Na ministra financí bylo podáno trestní oznámení kvůli nákupu 1,5 miliardy korunových dluhopisů od Agrofertu. I kdyby se ukázalo, že jen využil mezery v zákoně, zůstává otázka, kde vzal na tuto transakci peníze. Týdeník Echo propočítal, že si na ni nemohl legálně vydělat. Samotný Babiš zatím uvádí rozporuplná vysvětlení a zaplétá se jako expremiér Gross.

Jak uspořit 1,5 miliardy 

Začátkem roku se v médiích objevily zprávy, že Andrej Babiš odkoupil korunové dluhopisy od Agrofertu v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun, přičemž koncern jich koncem roku 2012 vydal celkem v hodnotě tří miliard. Korunové dluhopisy podle tehdejší platné legislativy kvůli zatraktivnění nabídky státních dluhopisů nepodléhaly zdanění, jelikož základ daně se zaokrouhloval na celé koruny dolů. Pro fyzické osoby z toho vyplývalo, že z nich nemusely platit žádnou daň. Babišovi tak ročně vynášejí nezdaněných 90 milionů korun.

Šéf hnutí ANO nákupem dluhopisů vlastní firmy pravděpodobně zákon neporušil, i když vyvolává otazníky. Minimálně to je doklad, jak hbitě dokáže využít každé skulinky k co nejnižšímu placení daní. Zatímco po ostatních vyžaduje řádné placení daní a brojí proti daňovým rájům, na druhé straně úspěšně lobbuje za miliardové daňové úlevy pro svoje firmy a ze živnostníků svými drábovskými nástroji ždíme každou korunu. Případ však může být složitější.

Senátor Václav Láska upozornil na to, že problém může spočívat v doložení legálních příjmů. „Buď Andrej Babiš prokáže, že dluhopisy za 1,5 miliardy zakoupil za své úspory, což se zjistí jednoduše předložením daňových přiznání, z nichž takový příjem (plus životní náklady) bude vyplývat. A pak bych zůstal u toho, že AB jen využil mezery v zákoně, ale bez trestněprávního aspektu.“

Pokud by ovšem legální příjmy nedoložil, přicházejí v úvahu peníze z půjčky. „Pravděpodobně od Agrofertu. Nebo dokonce žádných 1,5 miliardy neexistovalo a jednalo se o fiktivní účetní operaci. V obou případech se jedná o trestný čin jak vyšitý,“ uvažuje bývalý vyšetřovatel Láska.

Legální příjmy nižší než výdaje

Týdeník Echo (19. ledna 2017) upozornil na zásadní rozpor v osobních oficiálně zdaněných příjmech Andreje Babiše a výdajích, veřejně ventilovaný samotným ministrem financí. Ten poskytl krátce poté, co vyšlo najevo trestní oznámení kvůli podezření z krácení daní, dva rozhovory.

Pro Deník.cz (4. ledna 2017) toto podezření odmítl, přičemž dluhopisy prý nakoupil ze svých úspor, což je schopen dokázat. „Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmu zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“ vysvětlil.

Podobně argumentoval v rozhovoru pro Hospodářské noviny (6. ledna 2017), kde na otázku, že podle svých daňových přiznání nemohl mít tuto částku k dispozici, odpověděl: „Moje hrubé příjmy od roku 1993 do roku 2015 dosahují 1,86 miliardy korun. Jsou to všechno sprosté lži a účelové mediální akce organizované zhrzenými novináři.“

Podle týdeníku Echo je rozhodující, kolik majitel Agrofertu vydělal do roku 2013, kdy nakoupil první a hlavní várku dluhopisů v hodnotě 1,252 miliardy korun. Do té doby ovšem jeho čisté příjmy oficiálně dosahovaly 1,11 miliardy korun, což vyplývá z veřejně dostupných zdrojů. Podle nich si Babiš v letech 2014 a 2015 dohromady vydělal 416 milionů korun. Z toho tedy plyne, že v době nákupu první várky dluhopisů Agrofertu byly jeho příjmy o 125 milionů nižší než tyto deklarované výdaje, nepočítaje v to navíc životní náklady, které u miliardáře nebudou nijak nízké.

Totéž pokračuje v roce 2014, kdy si pořídil korunové dluhopisy za 230 milionů korun. Za rok 2015 už žádnou mzdu od Agrofertu nemá. Podle majetkového přiznání si oficiálně vydělal 138 milionů korun. Největší část – 90 milionů korun – jsou nedaněné příjmy ze zmíněných dluhopisů.

