„Při svém politickém tažení si navíc Babiš počíná velmi destruktivně. Když se k němu někdo odmítne přidat, označí ho za součást českého Palerma. Tak říká zdejším korupčním strukturám.“

Kdo to asi jen napsal? Někteří by neuhodli. Šéfredaktor Mf DNES Jaroslav Plesl, když ještě nebyl šéfredaktorem Mf DNES. Bylo to 20. 9. 2012 v Reflexu. Ještě dodal: „Ale ne každý, kdo Babiše odmítne podpořit, zároveň souhlasí s korupcí. A Babiš není rytíř na bílém koni. Ten se totiž zatím nikde neobjevil. Ale až se ukáže, určitě se Babiše začne ptát na jeho čilé styky se Stanislavem Grossem. Tím Stanislavem Grossem, který je dnes ikonou české korupce.“

To bývaly časy. Čo bolo, bolo, terazky som šéfredaktorom. Pánko velkomožný do toho sice vůbec nezasahuje, ale chce, aby se o něm psala pravda, tak co jeden nadělá.

Proč byl vlastně Plesl na miliardáře z lidu tehdy tak ústnatý? To nám předtím v článku vysvětloval. „Andrej Babiš vstoupil do politiky rázně, ale s odhalováním svých plánů už tak odvážný není. Zvolil metodu pomalého osmělování veřejnosti. Nejprve promluvil o korupci, pak představil své politické hnutí…“

Jenže: „I Andrej Babiš má však své bolavé místo. Jmenuje se Stanislav Gross a je spojeno s privatizací Unipetrolu. Babišovi už v roce 2002 přihrála Unipetrol vláda Miloše Zemana, ale miliardář od koupě na poslední chvíli ustoupil, neboť se mu požadovaná cena (skoro 15 miliard korun) zdála příliš vysoká.

Tím si Babiš doživotně naštval Zemana (tady se dnes můžeme jen zasmát, pozn. aut.), ale později si našel jiného spojence, s jehož pomocí se pokusil Unipetrol znovu ovládnout společně s polskou firmou PKN Orlen. Tím spojencem byl právě Gross a předseda vlády Vladimír Špidla.

Poláci nakonec koupili Unipetrol za 13 miliard korun, ale před tím uzavřeli s Babišem smlouvu o společném postupu. Když později praktiky PKN Orlen vyšetřovala v Polsku parlamentní komise, došli její členové k závěru, že bez Babiše by se Polákům koupit Unipetrol nepodařilo. ‚Poradci vedení polského koncernu neskrývali, že smlouva je nutná k vítězství ve výběrovém řízení na akcie Unipetrolu, které vypsala česká vláda,‘ stojí ve zprávě vyšetřovací komise z roku 2005 a na jiném místě se píše: ,Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o čtyřicet procent vyšší než nabídka PKN Orlen‘.“

Tolik šéfredaktor, když ještě nebyl šéfredaktorem.

Abychom dovysvětlili, některé spekulace před lety říkaly, že Babiš polské společnosti pomůže díky svým stykům ve vládě (rozuměj s Grossem) výhodně koupit Unipetrol a ten mu pak za odměnu odprodá několik chemiček.

O to, jak to tehdy bylo, teď ale nejde. Je to prostě dodnes temné a vyšetřování bylo zastaveno. Jen je zajímavé, že slovo Unipetrol použil Plesl v tisku naposledy v říjnu roku 2013, když spolu s Petrem Kolářem vedl pro Týden rozhovor s Milošem Zemanem. („Vaše vláda Andreji Babišovi prodala Unipetrol, ale on ho po čase vrátil. To ve vašich očích pana Babiše nepoškozuje?“) Od té doby nic. Taky nic o Babišovi jako rytíři na bílém koni.

Ale třeba Plesl jen prohlédl, jako prohlédli jiní. Třeba je pro něj Babiš rytířem, který je na koni tak samozřejmě, že o tom nemusí ani mluvit. A on mu dělá stoličku, které se stoupá na záda, když Pán a Živitel leze na svého statného oře. Tak zase si člověk rodnou zemi v předklonu aspoň prohlédne zblízka. Musíme to brát z té pozitivní stránky.