Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Opoziční ANO požádalo o svolání mimořádné sněmovní schůze k reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU. Novinářům to v pátek řekl předseda hnutí Andrej Babiš, podle kterého jde o nepochopitelnou věc. Záměr o vyvolání poslaneckého jednání ohlásil také lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, jehož klub ale na rozdíl od ANO nemá k takovému kroku dostatečný počet členů.
„Je to neuvěřitelná zrada, neuvěřitelné selhání naší vlády, která je servilní Bruselu,“ prohlásil Babiš. Čeští zástupci v Evropě podle něj vůbec nehájí zájmy České republiky. „Česká republika má sama rozhodovat o tom, kdo v ní bude žít,“ zdůraznil s tím, že reforma migračních pravidel bude pro ANO jedním z velkých témat do evropských voleb v příštím roce.
Podnět ke svolání mimořádné schůze musí podepsal nejméně 40 poslanců, hnutí ANO jich má 71. Zahájení sběru podpisů oznámil v pátek Okamura, poslanecká frakce SPD má ale jen 20 členů. Okamura se také bude snažit prosadit téma na řádnou sněmovní schůzi, která pokračuje v úterý odpoledne. Mimořádná schůze musí být podle sněmovních pravidel svolána v termínu do deseti dnů od podání podnětu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dohodu považuje za úspěch. „Vyjednali jsme férové společné řešení, o které jsme usilovali a které jsme aktivně prosazovali. Žádné kvóty, ale solidární finanční pomoc nejvíce zatíženým členským zemím, kterou Česko prostřednictvím programů ministerstva vnitra dlouhodobě realizuje,“ oznámil v pátek Rakušan. Na základě vyjednané dohody bude navíc Česko ze systému povinné solidarity dočasně vyjmuto, a to z důvodu velkého množství přijatých uprchlíků kvůli válce na Ukrajině, zdůraznil ministr.
Proti jen Maďarsko a Polsko
Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím zejména na jihu Evropské unie v případě potřeby pomoci.
Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Pokud nějaká země nebude chtít migranty přijímat, měla by zaplatit 20 tisíc eur (472 700 korun) za každého nepřijatého člověka. Proti reformě hlasovalo jen Maďarsko a Polsko. Hlasování se zdrželi zástupci Slovenska, Malty, Litvy a Bulharska.
Babiš opět straší ilegální migrací
Do Babiše se pustila například česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Podle ní opět straší ilegální migrací a povinnými kvótami. S těmi reforma přitom vůbec nepočítá. Bude na každém státu, jestli migranty přijme, nebo se bude podílet finančně. „Vzhledem k počtu uprchlíků, které jsme přijali, bude navíc ČR z povinnosti vyjmuta až do konce války,“ vzkázala na sociální síti.
„Populisté se budou snažit svézt na tématu migrace. Držme se faktů, a nikoliv emocí,“ reagoval také český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Reformu označil za kompromis členských států. Pozitivem je podle něj dohoda na rychlejší azylové a návratové politice.
„Česká republika nebude muset přijmout migranta, pokud nebude chtít, a na pomoci se může podílet jinak. Ať už finančně, vysláním expertů či materiální podporou,“ přiblížil europoslanec s tím, že Česko bude mít výjimku. „Pomáháme už Ukrajincům, a tedy po nějakou dobu nebudeme mít povinnost finančně pomáhat jihoevropským státům,“ pokračoval Zdechovský a doplnil, že migrace se bude řešit daleko rychleji. „Jestli žadatel nesplní podmínky, tak bude okamžitě odeslán pryč,“ popsal.
Podle něj však chybí komplexnější pohled na celý problém migrace. „Taháme za kratší konec, a to mě mrzí. Migraci se v rámci Evropského parlamentu věnuji dlouhodobě a upozorňoval jsem na to, že musíme být tvrdší v přijímání nových pravidel. Částka za nepřijetí migranta je v současnosti velmi vysoká. Řešíme následky migrace, ale neřešíme příčinu. Na tu se musíme zaměřit a zároveň posílat ty, kteří nemají právo na azyl, mnohem rychleji do země jejich původu,“ řekl Zdechovský deníku FORUM 24.