Čarování s hrubými příjmy

Týdeník Echo tedy učinil ze srovnání toho, co o svých čistých příjmech Andrej Babiš říkal, a co se dá dohledat ve veřejných zdrojích, jednoznačný závěr: „Ministr financí neměl do roku 2013 dost peněz na pořízení dluhopisů a své životní náklady. Úplně přesně řečeno: I bez těch životních nákladů neměl ani dost čistých zdaněných peněz na nákup dluhopisů Agrofertu. Zásadní otázka, kterou by měla řešit finanční správa i policie každé svobodné demokratické země, zní: Kde na to vzal Andrej Babiš peníze?“

Zároveň neexistuje žádný doklad, že by si šéf hnutí ANO v té době vzal nějakou půjčku jako fyzická osoba od svých firem. Jasno nevneslo ani tiskové oddělení Agrofertu, které odmítlo odpovědět mj. na otázku, kdo a z jakého účtu posílal do Agrofertu platbu za dluhopisy v hodnotě 1,482 miliardy korun, které vlastní Andrej Babiš.

O dva týdny později ovšem ministr financí tvrdil něco jiného. Jeho celkové příjmy prý od roku 1993 dosáhly 2,53 miliardy korun, tedy o 668 milionů korun více, než uváděl v rozhovorech pro Deník.cz a Hospodářské noviny. Z těchto peněz mohl podle svých slov vyžít snadno. „A to ještě před rokem 1993 jsem pracoval v zahraničí, žil v zahraničí, podnikal v zahraničí,“ rozčiloval se s tím, že má čistý stůl.

Odkud pochází dříve nezmíněných téměř 700 milionů korun, není jasné. Nezbývá než se ptát, kde k nim Andrej Babiš přišel, kdo mu je vyplatil a dokdy si je vydělal? „To datum, co bylo před nákupem dluhopisů v letech 2013 a 2014 a po nich, je rozhodující,“ uzavírá Echo.

Ať rozpory vyjasní, nebo odejde

Rozdílné výpovědi Andreje Babiše v tak závažné věci, jako jsou osobní příjmy, začínají připomínat bizarní kauzu kolem bytu Stanislava Grosse, který nebyl schopen věrohodně doložit původ peněz, za které jej zakoupil. Ukázalo se, že za svoji politickou kariéru nemohl vydělat tolik, aby mohl zaplatit zálohu 2,5 milionu korun. Vymyslel si tedy příběh, že mu 1,2 milionu půjčil nemajetný strýček Vik. Tato nevěrohodná báchorka nakonec Grosse stála premiérské křeslo.

Šéf hnutí ANO se pohybuje v poněkud jiné dimenzi, kde nejde o miliony, ale o miliardy. K objasnění rozporuplných vyjádření jej vyzvala opozice. „I kdyby Andrej Babiš nejedl, nepil a nebydlel, čisté zdaněné příjmy, které sám uvádí, by mu na miliardové nákupy dluhopisů nestačily. Skončí i tohle pouhým křikem Andreje Babiše, že všichni kromě něho lžou a ,kradnú’? Nebo ho koaliční partneři vyzvou, ať to jednoznačně vyjasní, nebo odejde? Je to i jejich odpovědnost za společnou vládu,“ komentoval kauzu předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podobně se vyjádřil i předseda ODS Petr Fiala. „Je na ministru financí, aby je vysvětlil. Stejně tak bude zajímavé sledovat, jak se k celé záležitosti postaví premiér Sobotka. Pokud se pan ministr zaštiťuje na každém kroku transparentností, nemůže k celé věci mlčet.“

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek šéfa hnutí ANO vyzval, že je v jeho zájmu, aby podezření vysvětlil a vyvrátil. Premiér Bohuslav Sobotka zatím mlčí.

Babišův zákon uplatněný na Babiše?

Finanční úřady dnes mají nástroj, jak daňového poplatníka s nesrovnalostmi v příjmech a výdajích pohnat k odpovědnosti. Jeho autorem je samotný Andrej Babiš, který prosadil zákon o prokazování původu majetku, platný od prosince loňského roku. Tento zákon umožňuje finančním úřadům vyzvat daňového poplatníka k prokázání příjmů, pokud existuje důvodné podezření z rozdílu ve výši aspoň sedm milionů korun mezi nárůstem jeho jmění a vykázanými příjmy. Jestliže je nedoloží, bude dodatečně zdaněn a hrozí mu drakonické sankce od 50 do 100 procent, odstupňované v závislosti na jeho ochotě spolupracovat s finančními úřady.

Bude zajímavé sledovat, jak zákon funguje v praxi a jak se zachová finanční správa, která má prověřovat pochybností o nelegálně nabytém majetku. Vyzve tedy v nejbližší době svého nadřízeného ministra financí, aby všechny svoje příjmy a výdaje v inkriminované době doložil? Stal by se tak paradoxně prvním daňovým poplatníkem, testovaným v souvislosti s jím navrženým zákonem. Zní to jako sci-fi? Zatím ano.

Už teď ale není jasné, proč Andrej Babiš nedávno uváděl jiné údaje o svých hrubých příjmech než dnes. Buď tedy lhal tehdy, nebo nemluví pravdu dnes. Pokud tyto příjmy přesvědčivě nedoloží, měl by po vzoru Stanislava Grosse odejít z politiky.