Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Svěřenské fondy nikdy nebyly řešením pro politické angažmá bývalého předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke koncernu Agrofert. V reakci na rozpuštění svěřeneckého fondu, kam dříve expremiér mimo jiné vložil akcie firmy Agrofert, to deníku FORUM 24 napsal výkonný ředitel neziskové organizace Transparency International David Kotora. Babiš souhlasil s rozpuštěním rozpuštěním svěřenského fondu v pondělí s tím, že mu nic nebrání, aby akcie společností držel.
„Radu protektorů v nich tvoří jeho rodina a blízcí spolupracovníci z Agrofertu. Svého vlivu na jeho soukromou společnost se proto nikdy nezbavil. Babiš tak roky vědomě lhal veřejnosti o svém střetu zájmů, aby ho nyní zrušením fondů potvrdil,“ dodal Kotora. „Celá kauza ve výsledku poukázala na ještě závažnější věc, a to na privatizaci veřejného zájmu.“
O možném Babišově střetu zájmů se mluvilo prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí ANO dostalo do poslanecké sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Babiš tehdy ovládal potravinářský, zemědělský a chemický holding Agrofert, který patří k největším firmám v Česku. Později začal podnikat například i ve zdravotnictví a koupil také významná média.
„Na základě doporučení správců fondů jsem souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu. Rozhodl jsem se toho využít a uspořádat si věci do budoucna s ohledem na svou rodinu, kdyby se mi třeba mělo něco stát,“ oznámil v pondělí expremiér.
O problém se nejedná
Babiš vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů v roce 2017. Do fondu nazvaného AB private trust I uložil na 90 procent akcií holdingu Agrofert a všechny akcie skupiny SynBiol. Jako správce tehdy jmenoval svého dlouholetého manažera Zbyňka Průšu, který byl zároveň ředitelem Agrofertu. Zbylých deset procent holdingu pak zaparkoval do fondu s označením AB private trust II, který spravoval hlavní advokát Agrofertu Alexej Bílek.
Mluvčí koncernu Pavel Heřmanský v pondělí řekl, že Babišovi bylo ze svěřenského fondu AB private trust I vydáno zhruba 90 procent akcií společnosti Agrofertu a stoprocentní podíl ve společnosti SynBiol. „Na fungování koncernu Agrofert se nic nemění,“ uvedl mluvčí. Sám Babiš oznámil, že se do vedení koncernu nevrací, nebude ani v žádné manažerské funkci.
Žádná zákonná překážka mu podle něj nebrání, aby akcie držel, a není to ani v rozporu s funkcí poslance. To deníku FORUM 24 potvrdil i výkonný ředitel mezinárodní neziskové nevládní organizace bojující proti korupci. „Z hlediska poskytování veřejných zakázek a dotací se skutečně o problém nejedná, to mají zakázané pouze členové vlády a předsedové ústředních správních úřadů,“ napsal Kotora s tím, že stále však pro členy parlamentu platí zákaz týkající se médií, rozhlasového vysílání a periodického tisku.
„Podle mě to celé byla zbytečná šaráda, bylo všem jasné, že jako vlastník tak či onak Agrofert ovládá. Potvrdilo se tím, co jsme jako Piráti celou dobu říkali, že Babiš má nad fondy absolutní moc a může kdykoliv cokoliv změnit,“ napsal v reakci na Babišovo rozhodnutí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek na sociální síti X.
„Střet zájmů již také před lety potvrdila Evropská komise svými audity. Letos v listopadu pak Městský soud v Praze pravomocně rozhodl o správném postupu ministerstva pro místní rozvoj, které neproplatilo část výdajů společnosti z koncernu Agrofert s ohledem na Babišovu roli ovládající osoby,“ dodal Kotora z Transparency International.
Agrofert bez dotací
Ve sněmovních volbách na podzim příštího roku chce bývalý předseda vlády kandidovat v Moravskoslezském kraji. V roce 2021 vedl kandidátku hnutí ANO v Ústeckém kraji, kde zvítězil. „V případě našeho úspěchu samozřejmě vše vyřeším v souladu se zákony České republiky tak, jako tomu bylo vždy,“ dodal v pondělí.
„Andrej Babiš může být členem vlády i skutečným majitelem společností, ale jeho firmy nesmějí získávat dotace a veřejné zakázky – toto se ovšem netýká oblasti médií. Ve chvíli, kdy se stane ministrem či předsedou vlády a bude nadále disponovat akciemi jeho firem, tak se opět dostává do střetu zájmů, protože Agrofert je významným čerpatelem veřejných financí, jak těch národních, tak i evropských,“ popsal pro FORUM 24 Kotora.
V případě, že by se měl stát znovu premiérem a usednout ve Strakově akademii, musel by se podle výkonného ředitele Transparency International akcií opět nějakým způsobem zbavit.
„Svěřenský fond není v případě Andreje Babiše řešením. V aktuální podobě je jejich zakladatelem a obmyšleným – jediný beneficient. Koncern Agrofert má pod sebou stovky firem a podniká celou řadu významných akvizic, o kterých se může Babiš dozvědět třeba z médií, není tedy zcela odstíněn od budoucích firemních kroků a investic,“ vysvětlil.
Ve hře je tedy přepsání akcií na rodinné příslušníky, čímž by bylo naplněno znění zákon o střetu zájmů paragrafy 4a až 4c týkající se médií, veřejných zakázek a dotací. „Další paragrafové znění zákona a jejich případné porušování by ukázaly až možné konkrétní situace. Šetření by tak bylo na příslušných úřadech,“ dodal Kotora. Další možností je, že by se akcií zbavovat nemusel, pokud jeho firmy nebudou pobírat dotace a veřejné zakázky.
Zákon o střetu zájmů se ale dá i obejít. „Způsobů je celá řada. Formálně se bude jednat hlavně o převedení na blízkou či jinou osobu. Stále se sice bude případně jednat o jednání ve střetu zájmů, ale už jen podle obecného zákazu, který nemá přímou sankci. Přímá sankce nemožnosti brát dotace a zakázky je navázaná na vlastnictví, respektive podmínku přímého i nepřímého majitele, což se ukázalo právě v případě Andreje Babiše,“ uzavřel výkonný ředitel Transparency International.
