Ministr financí a vlastník skupiny Agrofert Andrej Babiš odmítá tvrzení, že jeho firma měla vliv na pravidla rozdělování evropských dotací. Německý časopis Der Spigel v pondělí napsal, že indicie vedoucí k takovému závěru má k dispozici evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který prověřuje kauzu Čapího hnízda. Vyšetřování případu je podle časopisu složité i kvůli tomu, že český ministr financí disponuje v Bruselu rozsáhlou sítí důvěrníků.

„Je to nesmysl, je to pokračování kampaně paní europoslankyně za CDU paní (Ingeborg) Grässleové, která nemá ráda Českou republiku. Nemá hlavně ráda mě a dělá si na mně politickou kariéru,“ řekl dnes Babiš na tiskové konferenci. Právě předsedkyně výboru europarlamentu pro rozpočtovou kontrolu Grässleová řekla Spiegelu, že Evropská komise příliš dlouho ignorovala problém s kontrolou dotací. Problémy s kontrolou evropských dotací v Česku se bude podle Spiegelu rozpočtový výbor europarlamentu zabývat na počátku tohoto týdne.

[ctete]63601[/ctete]

Ingeborg Grässleová poukazuje na Babišův střet zájmů již dva roky. Šéfka kontrolního výboru Evropského parlamentu a politička německé vládní CDU v březnu 2014 varovala, že Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou.

Grässleová považuje za nepřípustné, aby členové vlády, kteří jsou ze své funkce garantem řádného užívání evropských fondů, měli zároveň z těchto fondů prospěch a mohli ovlivnit způsoby, jakými jsou tyto prostředky přidělovány a kontrolováno jejich použití. Podle ní to budou čeští daňoví poplatníci, kdo zaplatí za to, když nebudou dodržována pravidla zadávání veřejných zakázek a další předpisy.

[ctete]51624[/ctete]

Vyšetřování případu Čapího hnízda je podle Spiegelu složité i kvůli tomu, že český ministr financí disponuje v Bruselu rozsáhlou sítí důvěrníků. V této souvislosti zmiňuje německý časopis například Tomáše Nejdla, člena kabinetu eurokomisařky pro regionální politiku Coriny Cretsuové, Daniela Brauna, zástupce vedoucí kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové, či nového člena Evropského účetního dvora Jana Gregora, který byl dříve náměstkem na ministerstvu financí.

„Takže říkat, že pan náměstek Gregor, který odešel z našeho ministerstva před měsícem do Luxembourgu, je moje síť, a na druhé straně pan (ministr vnitra Milan) Chovanec (ČSSD) mluví o odchodu pana Gregora jako o paralýze ministerstva financí, tak je to směšné,“ řekl Babiš. Výroky Ingeborg Grässleové dal do souvislosti s tím, že europoslankyně kandiduje a on jí slouží podle svých slov jako dobrý terč k tomu, aby se zviditelňovala.

Důkazem údajného ovlivňování rozdělování evropských dotací ze strany Agrofertu je podle Spiegelu schůzka z 25. května 2015, která se prý uskutečnila v prostorách vyhrazených Babišovu hnutí ANO v českém parlamentu. Jejím tématem byl údajně nový Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) s rozpočtem 4,4 miliardy eur (119 miliard Kč). Peníze z něj měly původně získat malé a střední podniky, podle Spiegelu se ale právě na této schůzce zástupcům Agrofertu podařilo dosáhnout změny pravidel. Klíčovým důkazem, který úřad OLAF vede k tomuto přesvědčení, je anonymní e-mail, který se zmiňuje o schůzce místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra s náměstkem ministra průmyslu Tomášem Novotným.

Agrofert dnes ale v tiskovém prohlášení uvedl, že šlo o hromadnou oficiální schůzi pracovníka ministerstva průmyslu ze zástupci průmyslových podniků, svazů a zástupců státní správy, které se zúčastnilo asi 20 lidí. Cingr se jí podle Agrofertu zúčastnil jako prezident Svazu chemického průmyslu na základě rozhodnutí představenstva svazu.

Předseda ODS Petr Fiala v tiskové zprávě uvedl, že pokud Babiš tento skandál nevysvětlí, je odpovědností premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby ho odvolal z funkce ministra financí.

[ctete]63664[/ctete]