Prezident Miloš Zeman včera dokazoval novinářům, že nemá žádný mocenský pakt s Andrejem Babišem. Dokonce už měl předem připravené dva příklady, které to potvrzují.

V otázce policejní reorganizace se postavil spíše za ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) právě proti Andreji Babišovi, což uvedl jako příklad první. Tajné nahrávky Babiše s novinářem Markem Přibilem, který byl tehdy v jeho Mladé frontě DNES, ostatně ukazují, že Chovanec je ve vládě Babišovým nepřítelem číslo jedna. Babiš s Přibilem řešil, kdy vydat v novinách materiály, které mají proti Chovancovi připravené. Na nahrávce prozrazuje, že měl schůzku s tehdejším hejtmanem Zimolou (ČSSD) a myslel si, že Zeman Chovance „vyprovodí“ a Zimola se stane hvězdou, která bude proti Sobotkovi. Babiš pak přiznává, že se Zemana snažil přesvědčit, že je Chovanec otrokem Sobotky a hraje na Zemana jenom hry. Následně si však novináři Přibilovi stěžuje, že to vypadá, že Zeman s Chovancem jsou spojenci.

Později se zase Zeman s Babišem neshodli na termínu parlamentních voleb, což prezident uvedl jako druhý příklad dokládající, že nemá s Babišem dohodnutý žádný mocenský pakt. Zeman z více důvodů, které uvedl, nechtěl uspořádat volby hned po letních prázdninách, a vyhlásil je proto nakonec až na druhou polovinu října. Babiš chtěl naopak volby co nejdříve. Možná mají pravdu komentátoři, kteří tvrdí, že důvodem je snaha, aby do voleb nestihlo být uzavřeno vyšetřování jeho možných podvodů s dotacemi od EU pro společnost Farma Čapí hnízdo (ať už ze strany českých vyšetřovatelů nebo Evropského úřadu pro boj proti podvodům). Nebylo naplánování voleb až na druhou polovinu října od Zemana takovou schválností, aby Babišovi ukázal, že ho nemusí vždy poslouchat?

Zeman s Babišem jsou jinak velcí spojenci, Zeman dokonce demonstrativně navštívil kongresové centrum Čapí hnízdo, aby ukázal, že mu Babišovy lži v této kauze nevadí. Někteří komentátoři hodnotili jako výsledek spojenectví Zemana s Babišem také Zemanovu ústavní stížnost proti novele zákona o střetu zájmů, která poškozuje právě Babiše a je také nazývána jako „lex Babiš“.

Zdá se, že Babiš se po Zemanově snaze o odpoutání nyní na oplátku snaží ukázat Zemanovi, že na něm také není závislý. Aby neměl Zeman Babišův osud v rukou, tváří se ministr financí, že v podstatě skončí dobrovolně. Může tak říci, že se obětoval, aby vyřešil vládní krizi, a zároveň ukázat Zemanovi, že ho nepotřebuje. Alespoň prozatím.

Za ministra Babiše sice existovalo riziko, že finanční správa nezačne vyšetřovat mimo jiné některé problémy kolem jeho korunových dluhopisů, kde 1. července 2017 hrozí promlčení, jak informovaly Hospodářské noviny, ale Babiš si ponechá faktický dohled nad ministerstvem i finanční správou také po svém odchodu. Jako svou nástupkyni totiž navrhuje svou věrnou pravou ruku Alenu Schillerovou, která měla jako jeho náměstkyně na starosti mimo jiné EET (poté, co vyhodil Simonu Hornochovou). Odchod z ministerské funkce se mu navíc hodí, protože bude mít více času na předvolební kampaň a zároveň se bude moci od vlády alespoň zčásti distancovat (např. v případě nenadálých problémů apod.).

Babiš sice bude Zemana ještě hodně potřebovat po volbách při vyjednávání o sestavení vlády, kdy by ho Zeman mohl jmenovat premiérem, nicméně Zeman bude Babiše potřebovat stejně tak. Aby měl šanci počátkem roku 2018 vyhrát prezidentské volby, potřebuje, aby Babiš se svým vlivem a miliardami proti němu nenasadil svého koně, ať už by jím byl Martin Stropnický, nebo snad ještě někdo jiný, překvapivý.