Andrej Babiš se programově vyhýbá přímé konfrontaci se svými soupeři. Nechodí do debat, nakonec se zúčastní jen jediné v televizi Nova. Tato taktika je dvojsečná. Nevyhne se výhradám, že si nevěří a obává se nepříjemných témat. Riskuje tím ztrátu hlasů nerozhodnutých voličů.
První kolo prezidentských voleb přechází do horké fáze kampaně. Po definitivním vyřazení excentrického miliardáře Karla Janečka Ústavním soudem jsou jasně rozdány karty. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by se na poslední chvíli vzdal účasti někdo z devíti kandidátů ve prospěch papírově silnějšího soupeře.
Třetina nerozhodnutých
Poslední průzkumy naznačují vyrovnaný souboj mezi třemi favority – Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou a Andrejem Babišem. Pořád to jsou ale jen průzkumy. Stále je zhruba třetina lidí, která se chce účastnit voleb, ale váhá, koho podpořit v prvním kole.
Jen stěží budou ohroženy první tři pozice, i když je otevřené, v jakém pořadí. Nelze ale vyloučit překvapení, jež se může týkat spíš nadhodnocení, nebo podhodnocení preferencí některých uchazečů, a to nejen z čela pelotonu.
S velkou pravděpodobností se dá spekulovat, že kandidát SPD Jaroslav Bašta bude v prvním kole úspěšnější a získá více než momentálně přisuzovaná tři procenta hlasů. Dostává podporu i radikální neparlamentní scény, což může klidně vynést kolem deseti procent hlasů.
To by mělo znepokojovat především Andreje Babiše, jenž to Baštovi usnadňuje tím, že vyklidil pole společných debat. Bývalý ministr Zemanovy vlády a velvyslanec v Rusku v nich sice působí luneticky, ale zároveň jako hlavní oponent vlády. Současně se ale vymezuje i vůči Babišovi, jemuž je předhazována nezvládnutá covidová pandemie, opentlená desítkami nezákonných rozhodnutí.
Když se k tomu připočtou Baštovy iracionální nápady odvolat vládu, může být úspěšnější v lovu stoupenců antisystémových odpůrců establishmentu. Poslanec SPD navíc tvrdí, že žádného kandidáta ve druhém kole nepodpoří, což signalizuje Okamurovu snahu o posílení vlastní opoziční pozice.
Jedna superdebata
Za těchto okolností lze předpokládat, že o dvou postupových místech do druhého kola rozhodne závěrečný týden, kdy jsou plánovány nejsledovanější superdebaty ve všech třech hlavních televizích stanicích.
Andrej Babiš však potvrdil účast v jediné z nich, na Nově. Odehraje se 12. ledna, tedy den před zahájením voleb. Odmítl pozvání Primy a České televize, ale i některých portálů.
Touto taktikou kopíruje přístup Miloše Zemana, jenž se rovněž před prvním kolem vyhýbal debatám. Jenže současný prezident měl v té době konsolidovanější voličské jádro, což se o šéfovi ANO říct nedá.
Babiš se soustřeďuje na kontakt se svými skalními voliči na sociálních sítích a na cestách do regionů, kde se předvádí v bizarní talkshow s bývalým moderátorem Medúzy Alešem Juchelkou. Zdůrazňuje, že je pro něj přímý kontakt s lidmi na prvním místě, a chlubí se 350 mítinky. Ve skutečnosti tak může oslovit řádově desítky tisíc fanoušků, kteří jsou stejně dávno rozhodnuti.
Ani sociální sítě nejsou všespasitelné. Pro zvolení potřebuje oslovit téměř tři miliony lidí, což je zhruba řádově méně než jeho lajkujících sympatizantů. Proto mohou být superdebaty pro váhající voliče vodítkem, pro koho se rozhodnou v cílové rovince.
