Premiér Babiš se rád před domácím publikem prezentuje jako státník evropského formátu. S velkou pompou oznámil vítězství České republiky, když dokázal v rámci boje proti daňovým únikům vyjednat v EU výjimku ve výběru DPH. Jenže dnes se ukazuje, že její zavedení nedává smysl a celá akce může skončit blamáží.

Dále čtěte

Babiš prosadil zvýšení daní, i když sliboval opak aneb Jak ČSSD bojuje s miliardářem provozujícím Sportku

Vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM šlape jako hodinky. V Poslanecké sněmovně přehlasovala senátní veto a prosadila zvýšení daní, které…

Boj s daňovými úniky je jedno z klíčových marketingových témat, se kterým šéf hnutí ANO vstupoval do politiky. Proto začal jako ministr financí krátce po vstupu do vlády prosazovat zvýšení státního dozoru a represe vůči podnikatelům, na které stát nahlíží jako na potenciální podvodníky. Zavedl kontrolní hlášení DPH, EET, zpřísnily se sankce a kontroly. Firmám narostly povinnosti, papírování a související náklady. Jenže ani to nestačí.

Boj s karuselovými podvody

Každý si jistě vzpomene, jak Andrej Babiš často opakoval mantru boje proti „karuselovým podvodům“ v rámci výběru daně z přidané hodnoty (DPH). Umožňuje je současný systém, kdy DPH odvádí státu dodavatel zboží či služeb. Odběratel zaplatí dodavateli fakturu včetně DPH, kterou mu následně proplatí finanční úřad.

Princip karuselových podvodů spočívá v tom, že některý z dodavatelů v řetězci obchodních vztahů DPH státu nezaplatí, jelikož úmyslně zkrachuje nebo zmizí jako „bílý kůň“. Potom je důležité rozlišit, zda šlo o předem připravený podvod, nebo zda se taková firma dostala do platebních problémů z jiných důvodů. Necitlivost Finanční správy v posuzování těchto případů vedla k řadě přehmatů, které musely korigovat soudy.

Babiš prosazuje princip reverse charge, obrácený proti současnému stavu. Povinnost přiznat DPH má odběratel zboží a služeb, nikoli dodavatel. Šéf ANO si od toho sliboval omezení daňových úniků, jelikož v tomto systému stát nevrací DPH. Ministerstvo financí vyčíslilo, že by tak mohlo vybrat o pět miliard korun ročně víc (loni činil příjem z DPH 381 miliard).

Velké vítězství ČR

Jelikož se výběr DPH řídí na společném evropském trhu jednotnými pravidly, požádal tehdejší ministr financí Babiš už v roce 2014 o výjimku, kterou musely odsouhlasit všechny členské země EU. Dočkal se až letos po pěti letech vyjednávání, kdy proti této změně vystupovala zejména Francie, ale i jiné země kvůli komplikacím v přeshraničním obchodu.

Dále čtěte

Rezoluce Evropského parlamentu k paktu Molotov-Ribbentrop, která rozlítila Putina a KSČM

Kremlu a českým komunistům stále nedá spát zářijová rezoluce Evropského parlamentu odsuzující ostudný pakt Molotov-Ribbentrop. Tento „pakt o neútočení“ bezprostředně…

Když loni v září odsouhlasili možnost zavést u nás plošně reverse charge unijní ministři financí, hlásil premiér Babiš průlom a velké vítězství České republiky. „Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili Evropskou komisi, aby předložila návrh, který chceme my,“ radoval se velikášsky.

Přidala se i ministryně financí Alena Schillerová. „Česká republika ukázala, že umíme prosadit svoji prioritu i proti lišícím se názorům institucí i členských států. Nakonec se podařilo najít kompromis přijatelný pro všechny.“

Chvalozpěvy zněly z hnutí ANO i letos v listopadu, kdy byl definitivně ukončen schvalovací proces, a výjimku odsouhlasily všechny členské země EU. Jenže už v té době bylo zřejmé, že „daňová revoluce“ má svoje utajované mouchy a není tak výhodná, jak bylo avizováno.

