Předseda senátu Milan Štěch vyvolal zasloužený rozruch. Svým výrokem zvýšit živnostníkům daně natolik, aby se raději nechávali zaměstnat, popudil skoro všechny. Pokud se však do role jejich ochránců staví exministr financí Andrej Babiš, zůstává rozum stát. Sám je považuje za zloděje a jeho úřad se k nim takto chová. Šikana malých podnikatelů stoupla za únosnou mez.
Jestliže Štěch na sjezdu odborového svazu Kovo prohlásil, že si myslí, „že je tu velká skupina lidí, kteří pracují jako OSVČ a nejsou z národohospodářského hlediska efektivně využiti“, není to z jeho strany unáhlený či nepromyšlený postoj. Štěch, sám bývalý dlouholetý komunista a odborář, je reprezentantem socialistického centrálního plánování, který živnostníky pohrdá a uzavřen za zdmi své kanceláře netuší, v jakých se dnes pohybují podmínkách.
ČSSD: Zvyšme odvody živnostníkům
Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek se sice od jeho ataku distancovali, ale z úst sociálnědemokratického představitele to není ojedinělá úvaha. Vedle legendárního Jana Mládka, který považuje živnostníky za parazity, lze jmenovat i předsedu vládní důchodové komise, Martina Potůčka.
[ctete]134060[/ctete]
Profesor Potůček je dlouhodobě přesvědčený, že v České republice je nízká daňová zátěž, což je zjevně škodlivý jev, který se musí napravit. Není to tak dávno, co navrhoval zvýšit složenou daňovou kvótu na 40 procent, což by znamenalo zvýšit daně o 200 miliard korun. Ani dnes se netají tím, že chce výrazně zvýšit sociální odvody živnostníků.
Pro zvýšení zdravotních odvodů se zase vyslovil premiér Bohuslav Sobotka. Jako červená niť se uvnitř ČSSD line myšlenka, že je třeba tak či onak zvýšit živnostníkům odvody, například výrazným osekáním výdajových paušálů.
Potenciální voliči ale aspoň vědí, na čem jsou. Pokud se však v reakci na Štěchův výrok ozývá Andrej Babiš a pasuje se do role ochránců živnostníků, je to neuvěřitelné chucpe. Na svém facebookovém profilu uveřejnil 16. června následující prohlášení.
„Mládek živnostníky považoval za parazity, Štěch je chce zase zlikvidovat a odradit od podnikání. Co byste čekali od celoživotního odboráře a kariérního politika. Celá jejich slavná ČSSD plánuje všechny brutálně zdanit. Je to jejich klasické chování, jsou zvyklí žít na dluh a z cizího. Já jsem sice zavedl EET, ale dělal jsem to proto, abych narovnal tržní prostředí a zajistil férové podmínky pro živnostníky a zaměstnance. Teď naopak plánuji značné zjednodušení podnikání…“
Klišé a kecy
Nechce se ani uvěřit, že to oligarcha myslí vážně. Jeho uvažování bylo vymezeno už před parlamentními volbami, když při návštěvě inovačního centra v Brně prohlásil: „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl.“
A skutečně se podle toho ve funkci ministra financí choval. Zatímco státní podpora pro velký průmysl stoupala a Agrofert utěšeně kyne, malí podnikatelé byli šéfem hnutí ANO ocejchováni jako podvodníci okrádající stát. V jeho očích nejsou mnohdy jedinou smysluplnou možností, jak si vydělávat na živobytí a stát na vlastních nohou bez podpory státu, ale nepříjemná konkurence, kterou je nutné zregulovat, nejlépe zadupat. Proto jim stát musí šlapat na paty, přestože se na šedé ekonomice podílejí pouhými sedmi procenty.
Proč je Babišovo náhlé ochranářství živnostníků nevěrohodné? Byrokracie a represe státu vůči malým podnikatelům jsou nejvyšší v polistopadové historii. Exministr financí zaměstnal armádu nových úředníků a uvedl v život posilující státní dohled vracející do společnosti reminiscence drábovství, Velkého bratra a účelově podněcované udavačské mentality.
