Chvíli to mohlo vypadat, že hroty mezi vládou a opozicí se vlivem aktuálního válečného konfliktu na Ukrajině aspoň zčásti otupí a vážným výzvám a problémům, které z války plynou i pro Českou republiku, budou čelit alespoň do určité míry společně. Velmi rychle se však ukázalo, že tomu tak nebude. Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiše začal velmi tvrdě útočit na vládu. Spíše než snaha o věcné řešení toho, co Česko trápí a v následujících měsících ještě trápit bude, z toho však čouhá záměr připravit si vhodnou půdu pro svou kandidaturu na prezidenta.

Když Miloš Zeman v roce 2013 poprvé kandidoval v přímé volbě prezidenta, v předvolební kampani v té době mimo jiné využil tehdejší nespokojenost části společnosti s vládou Petra Nečase a vymezil se vůči ní i v souvislosti s tím, že jeho hlavním protikandidátem byl ministr zahraničních věcí Nečasovy vlády Karel Schwarzenberg.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Přinášíme portrét Zelenského. Lídra, který čelí brutální agresi Ruska

Ve čtvrtek vychází další číslo Týdeníku FORUM, které je z velké většiny věnováno agresivnímu napadení Ukrajiny Ruskou federací. Přinášíme unikátní…

Stejnou cestou se chce s největší pravděpodobností vydat v nadcházejícím prezidentském klání i Andrej Babiš, který už teď útočí na premiéra Petra Fialu a jeho kabinet bez ohledu na současnou vážnou situaci žádající si spíše spolupráci než vyhrocené útoky. Šéf největšího opozičního uskupení však zřejmě tuší, která témata by mohla v průběhu prezidentské kampaně rezonovat, a už teď se tomu přizpůsobuje a pokouší se vytvořit si v tomto ohledu určitý náskok.

Ve čtvrtek tak předseda hnutí ANO na sociálních sítích napsal: „Čeká nás Fialova chudoba. Jeho asociální vláda neudělala pro lidi vůbec nic. Mohla zastropovat ceny energií, benzínu i nafty. Mohla zásadně snížit DPH na energie či benzín a naftu. Mohla zrušit poplatek za obnovitelné zdroje. Nic! Všechny vlády v Evropě svým lidem pomáhají. A Fialova asociální vláda nedělá nic. A to i přesto, že stát vybere o 62,2 miliardy víc na DPH z dražších energií, což potvrdila lednová predikce. Ceny benzínu i nafty explodují a jsou nejdražší v naší historii. I na tom stát získá další desítky miliard díky DPH a spotřební dani.“

Babiš tak vůbec neřeší, jestli plošné snížení DPH má smysl a zda adresnější pomoc není lepší. Stejně tak opomíjí, že i aktuální návrh rozpočtu na letošní rok počítající s dodatečnými příjmy 62,2 miliardy korun má stále obrovský schodek ve výši 280 miliard korun, a také se ani v nejmenším nezabývá tím, že stát možná vybere více peněz na DPH a spotřební dani, ale zároveň se klidně může stát, že na druhé straně jich zase vybere méně kvůli tomu, že konflikt na Ukrajině a jeho důsledky povedou ke zpomalení ekonomiky. Navíc samozřejmě aktuální krize některé výdaje státu zvýší.

Babišova inflační spirála

Andrej Babiš tak pouze oprašuje jednoduchý a celkem laciný populismus, kdy si vystačí s rozdáváním peněz, které stát nemá a které by si musel půjčit, aby je někomu mohl dát, a následně by z nich ještě musel platit úroky. Logika bývalého premiéra je však prostá – tím, že bude mluvit o tom, jak chce lidem rozdat peníze, rozhodně nemůže nic zkazit, naopak, a díky tomu, že je v opozici a nikoli ve vládě, může o tom hovořit podle libosti.

Dále čtěte

Válka na Ukrajině ovlivní i prezidentskou volbu u nás. Mění se šance kandidátů

Ačkoli volba příštího prezidenta České republiky se má uskutečnit až v lednu nadcházejícího roku, už teď je jisté, že válka…

V podobném duchu pak šéf ANO promlouval i ve čtvrtek v poslanecké sněmovně, kde kritizoval vládu právě za to, že občanům peníze nerozdává. Během interpelací tak premiéru Petru Fialovi skoro vynadal: „Vy říkáte změna. Změna je v tom, že vy zkrátka nechcete dát lidem peníze! Ale to jsou jejich peníze. Peníze, které oni si zaplatili. Vám spadlo do klína nejdřív 62 miliard. Makropredikce 20. ledna 2022. Máte totálně podseknuté příjmy! A já vás znovu žádám, ptám se, vy se ptáte, jaká je otázka: Proč nechcete dát lidem ty peníze?“ křičel Babiš na předsedu vlády Fialu, až to bylo místy stěží srozumitelné.

Jak se říká, z cizího krev neteče, takže Andreji Babišovi se podobné výkřiky činí poměrně snadno, ale Fialova vláda nemá moc z čeho rozdávat. Oněch 62 miliard nikdo nikde nesyslí. Pokud by vládní koalice chtěla někomu něco dát, musela by rovněž zvýšit rozpočtový deficit na rámec zmíněných 280 miliard korun. A počítat s dalšími dodatečnými příjmy je sice hezké, ono to s nimi však vůbec nemusí být tak žhavé.

Navíc sám Andrej Babiš mlátí premiéra Fialu po hlavě dvoucifernou inflací a předhazuje mu Fialovu chudobu, řešení ovšem vidí v tom, že dá lidem další peníze: „Já neříkám, že je to Fialova drahota. Vy jste říkal, že je to Babišova drahota. Vy máte za chvíli, příští měsíc, dvojcifernou inflaci. Já říkám, že to bude Fialova chudoba. Vy jste jediná vláda v Evropské unii, která nedala lidem vůbec nic. Jurečka? Pro 21 tisíc lidí jedenáct stran formulář? No to je sranda. Nic jste jim nedali. A znovu vás žádám, abyste jim vrátili ty peníze. Máte tam vatu sto miliard. Padlo vám do klína šedesát dva. Teď dostanete desítky za pohonné hmoty. Udělejte už konečně něco pro lidi. A nevykládejte tady pohádky, vždyť to není normální, co tady vykládáte. Nemá to ani hlavu, ani patu,“ vykřikoval ve sněmovně Babiš.

Je to ale právě vysoká inflace, která by rostla ještě víc (říká se tomu inflační spirála), kdyby vláda udělala přesně to, k čemu ji šéf hnutí ANO vyzývá, a populisticky plošně odpouštěla daně a rozdávala peníze. Proč se k tomu Babiš uchyluje, lze snadno domyslet. Prezidentská volba, i když je nyní překrytá válkou na Ukrajině, se kvapem blíží, a právě ekonomické dopady, které jsou s ní spojené a které v souvislosti s ní na lidi dopadají a ještě dopadat budou, se dost možná stanou jedním z hlavních témat lednového prezidentského klání.