Premiér Andrej Babiš se rozhodl, že bude pokračovat ve své nové misi. Poté, co v naší zemi zřejmě záhadně odstranil korupci – co vládne ANO, tak se o ní nějak nemluví a nepíše – pustil se po koronaviru do rakoviny.
„Musíme – nechci říkat vystrašit – ale trochu vystrašit naše lidi, jak nás vystrašil ten vir. Ale je třeba je edukovat, aby lidi mysleli na prevenci. Jsem přesvědčen, že zachráníme tisíce životů, jako jsme zachránili od koronaviru,“ sdělil premiér na tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Řekl, že každý den zemře v Česku na rakovinu 72 lidí, což převýší počet úmrtí s koronavirem za 4,5 dne. V Česku zemřelo s nemocí COVID-19 dosud 327 lidí.
„Ročně je diagnostikováno 85.000 nových případů (onkologických onemocnění), zemře 26.000 až 27.000 lidí. Zkušenosti se zhoubným nádorem má 570.000 lidí,“ dodal podle ČTK.
Pokud jde o prevenci rakoviny, je to samozřejmě správné a není to žádná legrace. Rakovina je ovšem „slavná“ nemoc. Máme tady i jiné.
Pokud jde o to srovnání s nemocí COVID-19, zatím na ni letos podle oficiálních čísel zemřelo přes tři sta lidí. Je tady ale ještě chřipka. Ta si podle stránek Státního zdravotnického ústavu také každý rok vybírá své oběti. Počítají se samozřejmě poněkud komplikovaně: „Podle oficiálních statistik je chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána zhruba u několika desítek osob…, číslo úmrtí není úplné. K úmrtí totiž dochází obvykle na jinou primární příčinu (např. selhání srdce) a chřipka bývá na úmrtním listu uváděna jako druhotná příčina, nebo ani uvedena být nemusí, a tedy ve výkazech se již neobjeví… Pomocí matematického modelování však lze spočítat úmrtí v souvislosti s chřipkou, tedy počet úmrtí, kde prakticky s jistotou byla chřipka vyvolávající příčinou, která vedla k následným komplikacím nebo ke zhoršení základního onemocnění a následně k úmrtí. Jinými slovy, pokud by nedošlo k onemocnění chřipkou, nedošlo by ani k následnému úmrtí. Průměrně se v ČR jedná o přibližně 1500 úmrtí, která jsou každoročně v souvislosti s chřipkou, samozřejmě ve značném rozptylu podle závažnosti konkrétní chřipkové epidemie,“ uvádí SZÚ.
V listopadu 2019 uvedl Český statistický úřad: „V minulém roce zemřelo 112.920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích… Uvedené skupiny příčin smrti byly nejčetnějšími i před pěti a deseti lety. Čtvrtou nejčastější příčinou smrti byla v roce 2018 cukrovka se 4 % všech úmrtí, která si ve srovnání se situací před pěti lety vyměnila místo s nehodami (necelá 3,5 procenta v roce 2018).“
Srdeční choroby jsou tedy temným „favoritem“. Pokud jde o prevenci rakoviny, je správné v tom Babiše a kohokoli dalšího podpořit. Pokud chce ale využít svůj talent, který je populistům vlastní (nejdřív vás vystrašíme a pak vás zachráníme), má tu ještě široké pole působnosti. Nechceme PR kouzelníkům napovídat, ale „srdce“, to je symbol! Zachránit česká srdce, to by bylo heslo!
Záchrana českých srdcí, míněno ve fyzickém slova smyslu, je ovšem dost herkulovský úkol. (Duchovní srdce národa nechme raději stranou.) Pokud nejde o vrozené vady, hodně tyto choroby souvisejí s životním stylem, a ten není v moderní společnosti moc slavný obecně, a v Česku obzvlášť. Za něco si mohou lidé sami. Do něčeho, třeba pracovního stresu, je tlačí společnost a těžko se tomu uniká. V době pravděpodobných ekonomických problémů tento tlak bude spíš narůstat.
Možná by prevencí srdečních onemocnění ze stresu mohl být konec této zoufalé vlády s jejím premiérem a ministrem zdravotnictví. Stres stojí nejspíš jako psychosomatický faktor i za mnoha onemocněními rakovinou, přinejmenším neulehčuje její léčbu. První kroky tedy může Andrej Babiš udělat hned.