Novoroční projev Andreje Babiše se klenul mezi dvěma body. Na počátku citoval Václava Havla a na konci sdělil, že bude ještě líp. Některým věcem, které naší zemí hýbaly, se raději vyhnul. Musel by mluvit o sobě, a ne pozitivně.
Z Havlova novoročního projevu v roce 1992 citoval tuto větu: „Milí spoluobčané, už delší dobu si kladu tuto zásadní otázku: Proč v době, kdy nás neohrožuje a do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme jako stát a občané svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti.“
Babiš si prý klade podobnou otázku, jestli se dokážeme radovat z toho, že se nám tak daří. Pak následoval výčet toho, co se ve „velmi dobrém období“ podařilo. V hrubém domácím produktu jsme lepší než Portugalsko a Řecko a předehnali jsme i Španělsko, máme nejnižší rozdíly mezi příjmy bohatých a chudých, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, máme přehlednější daňový systém než Německo a Kanada. Babiš tvrdě prosazuje české zájmy, například jsme odmítli povinné kvóty „ilegálních migrantů“. Prosadili jsme jádro jako čistý zdroj. Tento rok svedeme zásadní boj o výši evropských peněz na roky 2021 až 2027. A máme Národní investiční plán a budeme myslet na kulturu a sport. 20 tisíc projektů. „Představte si, že bych byl Harry Potter a měl kouzelnou hůlku a proměnil ty projekty teď ve skutečnost. Stali bychom se okamžitě druhým Švýcarskem.“ Musíme zajistit bydlení pro mladé rodiny a dostatek kapacit ve školkách.
A tak dále. Na rozdíl od Miloše Zemana aspoň neshodil ze stolu problémy s klimatem a připomenul exekuce týrající značné množství lidí.
V podstatě klíčové jsou tady dvě věci. První je zmínka o Harrym Potterovi a ta druhá, o čem premiér raději nemluvil.
Andrej Babiš by skutečně potřeboval nějakou kouzelnou hůlku, aby nejenom uskutečnil svůj Národní investiční plán, ale aby splnil své sliby aspoň do konce volebního období. Ta pointa zní: Kde na to vezme peníze? V době ekonomického růstu máme deficit státního rozpočtu 40 miliard korun. Babiš se ale budoucnosti neobává a nechce si nechat zkazit náladu těmi, kdo mluví o ochlazení světové ekonomiky.
Pozoruhodné jsou jeho věty: „Čeká nás skvělé období. Jsme Česká republika, země pro budoucnost! Za naší vlády se nikdy nebude opakovat děsivá situace z roku 2009, kdy vláda právě v době ekonomického ochlazení zaškrtila veřejné rozpočty, vzala lidem peníze a tím ekonomické problémy ještě umocnila a neúměrně prodloužila.“
To je zajímavé. Babišovi fanoušci stále šíří po internetu, že Miroslav Kalousek tehdy udělal ohromný dluh, a teď se dozvídáme, že měl vlastně vyrobit větší. Proč by se nás nedotkl nějaký pokles světové ekonomiky, když naše situace bude kopírovat situaci v Německu, už nám nevysvětlil. Jsme otevřená ekonomika zaměřená na export, nežijeme na odlehlém ostrově. Zřejmě to vyřeší ta kouzelná hůlka, něco jako Vůdcovy tajné zbraně, které měly zvrátit situaci vzdor zdravému rozumu.
A pak je podstatná ta druhá věc, které se Babiš vyhnul. Vlně odporu proti němu, řešení kauzy Čapí hnízdo, kdy se nakonec zase stal trestně stíhaným, a evropské audity, které poukazují na jeho konflikt zájmů, který pro něj bude skutečně obtížné řešit. Přinejmenším pokud to bude řešit jako dosud, totiž neřešit. Vykládat v této souvislosti, jak si dobře stojíme na mezinárodním poli, je čirý výsměch.
Pokud bychom někdy měli být druhé Švýcarsko, nesměli bychom do budoucnosti kráčet pod vedením normalizačních ekonomických kádrů, u kterých spoustu energie sebere řešení jejich vlastních problémů, do kterých zatahují celou zemi.
Václav Havel byl optimista, ale je také faktem, že do roka a do dne už Československo neexistovalo a on nebyl jeho prezidentem. Je dobré povzbudit lid, ale všechno může být nakonec trochu jinak.
