Kampaň Andreje Babiše (ANO) v roce 2022. FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
NÁZOR / Po fázi Babiš – geniální manažer, Babiš – nepolitik, Babiš – diplomat, ne generál, což všechno byly role, které nakonec nestačily k vítězství, přichází další číslo. Babiš – obyčejný člověk a jeden z vás.
Oligarcha a expremiér vrávorající na ledě nebo křečovitě trsající na nějaké diskotéce jako zombie ze 70. let, působí samozřejmě směšně. V tom je ale ten rafinovaný tah. On totiž takhle chce vypadat. Respektive to tak chtějí lidé, kteří mu vymýšlejí image.
Kdyby šéf ANO dělal na ledě piruety jako Pljuščenko, nemělo by to ten efekt. Tomu se lze obdivovat, ale nedá se s tím ztotožnit. S roztomilým nemotorou ale ano. Woody Allen a Mr. Bean ale oslovují právě tuhle část duše. Stejně jako geniální detektivové, které jejich protivníci považují za prosťáčky. Funguje to i v politice. Boris Johnson vystupoval jako blázen a mnozí lidé se mu smáli. Po brexitu už to moc zábava nebyla a není dodnes.
U podržtašků, jako jsou Havlíček, Kolovratník, Mračková-Vildumetzová a celý Agrofertkompars to tak nefunguje, protože tam je zjevné, že bez Babiše by ti lidé nebyli nic. Našemu oligarchovi nakonec po každé prohře pořád zůstanou jeho miliardy a ty na něj budou čekat, i kdyby se náš přítel lidu náhodou někdy dostal do kriminálu. Až by vylezl ven, už by byly připravené jeho dojemné zápisky z cely, které by někdo za úplatu vyrobil. Mohlo by se to třeba jmenovat „Vězeň svědomí“, nebo tak nějak. Pak by se mohl Babiš jako druhý Havel nebo Nelson Mandela pustit do dalšího kola politického zápasu.
Klaunská vystoupení mají moc předefinovat situaci. Agent, kariérista a velký pracháč, který nabyl majetku dost pozoruhodným způsobem a stojí před soudem jako podezřelý z trestných činů a už roky je usvědčeným a k omluvám odsouzeným lhářem, potřebuje skutečnost přemalovat jiným obrazem. Co je přesným protipólem zločince? Rozkošný a trochu popletený strýček, ale jinak duše dobrá, co by se pro druhé rozkrájela.
Je v tom kus marketingového umu, aby z mečícího sociopata se skelným pohledem někdo vyrobil prima tatíka, ale nakonec se to povedlo. Skoro. Je to trochu riskantní hra, protože existuje šedá zóna, kde se nacházejí ti, co nepatří k tvrdému jádru stoupenců a Babiše by volili „možná“. Jenže ne každý chce patřit k partě, která je směšná, na to už je potřeba mít slušnou dávku kmenového smýšlení. Tady musí řídící důstojníci zvážit zisky a ztráty.
Pro soupeře je boj s touto strategií náročný, protože je těžké zesměšnit někoho, kdo se zesměšňuje sám a ještě úmyslně. Tady funguje jedině to, když se povede herce vykolejit a vypadnout z role. Tohle Babišovi režiséři ale vědí a budou se nejspíš snažit nepřipustit, aby se dostal mimo chráněné prostředí. V debatách jeden na jednoho se zjevně cítí nesvůj, protože není schopen fungovat autonomně. Jakmile mu přeštípnou řídící kabel, začne být směšný jiným způsobem, který už není roztomilý. Pak je třeba nasadit „strategii Putin“ (nebo „strategii Zeman“, to je to samé). Do žádných debat pokud možno nechodit. Dotyčný pak nevypadá jako jeden z mnoha a navíc nemusí odpovídat na nepříjemné otázky.
Cestou do katastrofy by bylo, kdyby se normální politici pokoušeli tento styl napodobovat. Babiš je muž bez vlastností a dá se vytvarovat podle marketingových potřeb. Je jedno v jakém dalším převleku se vynoří, jestli jako rolník, horník, tantra masér nebo partyzán ze Slovenského národního povstání. Normální člověk ale aspoň jakousi osobnost má a ta bude nasazení do komediálních rolí vzdorovat. Voliči stran současné vládní koalice mohou mít různé názory, ale sotva by chtěli, aby jejich kandidáti provozovali stejné kousky jako Babiš. Stačí už ty běžné pohromy, které na nás doléhají.
Pokud se ještě dočkáme videí, kde bude Babiš zatloukat hřebík do zdi a praští se kladivem do prstu, nebo žehlit trenky, které „omylem“ spálí, nesmějte se. Tohle je dobře vymyšlené tažení.
