Být taktičtější a pro veřejnost přijatelnější než šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, na tom není nic složitého. Není proto divu, že pro to všechno dělá i kandidát na českého předsedu vlády Andrej Babiš, který dokáže v během pár dní sám sebe pasovat do role konstruktivního člena Evropské unie a zároveň zabrnkat na rasistickou strunu v české společnosti.

Babiš se na začátku listopadu sešel s předsedou frakce ALDE v Evropském parlamentu Guyem Verhofstadtem, tedy té frakce, do které patří i hnutí ANO, přestože velká část europoslanců již pochopila, že k liberálům má tato strana velmi daleko. Vítěz českých voleb do poslanecké sněmovny tehdy uvedl, že Česká republika by měla být v EU aktivnější.

Babiš také prohlásil, že Česká republika by mohla obsadit místo ředitele evropského policejního úřadu. „Bude se rozhodovat, kdo bude nový ředitel Europolu, proč bychom nemohli bojovat o tuto funkci,“ řekl. Česká média to příliš nekomentovala, a to i přesto, že právě Europol se podílí mj. na vyšetřování úřadu OLAF, který se zabývá odvody s evropskými dotacemi. To znamená, že i Babišovou kauzou Čapí hnízdo.

Šéf hnutí ANO tak zjevně pochopil, že si Evropskou unii nemá rozházet, ale naopak se snažit získat v ní vliv. Jak to ostatně dělá úplně se vším.

A pak je tu další výrok, ten z neděle, kdy deník Právo zjišťoval názor na stipendia pro devět nigerijských studentů medicíny. „Proč nejdou pracovat? Mohou pracovat jako řada českých studentů. Já si přivydělával v době studií také. Myslím si, že každý se má postarat sám o sebe, tak i oni by situaci měli a mohli řešit vlastními silami,“ uvedl Babiš.

Vláda rozhodla o pomoci devíti africkým medikům loni a ministerstvo financí, v jehož čele tehdy šéf ANO stál, k tomu dalo souhlas. Jde o tři miliony korun ročně až do konce akademického roku 2018/2019. Ty bude ministerstvo zahraničí spolu s resortem školství poskytovat Karlově univerzitě, na jejíž 1. lékařské fakultě Nigerijci studují.

Komu se to vnucuje Babiš se svým catch-all stylem tentokrát? No přece těm, co mají starost o české děti, na které musíme my, chudí Češi, sbírat víčka.

Takže tu máme populistu, který dokáže být jednou aktivním členem civilizovaného světa a vzápětí nadbíhat čtenářům Parlamentních listů.

I proto nezbývá než doufat, že se demokratické politické strany rozhodnou setrvat ve svém pevném postoji a nejít s takovým člověkem do vlády. Věřit mu totiž nemohou vůbec nic.