Slabý diskutér
Marketingový tým ANO si musí být vědom, že je Babiš slabý diskutér. Snadno se nechá rozhodit, často mluví z cesty, a jednou absurdní větou může pohřbít svoje naděje. Pečlivě aranžovaná báje o starostlivém otci vlasti, který se o všechny postará, všechno zařídí a zachrání zemi, může vzít snadno za své.
Neúčast v debatách hájí tím, že ho všichni znají a nechce se podílet na „mediální show, kterou si prezidentský úřad, do kterého kandiduje, nezaslouží“. Tím ovšem dává najevo, že se na diváky těchto „show“ dívá svrchu, ale jenom proto, že je sám nemůže režírovat.
Logiku to z jeho pohledu částečně má. Druhou stranou mince je faktické přiznání, že se „silný vůdce“ a „spasitel“, jak se navenek prezentuje, bojí konfrontace s nepříjemnými otázkami.
Zrovna kulminuje soud v kauze Čapí hnízdo, který může ještě před prvním kolem skončit nepravomocným rozhodnutím. Pokud by byl uznán vinným, jistě by se odvolal s výrazem oběti polistopadového kartelu. Jenže u váhajících by představa, že nejvyšší ústavní funkci obsazuje možný dotační podvodník, mohla posílit pochybnosti, že mu jde hlavně o imunitu.
„Pokud by byl zvolen Ing. Babiš prezidentem, řízení proti němu by nepokračovalo a běželo by dále pouze proti Janě Nagyové,“ potvrdil deníku FORUM 24 advokát Aleš Rozehnal. Patří k většině právníků, kteří míní, že by trestní řízení s bývalým premiérem nebylo definitivně zastaveno, jak někdo kalkuluje, ale přerušeno po dobu jeho mandátu.
Nepříjemné otázky
Babiš může být konfrontován s otázkami, jak může tak necitlivě veřejně dehonestovat svého syna a shazovat jeho zdravotní stav, když byl před soudem uznán za způsobilého. Může ale čelit i dotazům na vyšetřování podezřelého nákupu luxusních nemovitostí na Azurovém pobřeží za stovky milionů korun francouzskou Národní finanční prokuraturou.
Jak potvrdil náměstek finančního prokurátora Antonine Jocteur-Monrozier, vyšetřování se zabývá „legalizací výnosů z daňové trestné činnosti s přitěžujícími okolnostmi“. Je francouzská prokuratura také součástí polistopadového kartelu, nebo to na něj v tomto případě jen navléknul?
Babiš by se jistě nejraději vyhnul i dalším dotazům. Celou Evropou hýbou dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Jeho rozpolcenost charakterizuje dosavadní podpora poslanců ANO většiny kroků vlády při pomoci Ukrajině, včetně výcviku ukrajinských vojáků na našem území.
To je v rozporu s Babišovými předvolebními promluvami, že by se tato pomoc měla brzdit a mělo by se jednat o míru. S kým a jak, to už nezmíní. Ať řekne, co řekne, část svých názorově rozdělených voličů naštve.
Kam se zařadit?
Pro hlavu státu je ovšem neúnosné lavírování, kam se má dnes Česko zařadit. Zda se má jasně hlásit k západní orientaci jako Fialova vláda, nebo orbánovsky povlávat východním směrem. I to může hrát roli, kdo se k němu nakonec přikloní.
Babiš si zřejmě myslí, že mu absence v superdebatách nemůže uškodit. Jenže teď se naoko prezentuje jako někdo jiný – vstřícný, chápající, nekonfliktní státník. Dá se tomu ale věřit, když ho tak nikdo nezná, a diváci spatří místo empatického „tatíčka Masaryka“ jen opuštěný pultík?
O postupu do druhého kola mohou rozhodovat jednotky procent, jež může šéf ANO ztratit svojí nejistotou. Ale může mu to i vyjít. Nakonec rozhodne, kolik jeho odpůrců mobilizuje představa, že deset let ostudy na Hradě stačilo. A může být ještě hůř.