Musíme zřejmě nějak vydržet, že se Andrej Babiš nedostal do Rakouska a budou mu chybět potřebné informace, které potřebuje pro velkolepý boj s koronavirem. Mohl zasadit poslední úder proradnému čínskému viru a jeho britským, jihoafrickým, českým a dalším mutacím.

Dne 12. července 1932 zahynul legendární podnikatel Tomáš Baťa a jeho pilot Jindřich Brouček při letecké nehodě. Baťa trval na tom, že musí odletět do Švýcarska, a nechtěl čekat, až se rozplyne mlha. Letadlo krátce po startu narazilo do rohu budovy a zřítilo se. Kvůli mlze zahynuli 10. dubna 2010 všichni cestující polského vládního letadla ve Smolensku, a to včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a mnoha příslušníků polské vládní a společenské elity. Mlha prostě nedělá létání dobře.

Andrej Babiš teď napsal: „Musel jsem zrušit cestu do Rakouska. Pilot mi oznámil, že kvůli mlze nelze odletět dřív než v 11 hodin, a to bych nestihl dnešní důležitou vládu, kde musí ministr Blatný představit pandemický zákon, analýzu antigenních testů a strategii testování ve školách.“

Potud je to technicky správně. O létání ostatně rozhoduje velitel letadla. Tomu mohou dát oprávněně pokyn, aby někde přistál, nebo nepřistál, ale nelze ho donutit letět, pokud si myslí, že z důvodu bezpečnosti nemá. Všichni tedy přežili. Z toho letadla, tady se v sérii úmrtí na covid-19 pokračuje dál. Už je jich tolik, že by to vydalo hodně přes stovku katastrof dopravních letadel. Představte si, že by v nějaké zemi spadlo za rok sto airbusů nebo boeingů a aerolinky a vedení letového provozu a spol. by říkali, že na tom nejsme tak zle. Letadla padají, nikdo nežijeme věčně. Letadla vlastně nespadla, jen jejich let předčasně skončil a může za to gravitace.

Radši zpět k nemocem. Otázka je, jestli má Andrej Babiš někam létat, a to i v případě, kdyby tady bylo počasí jako na Kanárech. Zvláště kvůli viru.

Spisovatel Jiří Padevět na jeho sdělení reagoval stručně a není k tomu moc co dodat: „Vítejte ve světě, kde existují videokonference. Ale uznávám, že vystupování z letadla vypadá státnicky.“

V tom je v podstatě všechno. Premiér se v době uzávěr vydává s celou posádkou, doprovodem, ochrankou do zahraničí. Všechno by se mohl dozvědět jinak. Má tady své české experty, české experty působící v zahraničí, může pozvat zahraniční experty. Musel by je ale poslouchat a nestarat se o to, co si přečte na internetu za výlevy z pera naštvaného lidu.

Máme za sebou maratony nouzových stavů a nic z toho nebylo. Netestuje se, netrasuje se. E-rouška mnoha lidem neukáže za celé měsíce jediný rizikový kontakt. Když přivezou vakcínu, tak několik dní spočívá ladem ve svém vznešeném polárním chladu a nějak trvá, než se dostane dál. Premiér si neumí vyjednat politickou podporu. Místo toho cestuje pomalu jak Emil Holub a ptá se v zemi Mašukulumbů, jak to tam vidí a co Sputnik. Co by, o jeho schválení v Evropě Rusové ještě ani nepožádali. Už se dost narajzoval, mohl by začít něco řešit doma.

Lépe řečeno, měl by přestat chtít něco řešit, když to neumí, a svěřit to někomu jinému. Jenže to by jeho ego nesneslo.