Poté, co se Andrej Babiš snažil zamést kauzu Čapí hnízdo pod koberec nevěrohodným výstupem, potvrzujícím podezření z dotačního podvodu, se situace ve vládě vyhrotila. Ministr financí pohrozil kriticky naladěným lidovcům, že podpoří komunistický návrh na zdanění církevních restitucí, které označil za tunel. Rozpadne se koalice?

[ctete]52224[/ctete]

Babišova pomsta Bělobrádkovi

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nebyl s Babišovým vysvětlením Čapího hnízda spokojen. Zatímco premiér Sobotka chce vyčkat na výsledky vyšetřování a k vlastní kauze se nijak nevyjádřil, Bělobrádek ji považuje za vážnou.

„Andrej Babiš potvrdil podezření, že účelově přes svou rodinu v podstatě přepisoval majetek Čapího hnízda. Považuji to za velmi vážnou situaci, protože to snižuje kredit jak samozřejmě pana Babiše, tak celé vlády,“ vzkázal Bělobrádek a dodal, že „je na Babišově zvážení, zda by měl odstoupit“.

Šéf hnutí ANO si tuto opovážlivost nenechal líbit a v předvečer Velkého pátku přešel do protiútoku. Kredit vlády podle něj naopak snižuje Bělobrádek a oznámil, že podpoří návrh KSČM na zdanění církevních restitucí: „Církevní restituce je tunel. A pokud komunisti navrhují je zdanit, tak já určitě souhlasím.“

Podle lidovců je tento návrh v rozporu s koaliční smlouvou. Místopředseda lidovců Marian Jurečka Babišovu reakci označil za „dětinskou“ a za odvádění pozornosti od vlastního problému. Tím se znovu otevřela Pandořina skříňka problému, který už dříve málem položil koalici.

Lidovci hrozili opuštěním vlády

ČSSD se k této přestřelce zatím nevyjádřila. Jisté však je, že církevní restituce jí leží – podobně jako komunistům – v žaludku dlouhodobě. Napadala je už v době jejich podpisu, a před parlamentními volbami v roce 2013 proti nim spustila masivní kampaň s tím, že prosadí snížení paušálních náhrad církvím.

O tom, že sociální demokracie míní svůj odpor vůči církevním restitucím vážně, svědčí i vytvoření speciální komise po sestavení vlády. Už tehdy však lidovci naznačovali, že přes složitě a dlouhodobě dojednávanou dohodu státu a církví nejede vlak, a proto byla práce komise předem odsouzena k nezdaru.

Když ČSSD pohrozila, že církvím restituční finanční náhrady zdaní, lidovci opáčili, že opustí vládu. Proto byla komise v červnu 2014 v tichosti zahrána do autu, i když premiér Sobotka se tématu kvůli možné vnitřní rebelii nevzdal. Opustil jej dočasně jen proto, že „teď má větší hodnotu udržet koaliční vládu“.

„Od té doby, co církve a náboženské společnosti jasně řekly, že jsou proti jakýmkoli zásahům do zákona, což byl silný signál, je v koalici klid,“ pochvaloval si tehdy fiasko komise vicepremiér Pavel Bělobrádek. Liboval si, že v koalici zavládl klid, protože ČSSD pochopila, že jde o marný boj.

Spokojenost tehdy naznačil i generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. „Při jednání komise jsme předložili jasné důkazy, že navrhované změny zákona by byly mimo rámec právního státu. A proto věříme, že další jednání budou už jen o budoucí spolupráci.“

Nehorázný útok komunistů

Uvnitř sociální demokracie však žádné nadšení nezavládlo, a už tehdy se k církevním restitucím kriticky vyjadřoval i Andrej Babiš. A bylo jen otázkou času, kdy bude tento džin znovu vypuštěný z láhve.

Babiš našel záminku v odporu KDU-ČSL vůči skandálu s Čapím hnízdem a využil návrhu komunistů, který má projednat vláda. Ti navrhují, aby finanční náhrady církvím, kterou dostávají za majetek nevydaný v restitucích, podléhaly zdanění. Stát by tak podle nich mohl ročně získat zpět asi 380 milionů korun a za celou dobu vyplácení finanční náhrady asi 11,5 miliardy korun.

V této předvolební vřavě by se nemělo zapomínat na několik skutečností. Především je zjevné, že nebýt majetkového převratu za totalitního režimu, kdy došlo k masové krádeži stomiliardových hodnot, mohli jsme být dnes řešení tohoto problému ušetřeni. Proto je komunistický útok na církevní restituce sice očekávatelný, ale v daném kontextu nehorázný.

Česká republika přitom byla poslední zemí východního bloku, která dohodla majetkové vyrovnání státu s církvemi. A to dokonce i mezi zeměmi, které jinak obecné restituční principy neuplatnily. Debaty o narovnání vztahů státu a církví probíhaly dvacet let a po celou dobu nikam nevedly. Nebylo také snadné najít konsenzus mezi státem a zástupci sedmnácti církví a náboženských společností, který by vyhovoval všem.

Podobné majetkové vyrovnání navrhovala ČSSD

Klíčové na dohodě je, že její součástí je budoucí samofinancování církví, nezávislé na státním rozpočtu. Co je však pozoruhodné, vláda ČSSD v letech 1998 – 2002 uvažovala o majetkovém vyrovnání s církvemi v hodnotě 100 miliard korun. To by po započtení inflace odpovídalo částce přesahující 134 miliard korun, nakonec dohodnuté s církvemi. Finanční náhradu z této celkové částky tvoří 59 miliard korun (plus inflace), vyplácených v období třiceti let. Ta se týká majetku, který nelze fyzicky vrátit, protože zůstane ve vlastnictví obcí, krajů a soukromých subjektů.

Odpůrci komunistického návrhu poukazují na to, že by šlo o možná protiústavní porušení dvoustranných smluv, které by nemohlo obstát před soudem. V každém případě se dá očekávat, že toto téma znovu ožije, vždyť se blíží krajské a senátní volby. Koaliční smlouva se stále častěji stává cárem papíru a pokud Babiš svoje hrozby splní, KDU-ČSL bude mít problém setrvání v takové sestavě obhájit. Pokud myslí svoje nedávné hrozby vážně.

Babiš cílí na zemanovské voliče

Babiš církevní restituce s gustem zvednul, protože se mu nesmírně hodí. Po blamáži s Čapím hnízdem potřebuje zaujmout veřejnost, a stále více cílí na sympatizanty prezidenta Miloše Zemana. Nebylo by to nijak překvapivé, vždyť Hrad Babiše nabádá, aby sociální demokracii přebíral její témata.

Otevřená spolupráce Babiše s komunisty, navíc v tak koaličně třaskavé agendě, je však přece jenom novum. Už jen skutečnost, že šéf hnutí ANO s komunistickou kartou operuje, je velmi vážná a měla by být varováním nejen pro lidovce, ale pro všechny, kdo si nepřejí návrat reminiscencí totalitního režimu. Ostatně Babiš v něm obratně plaval jako ryba ve vodě.

[ctete]52344[/ctete]