Kreativita současné vlády budí údiv. Ministr financí Andrej Babiš spouští druhou vlnu elektronické evidence tržeb, která je pro mnoho venkovských obchodů, už tak přežívajících na samé hraně únosnosti, poslední ranou z milosti, a krachují.

[ctete]103587[/ctete]

Na druhé straně ministr zemědělství Marian Jurečka chystá pro podnikatele státní podporu, která má zabránit citelnému snižování kvality služeb na venkově. Pokud vůbec bude uvedena v život, částečně pomůže jen někomu. Stát jen znovu předvádí tupou byrokratickou mašinérii, nekoncepčnost a sociální inženýrství, kdy hasí požár stodoly, kterou sám zapálil.

EET poslední kapkou

Venkovské obchody už tak čelí konkurenci supermarketů, nižší kupní síle a nárůstu administrativních povinností, což jen loni vedlo k zániku 400 prodejen s nejmenší prodejní plochou do 50 metrů čtverečních. Další tisíce prodejen, hospod a dalších živností na venkově jsou ohroženy startem EET, znamenající pro drobné podnikatele navýšené náklady a povinnosti.

Už dnes se mohou obyvatelé ve stovkách nejmenších obcí přesvědčit, že obchůdky, na které byli zvyklí, končí. Pořízení jedné on-line pokladny EET přijde živnostníka na 10 tisíc korun, nemluvě o vyšších ročních nákladech na provoz systému a internetu, který navíc v odlehlých oblastech nefunguje spolehlivě.

V této kritické situaci přicházejí vládní úředníci s objevnou myšlenkou, že je třeba podnikání na venkově ulehčit. Ministr zemědělství Jurečka použil klasickou metodu: komise, analýzy, ankety. Zřídil meziresortní pracovní skupinu složenou ze zástupců pěti ministerstev, která má za úkol zmapovat „potravinovou obslužnost“ venkova, a navrhnout možnosti řešení. „Hlavně senioři v malých obcích nemají možnost zajet si na nákup do města. Bavíme se o nejohroženějších vesnicích do pěti set obyvatel,“ uvádí ministr zemědělství.

Do konce března by měl návrhy vyplývající z analýzy předložit vládě. Přitom už teď je známo, že platí úměra – čím menší obec, tím větší ztráty. Běžná útrata se ve vesnických obchodech pohybuje kolem osmi až deseti tisíc korun na obyvatele ročně, což často nevydělá ani na mzdu pro prodavače. EET zavedená stejnou vládou nepochybně parametry fungování malých (nejen) venkovských prodejen dále zhoršuje.

Zatím není jasné, jakou podobu budou tyto dotace mít. „Do konce roku je uskutečnitelné nastavení podpory, kterou bude zajišťovat některé z ministerstev. Druhou možností je místo dotací poskytovat daňové slevy nebo bonusy,“ uvedl Jurečka, jako by nebral v úvahu, že mezitím proběhnou volby.

Další pokřivení, nikoli narovnání trhu

Mezitím ministerstvo zemědělství v polovině února spustilo facebookovou anketu, zda jsou lidé pro, aby stát dotoval menší tuzemské obchody. Nepříliš úspěšně, protože podle názorů veřejnosti jde o nezdravé pokřivení trhu. To ministerským úředníkům nijak nebrání státní podporu dále rozpracovávat.

Agilně v tomto směru vystupují zejména představitelé těch asociací sdružujících podnikatele, které hlasitě podporovaly zavedení EET. „Myslím, že to bude mít převážně pozitivní vliv, vyrovná se tržní prostředí,“ chválil on-line pokladny protismyslně předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Jakékoli státní dotace tržní prostředí naopak deformují. 

Podobně uvažuje další stoupenec Babišova projektu, který se v žádné zemi neosvědčil a nepřinesl vyšší výběr daní, předseda Asociace malých podniků a živnostníků Karel Havlíček. Havlíček jde v obhajobě EET dokonce dál než ministerstvo financí a kritiky, kteří varují před zneužitím dat obchodníků, označuje za psychopaty.

Tentýž Havlíček lobbuje za státní podporu podnikatelů v malých obcích. „Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nabízí zemědělcům dotace na úrocích, jistiny za půjčky a měkké úvěry. Podobnou podporu bude ostatním podnikatelům v malých obcích nabízet Českomoravská záruční a rozvojová banka,“ tvrdí. To se ovšem příliš netýká například prodejců v důchodovém věku, kteří svůj obchůdek sotva drželi nad vodou.

Další podpora by měla směřovat za venkovskými podnikateli s obratem do jednoho milionu korun (proč jen za venkovskými?). „Jedná se o nulovou daň z příjmů v podobě 90procentních daňových výdajových paušálů,“ vysvětluje Havlíček. Změna je to však jen kosmetická, protože už dnes mohou živnostníci využívat až 80procentní paušál, a ti s ročním obratem několik stovek tisíc korun díky uplatnění daňových slev žádné daně neplatí už dnes. I proto je pro ně zavedení EET zbytečným luxusem a pro stát jen buzeračním nástrojem s nulovým daňovým přínosem.

Zaměstnance podnikatelů na venkově chce Havlíček podporovat příspěvkem na sociální pojištění. Razí výrazné rozšíření dotací vesnických prodejen, což už dnes provádějí některé obce i kraje, které je platí ze svého. Státní výdaje na udržení stávajících venkovských prodejen podle odhadu vyžadují zhruba 750 milionů korun ročně.

Obecní socialismus versus svobodné podnikání

Andrej Babiš už dříve vyzval obecní samosprávy, aby se samy ve větší míře ujaly těch služeb, které není schopen zajišťovat stále více decimovaný soukromý sektor. Některé obce už dnes živnostníkům poskytují pronájem zdarma, příspěvky na mzdy nebo přímou finanční injekci. V místech, kde obchody zkrachovaly, někde dotují provoz pojízdných prodejen. Podle ministra zemědělství Jurečky je to však žalostně málo.

[ctete]87297[/ctete]

V praxi se tomu říká budování obecního socialismu. Místo toho, aby stát nabídl podnikatelům méně regulací a administrativních povinností a z toho vyplývající nižší provozní náklady a nižší odvody práce, které u nás patří k nejvyšším v Evropě, vymýšlejí úředníci krkolomné způsoby, jak vybrané peníze daňových poplatníků znovu přerozdělovat formou státních subvencí.

Navíc příliš pozdě, příliš předvolebně a příliš nevěrohodně. Vláda za sebou zanechává spoušť, kterou mnozí drobní podnikatelé, kteří musejí podstoupit její experimenty, nepřežijí. A zdaleka se nejedná jen o ty, kteří úmyslně krátili daně, jak hlásá vládní propaganda.