Ticho po pěšině, asi už zase změnil názor, rýpla si senátorka Miroslava Němcová (ODS) do exprezidenta Miloše Zemana. Narážela tak na novou alianci, kterou spoluzakládá Babišovo hnutí ANO společně s maďarskou stranou Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem. Orbán a členové rakouské populistické partaje totiž kritizují Benešovy dekrety, které v roce 2013 pomohly Zemanovi zvítězit nad Karlem Schwarzenbergem v prezidentských volbách.

Hnutí ANO Andreje Babiše, strana Fidesz předsedy maďarské vlády Viktora Orbána a rakouská krajně pravicová FPÖ oznámily o víkendu vznik společné aliance s názvem Patrioti pro Evropu. Lidé na sociálních sítích se nyní podivují nad tím, že příznivcům exprezidenta Miloše Zemana, kteří se překrývají s voliči Babišovy partaje, nevadí názor premiéra Orbána a rakouské FPÖ na Benešovy dekrety.

Dále čtěte

K Babišovi a Orbánovi by se mohl přidat Salvini. Nová frakce stále nesplňuje podmínky

K připravované frakci v Evropském parlamentu, jejíž vznik v neděli ohlásili maďarský premiér Viktor Orbán či český expremiér Andrej Babiš,…

Orbán v roce 2002 v zahraničním výboru Evropského parlamentu požadoval zrušení Benešových dekretů, které platí v České republice a na Slovensku. „Evropské právo se bude vztahovat stejně na všechny kandidátské země – a Benešovy dekrety nejsou s evropským právem v souladu,“ prohlásil tehdy předseda maďarské vlády. Kolektivní vinu Orbán tehdy označil za vynález, který nemá ve 21. století místo. „Nebyly dobré pro 20. století a nejsou určitě dobré ani pro 21. století,“ dodal k dekretům Edvarda Beneše.

V roce 2017 se pak ozval maďarský ministr pro národnostní politiku Arpád Potápi. Podle jeho slov by Maďarsko mělo usilovat o zrušení Benešových dekretů, na jejichž základě Československo po druhé světové válce zbavilo velkou část Maďarů občanství a majetku.

Že Benešovy dekrety představují bezpráví, hlásal před návštěvou prezidenta Zemana v roce 2016 také tehdejší rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer, který byl později předsedou FPÖ. V roce 2021 ho v čele populistické partaje nahradil právě Herbert Kickl. „Benešovy dekrety přirozeně představují bezpráví,“ řekl Hofer před lety v rozhovoru pro rakouský deník Kleine Zeitung. FPÖ kritizuje Benešovy dekrety dlouhodobě, několikrát strana vyzvala k jejich zrušení.

Už Zeman rozjíždí peklo proti Babišovi?

Babišovu alianci proto nenechala bez povšimnutí také senátorka za občanské demokraty Miroslava Němcová. „Ozval se už ing. Zeman a rozjíždí proti Babišovi stejné peklo jako proti Karlu Schwarzenbergovi, když přišlo na Benešovy dekrety? Nic, ticho po pěšině. Asi už zase změnil názor,“ rýpla si na sociální síti X.

Připomněla tak situaci z prezidentských voleb v roce 2013, kdy se ve druhém kole utkal Miloš Zeman s tehdejším prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Témata v médiích tehdy úplně vytlačil jejich spor o vztah k dekretům prezidenta Edvarda Beneše.

