Firma Vítkovice Power Engineering se dala do stavby elektrárny Adularya v Turecku. Měl to být jakýsi odrazový můstek pro další projekty ve světě. Jenže Vítkovice skončily nakonec kvůli stavbě v úpadku a problémy má i naše vláda a Česká exportní banka (ČEB), která na projekt půjčila 12 miliard korun. Jak problém vznikl?

Po pokusu o převrat v Turecku skončili majitelé tureckého investora Naksan Holding ve vězení nebo prchli do zahraničí a firma byla fakticky znárodněna. Česká a turecká strana se také obviňují z toho, kdo může za dosavadní protahování a prodražování stavby.

Do řešení problému se pustil ministr financí a šéf strany ANO Andrej Babiš, podle kterého se jednání vlekla přes rok a nic se neděje. Vymyslel plán, podle kterého by rozestavěné bloky elektrárny mohly připadnout právě ČEB. Ministerstvo financí je většinovým akcionářem ČEB a pojišťovny EGAP, které do projektu daly peníze.

Hospodářské noviny v pátek uvedly: „Na sklonku roku tak (Babiš) do Turecka poslal na dvě schůzky svého poradce Jána Jursu s již konkrétními pokyny. Ty popsal ve dvou dopisech dalším ministrům a premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), které mají HN k dispozici. S plánem prý souhlasí i turecká strana. Hlavním bodem je vyhlášení veřejné soutěže na prodej dvou rozestavěných bloků elektrárny s minimální cenou 11,7 miliardy korun, jež odpovídá pohledávce ČEB za tureckou stranou. Do tohoto tendru se přes nově založenou dceřinou firmu přihlásí i Česká exportní banka. Pokud někdo nabídne víc, elektrárnu získá a zaplatí pohledávku ČEB. Pokud se zájemce nenajde, elektrárna připadne bance.“

Peníze by se tak možná povedlo zachránit. V čem je tedy problém? V tom že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD údajně předem nevěděli, že Babišův poradce do Turecka odjel. Zaorálek to zjistil až při své cestě do Istanbulu. V pondělí o plánu mluvil Babiš na vládě. Podle Hospodářských novin řekl ministr Mládek: „Ministerstvo financí poslalo vyjednávací tým do Turecka, ale nevím, zda se k této aktivitě svého resortu pan Babiš ještě vůbec hlásí. Pan premiér ho požádal, aby předložil materiál do vlády, a já předpokládám, že vláda rozhodne, jakým způsobem bude koordinována činnost akcionářských ministerstev.“

Turci elektrárnu chtějí, ale není to stavba bez problémů. Při spouštění prvního bloku se zjistilo, že nemůže používat uhlí z dolu poblíž a jiné uhlí by přišlo příliš draho. Turci a Česko se tak nyní mohou hádat o to, které se těží v blízkém dole. A dovoz jiného uhlí by byl ekonomicky nevýhodný.

Turecká a česká strana se tak nyní podle HN mohou přít o to, jestli „byly špatné vzorky uhlí, nekvalitní projekt nebo kotel, jejž dodávala rakouská firma Andritz. Úprava téměř hotových dvou bloků elektrárny by si vyžádala další 1,5 miliardy korun.“ Také není jasné, kdo by dostavbu provedl. Vítkovice Power Engineering jsou v insolvenci a někdy zmiňovaná Škoda Praha ze skupiny ČEZ se teď nechce k této možnosti nijak vyjadřovat.

Odhlédnuto od tohoto konkrétního problému se dá ještě konstatovat, že podnikání v zemích, kde nepanují jasná pravidla a mají tam problémy věci normálně řídit, je vždycky riziko. To se netýká jen Turecka.