tuhého z „brutálního“ vynášení informací. Že by se pro ně v Babišových bezpečnostních sítích nenašlo místečko?

Masivní odchody z ÚOOZ se nekonají

V této souvislosti se zatím nepotvrzují poplašné zprávy o masivních odchodech detektivů z ÚOOZ, šířené Babišovým tiskem. Zdaleka se nedají srovnávat s vlnou odchodů krátce poté, kdy z vedení útvaru odcházel Šlachtův předchůdce Jan Kubice. V říjnu 2007, kdy Kubice oznámil rezignaci, podalo výpověď celkem 45 policistů, z toho tři náměstci, devět vedoucích oddělení a pět vedoucích expozitur a odborů. V průběhu prvního roku po nástupu Šlachty tento počet stoupl na 117.

Z toho vyplývá, že tehdejší fluktuace se zatím nedá se současným stavem vůbec srovnávat. Když Šlachta nastupoval, byl útvar mnohem destabilizovanější, a nezdálo se, že by mu to tenkrát dělalo příliš těžkou hlavu. I tehdy výměna vyvolala rozporuplné reakce. V žádném případě však z ní nikdo nevyrobil nafouklou politickou bublinu jako dnes.

Souvztažnost některých dějů a kroků nepostrádá na zajímavosti. Nelze vyloučit, že se s alternativou celní správy hypoteticky počítalo už v době, kdy Šlachta oznámil odchod z útvaru. Stalo se tak 10. června, tedy poté, kdy tři klíčoví lidé z vedení celní správy oznámili rezignaci. Nerýsoval se už tehdy „plán B“, kdyby nevyšel triumfální Šlachtův návrat po zrušení policejní rezignace, což bylo jeho hlavním cílem za přispění šéfa hnutí ANO?

To ukáže čas. Pokud Šlachta nastoupí do Babišových služeb, rozšíří tentokrát už oficiálně řady desítek bývalých i současných policistů a zpravodajců, vytvářejících oligarchovu neformální bezpečnostní divizi. A je jedno, jestli ve státní správě, Agrofertu, nebo v barvách hnutí ANO. Nebyl by zdaleka první, a zřejmě ani poslední. Pohádka o jediném „nezávislém“ policistovi by definitivně vzala za své.

[ctete]63269[/ctete]

Babišova bezpečnostní divize

Stručný přehled bývalých i současných zaměstnanců bezpečnostních složek, které kolem sebe Babiš už několik let soustřeďuje, a jejichž jména se objevila v otevřených zdrojích. Nápadný je zejména počet policistů, dříve působících v ÚOOZ Roberta Šlachty.

Jiří Veselý: Ředitel Divize interní bezpečnosti Agrofertu, člen jeho představenstva. Je považovaný za klíčového Babišova člověka s vazbami dovnitř policie, u které působil dvacet let. Naposledy do roku 2011 jako náměstek ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Libor Kazda: Ředitel Finančního analytického útvaru (FAÚ) ministerstva financí, kam ho doporučil Jiří Veselý. Babiš s nikým z vlády tento krok nekonzultoval. Kazda u policie působil sedmnáct let, od roku 2008 vedl plzeňskou expozituru ÚOKFK.

Jan Beroun: Ředitel Vojenského zpravodajství, dříve poradce ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Dříve pracoval jako náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) v době, kdy jej vedl bývalý Babišův spolupracovník Karel Randák. Ten jej také Stropnickému doporučil.

Jan Sixta: Státní tajemník ministra financí, současně Babišova pravá ruka v rezortu s rozsáhlými vazbami ve státním aparátu. Dříve působil jako náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost.

Marek Foglar: Detektiv ÚOOZ a blízký Šlachtův spolupracovník, který s Babišem udržuje kontakty už od roku 2006. Tehdy ho vytěžovali jako policejního informátora v kauzách spojených s podnikateli Pitrem a Mrázkem. Je hlavním vyšetřovatelem kauzy Jany Nagyové.

Ivan Černík: Bezpečnostní ředitel Státní tiskárny cenin, spadající pod ministerstvo financí. Dříve působil jako náměstek ředitele ÚOOZ a pracoval na kauze Jany Nagyové.

Ludvík Bína: Nastoupil na odbor kontroly ministerstva financí. Dříve působil v českobudějovické expozituře ÚOOZ, kde stál mj. za obviněním rady pražského magistrátu v čele se dvěma exprimátory Svobodou a Hudečkem kvůli kartě Opencard.

Oldřich Hluško: Kandidát ANO na starostu Českého Krumlova. Patnáct let působil u policie, vyšetřovatel ÚOOZ. Spolu s Bínou otevřeli kauzu Opencard, kde byli obviněni pražští radní.

Bronislav Schwarz: Poslanec hnutí ANO, místopředseda bezpečnostního výboru sněmovny. U policie pracuje od roku 1993, od roku 2007 ředitel Městské policie v Mostě. Byl předsedou vyšetřovací komise k Opencard, nedávno se neúspěšně snažil zorganizovat slyšení Šlachty a Ištvana na půdě výboru.

Libor Hadrava: Člen pražského zastupitelstva, a zároveň radní v Městské části Prahy 13. Devatenáct let působil u policie, z toho sedm let v ÚOOZ.

Jaroslav Čech: Místostarosta za ANO v Harrachově. Po absolvování postgraduálního kurzu vojenské kontrarozvědky na fakultě Státní bezpečnosti Vysoké školy SNB působil u kontrarozvědky a vojenské policie.

Jiří Novák: Od roku 2011 bezpečnostní ředitel státní společnosti Čepro, odebírající mj. bionaftu, v níž si Babiš léta udržuje svůj vliv. Novák jako šéf protikorupční služby vyšetřoval případ pokusu vyvedení tří miliard z Čepra, a tehdy si jej Babiš vyhlédl.

Stanislav Vrána: Dlouholetý ředitel ekonomického odboru BIS. Babiš patřil mezi podnikatele, kteří poskytovali jeho podřízeným informace o ekonomickém dění u nás. Zdroje z BIS tvrdí, že Vránův odbor dokáže Babiše „vytěžovat“ dodnes.

Igor Špirk: Babišův konzultant v bezpečnostní oblasti. Dříve dlouholetý vyšetřovatel Správy vyšetřování hlavního města Prahy.

Pavel Ondrášek: Bývalý ředitel vězeňské služby, kterému Babiš zajistil trafiku bezpečnostního poradce na Generálním ředitelství cel. Funkci ředitele musel opustit poté, co jeho předchůdce Petr Dohnal vyhrál soud kvůli svému nezákonnému odvolání exministryní spravedlnosti Válkovou (ANO).

Dušan Klicha: Zaměstnanec jedné z firem Agrofertu. Dlouholetý policista, který odešel poté, co se na něj provalila spolupráce s StB.

Karel Randák: Bývalý ředitel civilní rozvědky (ÚZSI) v éře premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Několik let spolupracoval s Babišem, oficiálně do roku 2011. Člen správní rady Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka, podporujícího ANO. Randák přes fond rozehrával kauzy v Babišově politickém i ekonomickém zájmu (Oleo Chemical, pražský Dopravní podnik).

Jan Schneider: Bezpečnostní analytik, stálý spolupracovník serveru Česká pozice a později Lidových novin. Od roku 1990 působil ve zpravodajských (BIS), policejních a vládních službách.