Andrej Babiš sliboval, že do roku 2017 bude stát hospodařit s vyrovnanými rozpočty. Několik let těžil z rostoucí ekonomiky, ale promeškal čas na reformy veřejných financí. Od loňského roku se rozpočtová situace zhoršuje a premiér připouští, že schválený schodek 40 miliard korun letos nedodrží.
Šéf ANO vstupoval do funkce ministra financí s dalekosáhlými plány. Měl štěstí, jelikož v té době odeznívala celoevropská hospodářská recese, která si (nejen u nás) vyžádala úsporná a nepopulární opatření, ze kterých částečně těžily následující vlády. Šetřilo se na provozních výdajích, klesal počet státních zaměstnanců (nikoli jen papírově) a objem vyplácených mezd ve státní správě. Razantně byly kráceny platy zákonodárců.
Z dočasného opatření trvalé
Součástí těchto kroků bylo zvýšení DPH o jedno procento a zavedení druhé sazby daně z příjmu. Hlavním důvodem bylo vytvoření rezervy na rozjezd důchodové reformy. Ovšem jen dočasně na tři roky, což Babiš v roli ministra financí přetavil na trvalý stav. Zvýšené daně ponechal, pouze později nesystémově vložil třetí sazbu DPH pro některé druhy služeb a zboží.
Nikdy nepřizná, že mu zakonzervování přechodného stavu dodnes pomáhá naplňovat příjmy státního rozpočtu v době konjunktury, místo aby daňovým plátcům znovu ulevil, jak bylo plánováno. Připravil je tak o desítky miliard korun.
Proč to dnes připomínat? Andrej Babiš se dnes vůči pravicovým vládám ostře vymezuje, přičemž nebere v úvahu dramaticky odlišné podmínky, v nichž se musely pohybovat. Odvádí tím pozornost od vlastních problémů a neschopnosti, kdy ho neúprosně dobíhá realita a mediální konstrukce odpovědného hospodáře padá.
Směřujeme k vyrovnaným rozpočtům
Šéf ANO vystoupil v červnu 2014 v Otázkách Václava Moravce s památným prohlášením, že chce do tří let hospodařit bez schodků státního rozpočtu. „K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní. Hlavní sdělení je, že nezvyšujeme daně,“ řekl tehdy. Dnes neplatí ani jedno.
Nezávislí ekonomové i opozice tehdy s tímto záměrem souhlasili a považovali ho v čase hospodářského oživení za žádoucí. Vyjadřovali pouze skepsi, zda bude vláda schopna provádět reformy veřejných financí, aby šlo o trvalý a dlouhodobý jev, podobně jako například v Německu. S odstupem času se nemýlili.
Babiš mimochodem ve stejném pořadu propagoval zavedení chorvatského modelu EET. Bez obalu a s nefalšovaným zaujetím přiznal jeho fízlovací účel.
„Oni to tam zavedli a funguje to skvěle, protože finanční správa vidí fakturaci de facto online. Takže když v neděli večer vidí, že se v nějakém baru nefakturuje, tak tam mohou poslat svoji jednotku,“ chválil tento systém. Ve skutečnosti zůstal za očekáváním jak v Chorvatsku, tak v našich podmínkách, jakkoli se vláda snaží prodat opak.
Schodek vyšší než 40 miliard? Proč ne
Dnes premiér otočil, na sliby zapomněl a používá naprosto opačnou rétoriku. Připouští, že by při zpomalení ekonomiky mohl být schodek státního rozpočtu vyšší než nedávno schválených 40 miliard korun. „Budeme dělat pravý opak toho, co dělala vláda v roce 2009,“ řekl České televizi – jako by vyhlásil „nebudu šetřit a klidně stát zase zadlužím“.
Premiér totiž hodlá nadále razantně zvyšovat mandatorní výdaje, zejména penze a mzdy státních zaměstnanců. Slibuje další pumpování peněz do ekonomiky, ovšem investice jsou letos paradoxně pořád nižší než v krizových letech.
Babiš připravuje veřejnost na pravděpodobný scénář. Pokles ekonomického růstu je reálný a předpovídá ho samotné Ministerstvo financí. Nedávno snížilo odhad letošního růstu z 2,5 procenta HDP na dvě procenta. Řada firem se už dnes dostává do problémů se zajištěním zakázek a život jim komplikují i další zásahy vlády, jako je zrušení reformy nemocenského a opakované zvyšování minimální a zaručené mzdy.
Nepříznivé signály o hospodaření vlády vysílá už rok 2019, kdy státní rozpočet skončil nejhorším výsledkem za poslední čtyři léta.
Ministryně financí Alena Schillerová s předstihem připustila, že jeho schodek se bude pohybovat kolem 30 miliard korun. To je sice mírně pod plánovaným deficitem 40 miliard, ale jedině díky tomu, že v něm vláda loni v březnu rozpustila 18 miliard z privatizačních rezerv. O tuto částku by byl jinak loňský schodek rozpočtu vyšší.
Babišova proměna
Kde jsou ty časy, kdy Andrej Babiš jako ministr financí peskoval sociální demokracii za rozpočtovou nezodpovědnost („má ji v DNA“). Ostatně to dělá dodnes a tvárný Hamáček si to nechá líbit. Šéf ANO torpédoval její apetit zvyšovat mandatorní výdaje, což se markantně projevovalo v koaličních hádkách o zvyšování důchodů.
Pokud dnes Babiš často argumentuje tím, že napravuje přístup předchozích vlád k seniorům, chová se pokrytecky. Byl to právě on, kdo jako ministr financí v Sobotkově vládě brzdil růst důchodů, což se dá dokumentovat jeho oblíbenou metodou, statistikou.
V roce 2015 stouply průměrné důchody o 205 korun, v roce 2016 o 140 korun, v roce 2017 o 313 korun, a o rok později o 475 korun. Celkem tedy za období, kdy sestavoval státní rozpočet, stouply penze o nevalných 1133 korun, což nebylo v době slušného ekonomického růstu o mnoho více než za pravicové vlády v době krize.
Babiš byl velmi přísný. Kritizoval návrh tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, která chtěla od ledna 2016 zvýšit penze o 205 korun slovy: „Určitě bychom rádi navýšili důchodcům. Já bych jenom chtěl říct, že v Řecku důchodci tento měsíc nedostanou vůbec důchod. Musíme mít nějakou rozpočtovou odpovědnost.“
Žít na dluh je normální
Dnes se v roli premiéra chová jinak a chlubí se „rekordním“ zvyšováním důchodů o 900 korun, ačkoli přitom pomíjí, že je dnes trojnásobně vyšší inflace než před několika lety. Proč ne, pokud by současně reformoval důchodový systém, jinak se vzhledem k demografickému vývoji brzy vymkne kontrole. Schillerová však už avizuje, že vláda reformu nestihne.
Babiš v roli premiéra zkrátka na rozpočtovou odpovědnost zapomněl. Co ale čekat od majitele holdingu, který dluží bankám 44 miliard korun, a pokud přijde o dotace, octne se v kritické situaci? Současný příznivý vývoj zadlužení České republiky se může snadno změnit.
Vláda pod Babišovým vedením zvyšuje vládní výdaje jako žádná jiná předtím. Od roku 2014 vzrostly o více než 400 miliard korun, za loňský a letošní rok o neuvěřitelných 254 miliard. Slevami na jízdné a mohutným zvyšováním mandatorních výdajů překonává i éru legendárního populisty Jiřího Paroubka. Už nechybí mnoho, aby si nahlas osvojil i jeho krédo „dluhy jsou normální a platit se nemusí“.