Stále zřetelněji se ukazuje, že pokud se má Andrej Babiš v prezidentské volbě něčeho bát, je to její druhé kolo. Potvrdil to i červnový průzkum agentury STEM/MARK. V prvním kole by šéf hnutí ANO sice získal nejvíce hlasů, ale v druhém by ho v tuhle chvíli porazil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel. Jde o oříšek, který se Babišovi nemusí podařit rozlousknout ani sebevětší kampaní a mobilizací svých voličů. Jeho problém totiž spočívá v tom, že pro velké množství občanů je zkrátka nepřijatelný, což se projeví právě v druhém kole volby prezidenta.
Na spontánní otázku, kdo by měl být příští hlavou státu, uvedlo bývalého premiéra Babiše 20 procent respondentů a generála ve výslužbě Petra Pavla 16 procent, rozdíl, který je tak dělí, tedy není oproti některých jiným šetřením nijak velký (například podle květnového volebního modelu agentury Median by měl Andrej Babiš 28,5 procenta a Petr Pavel 19,5 procenta hlasů).
Po devíti procentech by pak získal senátor a prezidentský kandidát z minulé volby Pavel Fischer, ekonomka a někdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, senátorka Miroslava Němcová a předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil.
Klíčové ovšem je, jak by podle průzkumu dopadlo druhé kolo volby prezidenta, do kterého by postoupil Babiš s Pavlem. Někdejšího předsedu vojenského výboru Severoatlantické aliance by volilo 49 procent respondentů a bývalého premiéra pouhých 32 procent, 13 procent je nerozhodnutých a 6 procent by nevolilo.
To je samozřejmě výsledek, který pro Andreje Babiše není vůbec příjemný, a je otázka, jestli – pokud by se v tomto ohledu nic nezměnilo – by se o post prezidenta republiky nakonec vůbec ucházel. Jak se před časem vyjádřil, své rozhodnutí, zda bude kandidovat, chce nechat až na konec října či začátek listopadu. Jedním z faktorů, podle kterých se ve výsledku dost možná rozhodne, může být i to, zda se zlepší jeho šance v druhém kole prezidentské volby.
Jít do volebního klání, které by prohrál, se předsedovi hnutí ANO určitě nechce. Takové potupě, která by zároveň oslabila i jeho hnutí, se bude chtít rozhodně vyhnout. Tomu odpovídá i to, že v mezičase vede velmi intenzivní kampaň, kdy objíždí republiku se svým obytným vozem a absolvuje velké množství setkání s občany, zřejmě s cílem si své vyhlídky co nejvíce vylepšit.
Je pravda, že Babišovým hlavním limitem je to, že velká část voličů je rozhodnutá ho nevolit. Podle průzkumu agentury STEM/MARK je to celých 57 procent, u Pavla je to mnohem méně, jen 34 procent. Tomu odpovídá i to, že pro 41 procent voličů přichází v úvahu, že by předsedu hnutí ANO volili, ovšem u generála ve výslužbě je to dokonce 50 procent.
Důležité je ale i to, že podle uvedeného šetření přibližně polovina respondentů stále nemá svého favorita či favoritku, takže podpora jednotlivých kandidátů a kandidátek se pořád ještě může výrazně měnit. A jak dodává Jan Burianec ze STEM/MARK, k dosavadním preferencím je třeba přistupovat s rezervou, protože pro mnoho lidí prezidentské volby stále nejsou podstatným a aktuálním tématem.
Burianec pak upozorňuje ještě na jednu zajímavou věc: „Překvapuje mne, že favorita stále nemá ani část voličů hnutí ANO. Ačkoli kandidaturu ještě nepotvrdil, nabízí se prvoplánově právě předseda tohoto hnutí. Nemůže to být tím, že pro některé tyto voliče je Andreje Babiše v reprezentativní funkci prezidenta škoda a více ho tlačí do exekutivní funkce premiéra, kde pro ně samotné může být prospěšnější? Může se zde tedy projevovat voličský kalkul?“ klade si otázku Jan Burianec.
I to by mohlo přispět k tomu, že se předseda hnutí ANO nakonec rozhodne prezidentské volby nezúčastnit. Ačkoli se zdá, že Babiš dělá všechno pro to, aby byl hlavou státu zvolen, a jeho kandidatuře vše napovídá, pořád ještě není jisté, že z ní právě z výše uvedených důvodů nevycouvá.