Na druhé straně velké firmy s divizemi účetních v čele s Agrofertem daňově optimalizují, mnohé z nich v daňových rájích, a další se mohou těšit na tučné státní dotace, daňové úlevy nebo veřejné zakázky. Tedy bonusy, na které drtivá většina „zločinných“ živnostníků nemůže nikdy dosáhnout.
Rekordní nárůst administrativy
Místo podpory podnikání Babiš naděloval kontrolní hlášení DPH a EET. Kontrolní hlášení znamená zbytečný nárůst administrativy, kdy podnikatel musí vyplňovat údaje, které stát nemá co zajímat. Proč má například podnikatel, který se chce zaregistrovat jako plátce DPH, finanční správě sdělovat, jaký vlastní majetek (motorová vozidla, nemovitost, PC, kancelářské vybavení…)? Proč jí má předložit obchodní smlouvy s odběrateli a dodavateli a jejich seznam? Proč jí má poslat podnikatelský záměr včetně informací, kde a jakým způsobem bude vykonáván včetně technické a personální stránky? A tak dále. Tento přístup nesvědčí o Babišově vstřícném pohledu na podnikání, ale o oživení totalitního podhoubí, ze kterého vyrostl.
Systém on-line pokladen EET byl zaveden se lživou propagandou, že je v celé Evropě zavedený zcela běžně. Naopak je svojí striktností velmi ojedinělý. Tento Babišem vychvalovaný nástroj není ničím jiným než fízlovacím dozorem, každou vteřinu sledujícím, zda jste někomu něco prodal, přičemž jeho finanční efekt je dosud nedoložený a sporný. Tržní prostředí „narovnává“ tak, že byrokraticky čistí trh od tisíců nejmenších živnostníků, kteří si EET nemohou dovolit.
Když šéf hnutí ANO zjistí, že EET tvrdě dopadá na venkovské hospody a obchůdky, které masově zavírají, chce podnikatelům s příjmem do 250 tisíc korun ročně ulevit od povinnosti používat EET tak, že jim vyměří paušální daň. Jako by netušil, že živnostníci s těmito příjmy díky výdajovým paušálům žádné daně neplatí. On-line pokladna by v jejich případě znamenala zbytečné náklady navíc a nulový efekt pro státní pokladnu.
[ctete]111342[/ctete]
Také nelze pominout, že finanční správa jde po stále menších rybách. Likvidační zajišťovací příkazy, kdy je podnikatelům zabavována finanční hotovost při pouhém podezření, že se oni či jejich dodavatelé zapletli do nekalých operací, jsou vyměřovány na stále menší částky. Zatímco ještě v roce 2008 bylo na jeden příkaz zajištěno v průměru 86 milionů korun, loni to byly pouhé dva miliony.
Babiš „pomohl“ malým podnikatelům také tím, že jim dvojnásobně snížil limity pro uplatnění výdajových paušálů. A kromě toho odsouhlasil řadu dalších zákonů komplikujících podnikání, mimo jiné protikuřácký zákon, který doslova vylidnil mnoho hospod, aniž by kuřáky nahradila jiná klientela, jak bylo avizováno.
Počet živnostníků klesá
Důsledkem tohoto přístupu je skutečnost, že počet živnostníků, vykonávajících podnikání jako hlavní pracovní činnost, setrvale klesá. Jen za první tři měsíce letošního roku jejich počet poklesl o 8 tisíc, od března 2013 do konce letošního března celkem o 37 tisíc. Tento trend se nepochybně urychlí poté, pokud vejdou v platnost další dvě vlny EET, dotýkající se mimo jiné řemeslníků.
Babiš tak dosáhne stejného efektu jako Štěch. Nevyžene živnostníky z pracovního trhu do zaměstnaneckého poměru nebo na úřady práce vysokými daněmi, ale státní šikanou.
Pokud dnes s velkou pompou tvrdí, že bude ulehčovat podnikání, měl by vysvětlit, proč například zrušil pravicovou vládou schválený projekt Jednotného inkasního místa, který by umožnil podávat sjednocené daňové doklady na jednom místě. Proč v tomto směru za tři a půl roku neudělal vůbec nic a naopak se mu podařilo nemalou část živnostníků otrávit a demotivovat.