Státní správa selhává

Premiér Babiš si fakticky protiřečí, když dnes tvrdí, jak se mu daří skvěle vybírat daně a zejména DPH. Jestliže v Bruselu žádal o výjimku, musel naopak Evropskou komisi a svoje partnery přesvědčovat o tom, že u nás je situace v tomto směru špatná. Udělení výjimky na plošné zavedení reverse charge totiž ospravedlňují pouze velké výpadky ve výběru DPH nad průměrem EU.

Jestliže tedy dnes Babiš a Schillerová zdůrazňují údajně mimořádné přínosy kontrolních hlášení a EET ve zlepšení výběru DPH, přiznávají prosazováním dalšího instrumentu, že i přes zvýšenou represi státní správa v boji s daňovými úniky selhává a v cílení na skutečné podvodníky je méně úspěšná než v řadě zemí, kde reverse charge nepoužívají.

Ještě problematičtější jsou další vyjednané podmínky. Výjimka bude platit pro všechny plátce DPH, kteří si mezi sebou budou moci vystavovat faktury nad 450 tisíc korun, aniž by museli uvádět DPH. U nižších částek však zůstává „starý“ režim s povinností odvádět DPH.

Nárůst administrativy

Je zjevné, že takto zásadní změna je zejména pro menší firmy administrativně náročnější, vyžaduje různé účetnictví a další zvýšené náklady. Navíc by bylo možné nová pravidla obcházet dělením plateb na několik faktur, takže biti budou zase jen poctiví podnikatelé.

„Stavíme systém zcela na hlavu kvůli přínosu, který je z hlediska celkových daňových příjmů zanedbatelný, a kvůli velmi krátkému období,“ kritizuje vládní záměr vedoucí sekce správy daní v Komoře daňových poradců Tomáš Hajdušek.

Výjimka totiž platí jen do poloviny roku 2022, odkdy by měl platit nový systém výběru DPH platný ve všech zemích EU. To je problém už jen z toho důvodu, že u nás chybí potřebné zákony a nejsou zatím ani ve fázi přípravy. Vzhledem k délce legislativního procesu by se tak mohlo snadno stát, že by radikálně změněný systém platil maximálně rok a půl. Poté by se musely firmy znovu pracně a na vlastní náklady přizpůsobit novým pravidlům, což nedává smysl.

Vláda začíná couvat

Jak informovaly Hospodářské noviny (19. 12. 2019), tato rizika si najednou uvědomuje i vláda. Ministerstvo financí začíná po schůzce se zástupci podnikatelů od tohoto záměru couvat. Obě strany se shodly na tom, že takto zásadně měnit daňový systém na pouhých osmnáct měsíců je problematické a nikdo s tím nesouhlasí.

Samotná ministryně Schillerová dnes připouští, že smysl má taková změna jedině tehdy, pokud by výjimka platila delší dobu. Chce prý o ní vyjednávat. Jenže je krajně nepravděpodobné, že by právě teď, kdy bylo ukončeno vleklé dohadování na půdě EU, došlo k dohodě o jejím prodloužení. Už jen z toho důvodu, že se musí nejdřív prokázat, jak tento systém funguje v praxi.

Pokud ovšem Česká republika tuto výjimku, o kterou tak dlouho a složitě bojovala, nyní nezavede, hrozí jí další reputační blamáž. Zdroje z diplomacie tvrdí, že by se to mohlo příště odrazit v oslabení naší vyjednávací pozice v EU.

Vypadali bychom legračně

„Vypadali bychom legračně. Dali bychom tím najevo, že jsme urputně bojovali za něco, co přitom takový význam nemělo,“ říká ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. Jinými slovy, premiér české vlády by byl mezi svými kolegy za kašpara.

Andrej Babiš by rád před svými voliči prodával svoje úspěchy v Evropské unii. Zatím má jeho úsilí podobu grotesky. Na evropské půdě je řešen jeho střet zájmů a dotace Agrofertu. Téma dvojí kvality potravin, dramaticky zvednuté hnutím ANO před volbami do Evropského parlamentu, už nikoho nezajímá.

Nepříliš vydařený premiérův boj proti daňovým únikům navíc poněkud bledne, pokud je současně jeho holding vyšetřovaný kvůli podezření z rozsáhlého krácení daní za fakturaci nereálně nákladné reklamy u společnosti provozující rekreační komplex Čapí hnízdo.