Premiér Andrej Babiš čelil při parlamentních interpelacích otázkám na vznik nového státního úřadu, na který by přešly mimořádné pravomoci vlády. Za chybu označil návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného na šmírování obyvatel a dává od něj ruce pryč i u rozvolňování restrikcí.
Ministerstvo zdravotnictví navrhlo kontroverzní novelu zákona o veřejném zdraví, kterou chtělo protáhnout parlamentem ve stavu legislativní nouze bez řádného připomínkového řízení. Jde vysoce nad rámec současného státního dohledu a omezování základních ústavních práv a svobod. Posiluje kompetence hlavního hygienika na úroveň vlády a přidává mu další pravomoci.
Bez parlamentní kontroly
Ministr Blatný počítá se vznikem centralizovaného úřadu Státní hygienické služby v čele s hlavním hygienikem, jenž je zároveň náměstkem ministra zdravotnictví. Nová instituce by rozhodovala o protiepidemických opatřeních a nově by mohla sledovat mobilní telefony lidí infikovaných covidem-19.
Šéf nového úřadu by podle kritiků soustředil v rukou až „diktátorské“ pravomoci. Mohl by přijímat závažná nařízení omezující podnikání a společenský život mimo režim nouzového stavu se současným vyblokováním parlamentní kontroly.
Blatného návrhy vzbudily bouři nevole opozice a právních expertů, a zatímco si za nimi ministr stále stojí, premiér Babiš začal krátce po jejich zveřejnění couvat. Razantně se proti nim vymezil během interpelací v poslanecké sněmovně.
To navrhli úředníci, nevím proč
Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) se na premiéra obrátil s dotazy k plánovanému počinu. Podle něj je zvýšení kompetencí hlavního hygienika, tedy vyššího státního úředníka, na úroveň vlády protiústavní. V tom se shoduje s řadou právních expertů.
„Co je třeba zdůraznit, že omezením ekonomiky, práv a svobod občanů zákonem o ochraně veřejného zdraví by fakticky došlo k vyloučení možnosti žádat o náhradu škody podle krizového zákona. Obávám se, že právě toto bylo vaší motivací při tom zadání,“ interpeloval Výborný.
Babišův kabinet znovu obchází novelizaci krizové legislativy vyžadující ústavní většinu, jak se o to už jednou pokoušel Blatného předchůdce Adam Vojtěch. „Vláda zase zkouší tento skandální bezprecedentní postup hraničící s nastolením úřednické totality,“ uzavřel poslanec.
Babiš výhrady odmítl, ale Blatného nepodržel. „Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu (vládní informační systém – pozn. aut.) bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme,“ reagoval.
Je to chyba ministra, je nový
Premiér se distancoval i od záměru umožnit přístup státu k soukromým datům. „Státní hygienická služba získá možnost vyžádat si od mobilního operátora lokalizační údaje mobilní stanice v případě, že její uživatel je osobou, která prokazatelně onemocněla infekčním onemocněním,“ uvádí návrh novely.
Mobilní operátoři by museli hygienikům předávat lokalizační údaje identifikovaného mobilního zařízení, a to až za poslední tři týdny. Předávaly by se údaje o každém místě, kde se sledovaná osoba zdržovala po dobu delší než dvacet minut. Tento sporný návrh Velkého bratra čínské provenience zaskočil i samotné mobilní operátory, kteří se o něm dozvěděli ze sociálních sítí.
„Nechceme a nepodpoříme žádný zákon, který by omezoval osobní svobody jednotlivce nebo umožňoval sledování našich spoluobčanů,“ ujistil Babiš. „Je to jednoznačné pochybení ministerstva zdravotnictví. Pan ministr je tam nový, neměli to vůbec dávat ven. Je to chyba ministra zdravotnictví. A je to i poučení pro pana ministra, který určitě tohle nepodporuje. Rozhodně ne. A nikdo z vlády to nepodporuje,“ řekl.
Nikdo – kromě ministra Blatného, který v téže době svůj návrh novely obhajoval v médiích. Sledování lidí prý respektuje ochranu osobních údajů, GDPR a další nařízení. „Věřím, že je připravený tak, že je v pořádku a je bezpečný,“ bránil se.
Jsem z rozvolňování nervózní
Premiér Babiš se však od ministra Blatného, který se dobrovolně octl v minovém poli, odtahuje i v jiných situacích. Vláda 3. prosince rozvolnila většinu regulací svazujících maloobchod a služby. Jenže se ozývají kritické ohlasy, že by mělo být rozvolňování pomalejší a že protiepidemický systém PES je děravý, nepraktický a vyžaduje změny.
Rigidnější přístup razí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, který nastoupil jako premiérův poradce na úřad vlády. Babiš si už nyní vytváří alibi, pokud by další vládní experiment nevyšel a stát musel v lednu znovu utahovat šrouby. Dává si přitom záležet, aby veškerou odpovědnost hodil na Blatného.
„Jsem z toho nervózní. Vláda jednala o návrhu ministra Blatného a my na vládě jeho návrhy neměníme. On je velice striktní. S jeho předchůdci jsme při debatách na vládě trošku něco posouvali, ale on na svých návrzích trvá,“ tvrdí Babiš.
Pokud by došlo ke zhoršení situace a krizový režim by znovu přešel ze současného třetího do čtvrtého stupně, odpovědnost rovněž ponese Blatný. „Už avizoval, že o postupu v takovém případě jednat nebude,“ připomněl premiér.
Uzurpátor Blatný?
Představa, jak nezkušený a neprůbojně působící ministr-amatér Blatný bez politického krytí vládne Babišovi železnou rukou, působí poněkud úsměvně. Zvláště pokud ministr vnitra Hamáček hovoří o tom, že aktuální scénář rozvolňování je dílem vládního kompromisu. Premiér zkrátka pochopil, že je riskantní nést politickou odpovědnost za současný vývoj koronakrize, který stále patří mezi nejhorší v Evropě.
Varovným signálem je čerstvá rezignace národního koordinátora pro testování na covid-19 a vedoucího laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Mariána Hajdúcha. Odchází rozladěný, že se málo testuje, vláda se neřídí odbornými doporučeními a o jejích rozhodnutích se dozvídal z médií. „Pak se zpětně těžko hledá cesta, jak je odborně zdůvodnit,“ dodává Hajdúch.
Babiš sice Blatného stále opatrněji veřejně hájí, ale viditelné rozvolňování jejich vztahů naznačuje, že ho může v případě potřeby kdykoli po Novém roce vyměnit. Vždyť to on – ministr Blatný – si údajně ve vládě uzurpuje prosazování svých názorů.