Kampaň se zvrhla v hádku o dekrety

Schwarzenberg v předvolebním duelu se Zemanem na České televizi prohlásil, že Benešovy dekrety již dvacet let neplatí. Na adresu poválečného odsunu Němců řekl, že „to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Edvarda Beneše ocitla v Haagu.“

Zeman se do Schwarzenberga pustil hned v další debatě na televizi Prima. Podle pozdější hlavy státu „mluvil jako sudeťák“ a „fakticky označil Beneše za válečného zločince“. Zeman tehdy dodal, že ministra zahraničí již dál nerespektuje jako svého soka v prezidentské volbě.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Do diskuze se před lety vložil také tehdejší prezident Václav Klaus. „Že si něco takového pan Schwarzenberg dlouhodobě myslí, vím už dávno. Že si s tímto svým názorem dovolí vystoupit ve volební kampani na českého prezidenta, jsem nečekal. Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu,“ řekl v roce 2013 serveru Novinky.cz s tím, že česká veřejnost není a nemůže být k pokusům o zpochybnění poválečného uspořádání lhostejná.

Klaus a Zeman tvoří mocenskou skupinu

„Dlouhá léta nám Václav Klaus a Miloš Zeman tvrdili, jak spolu svádí nepřekonatelný boj pravice s levicí. Teď se jasně projevuje, že o to vůbec nejde, neboť Václav Klaus a Miloš Zeman tvoří jednu mocenskou skupinu, která spolu drží léta pohromadě,“ reagoval Schwarzenberg následně na tiskové konferenci.

Schwarzenberg se bránil s tím, že jeho výroky byly zmanipulované, a doporučil Klausovi, aby si pořádně přečetl, co v debatě řekl. „Nezpochybňuji poválečné uspořádání. Je neměnné, ničí majetek v České republice není ohrožen,“ ohradil se Schwarzenberg.

„Musel jsem z důvodů časové tísně použít zkratku, která může vést k pochybnostem o mém postoji v této otázce. Uvedl jsem, že Benešovy dekrety není potřeba rušit, protože zanikly díky přijetí Listiny základních práv a svobod. Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé,“ reagoval dále tehdejší ministr.

Podobně se vyjádřoval i v minulosti, například v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse v červenci 2010, všiml si web ČT24. „Uvedl jsem jasně, že Benešovy dekrety nelze zrušit: Protože zpětný účinek není možný, stejně jako u mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět,“ vysvětloval v listu Schwarzenberg.

Lidé se báli, že přijdou o majetek

Zeman však na jeho výroku vystavěl závěr své kampaně, do posledního duelu dorazil s českou vlajkou na klopě a na národoveckou notu hrál po celý čas debaty. Strašení Benešovými dekrety v prezidentské kampani bylo zřejmě důvodem, proč například v Plzeňském kraji ve druhém kole volby Zeman s převahou porazil Schwarzenberga.

Zatímco v prvním kole Schwarzenberg vyhrál nad Zemanem se ziskem 22,84 procenta hlasů, po sečtení hlasů v kole druhém už bylo vše jinak. Celkem 54,36 procenta voličů hlasovalo pro Zemana, Schwarzenbergovi patřilo jen 45,63 procenta odevzdaných lístků.

Dále čtěte

Kolaboranti proti Evropě. U Andreje Babiše definitivně zvítězil hlas krve

KOMENTÁŘ / Mnoho let, rozhodně déle, než by to člověk u inteligentních lidí čekal, jsme poslouchali jakési historky o tom,…

O důvodu měli jasno tehdejší starostové dotčených obcí. Podle nich se totiž takzvaní dosídlenci do Sudet obávali, že jim Němci zaberou majetek. „Tady bylo devětadevadesátiprocentní dosídlení. Po odsunutých Němcích tu zůstaly prázdné všechny domy. V šestačtyřicátém roce se přidělovaly českým lidem z vnitrozemí,“ líčila tehdy deníku MF DNES například Vlasta Hornová, starostka Úlic, kde v 1. kole Schwarzenberg nad Zemanem vyhrál.

Po agresivní kampani na téma Benešových dekretů ale v Úlicích volilo Schwarzenberga jen 80 lidí, Zeman naopak získal 153 hlasů. „Lidé v Sudetech si určitě dali Benešovy dekrety na misku vah při rozhodování o budoucím prezidentovi,“ dodala tehdejší starostka.