Premiér Babiš předvedl další číslo svého marketingového eskamotérství. Vykročil z mediálního stínu a ustoupil opozici v délce pokračování stavu nouze. Popřel tak návrhy Jana Hamáčka, a zároveň zesměšnil nepovedené nápady ministryně financí Schillerové, jak pomoci živnostníkům.
Šéf ANO se od počátku koronavirové krize chová chaoticky a nevypočitatelně. Z prestižních důvodů dlouho odmítal vznik Ústředního krizového štábu, v jehož čele měl stát ministr vnitra. Nechtěl připustit, aby roli hlavního mediátora převzal Jan Hamáček, a proto do jeho čela dosadil přes odpor ČSSD náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu.
Změna mediální taktiky
Babiš se po sérii vlastních excesů a manažerských selhání načas stáhl do mediálního pozadí. Změnil taktiku. Nechodil na vládní tiskové konference a vysunul před sebe ostatní ministry (Schillerovou, Havlíčka, Vojtěcha). Náhle benevolentně přepustil vedení Ústředního krizového štábu, kde jednostranně zaměřeného epidemiologa Prymulu nahradil Hamáček.
To všechno byly jen mimikry. Když Babiš zjistil, že roste nespokojenost s virovou anabází i z toho důvodu, že dupnutí na ekonomiku bylo až příliš tvrdé a hrozí kolaps celých odvětví, vystoupil znovu do popředí, aby sehrál partii osvícence napravujícího „neuvážené přešlapy“ svých podřízených.
To se projevilo v tak zásadní věci, jako je pokračování stavu nouze, který končí 11. dubna. Tehdy vyprší jeho měsíční platnost a vláda musí požádat Poslaneckou sněmovnu o jeho prodloužení.
Hamáček doporučil třicet dní
Ještě před týdnem premiér podporoval jeho nastavení o další maximální možnou délku třiceti dnů. „Myslím, že se tomu nevyhneme,“ řekl tehdy České televizi. Byl tak ve shodě s Janem Hamáčkem a Romanem Prymulou.
Hamáček prosazoval tuto variantu i na posledním zasedání Ústředního krizového štábu, které proběhlo 1. dubna. „Shoda na tom, že doporučíme třicet dní, byla jednomyslná,“ uvedl a dodal, že je připravený na mimořádné schůzi Sněmovny hájit argumenty členů štábu.
O tom, že by to tentokrát neměl jednoduché, svědčily postoje opozičních stran. Připouštěly prodloužení nouzového stavu jen o dva týdny, maximálně do konce dubna. Důvodem je chybějící strategie, pokračující byrokratický chaos, tragická komunikace vlády a těžké dopady na stovky tisíc hlavně malých a středních firem. Proto nechtějí dát vládě bianco šek, který by mohl vést k dalším nepředvídatelným ztrátám.
Konec dubna je fajn
Co však muselo být nepříjemným překvapením, další měsíc nouzového stavu nechtějí podpořit ani jinak loajální komunisté. A jelikož kličkoval i Okamura, nebylo vůbec jisté, zda by tento návrh v Parlamentu prošel.
Na tuto situaci zareagoval premiér Babiš překvapivým prohlášením, že podpoří kratší termín. „Třicátý duben je fajn, alespoň si to všichni zapamatují. Za mě, my s tím budeme souhlasit,“ řekl České televizi, jako by se nechumelilo.
Pro Hamáčka to jistě musel být šok. Na něčem se s Babišem dohodne ve vládě a nakonec dopadne z výšin šéfa Ústředního krizového štábu tvrdě na zem jako pěšák, jehož názory a dohody premiér nebere vážně. Takto ovšem působí od vzniku vlády, takže se vlastně neděje nic nového.
Není to přitom zdaleka jediný rozpor uvnitř kabinetu, kde už běžně probíhají veřejné přestřelky, kdo může za selhání přípravy a opožděné dodávky zdravotnického materiálu. A premiér si znovu udělal ze svého koaličního partnera dobrý den.
To se jim nepovedlo
Babiš ovšem nešetří ani vlastní lidi. Po opakovaném potupení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nyní zacílil i na rovněž vysoce loajální ministryni financí Alenu Schillerovou. Smetl ze stolu její návrhy, které prezentovala jako údajnou pomoc živnostníkům poškozeným vládními zákazy.
Premiér si vzal na mušku jednorázový příspěvek ve výši 25 tisíc korun, doplněný pro mnohé živnostníky nesplnitelnými podmínkami. Nemalá část z nich by tak na něj nedosáhla, což vyvolalo bouřlivou reakci opozice a podnikatelského sektoru. Ministryně následně připustila úpravy a ozval se i Babiš.
„Pětadvacítka se ministerstvu financí moc nepovedla. Je to moc složité,“ řekl deníku Blesk (2. 4. 2020). „Vláda by neměla zatěžovat lidi nějakou byrokracií,“ pokáral Schillerovou, i když předtím její návrh odsouhlasil ve vládě.
Stejným způsobem zúčtoval s jejím dalším návrhem nedávno prosazeným ve Sněmovně. Schillerová původně fabulovala, že není možné ze zákona posunout květnový rozjezd EET pro třetí a čtvrtou vlnu. Možné to bylo, jenže pozastavení povinnosti evidovat tržby po dobu nouzového stavu a následující tři měsíce prakticky nic neřeší.
Babiš nyní připouští další posun. „Nemám problém s tím to odložit až do konce roku. Mohlo by to být až od roku 2021,“ řekl Blesku. Tím popřel postup vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM, která zamítla totožné návrhy opozičních stran.
Boj proti pandemii řídím já
Premiér se nepřímo vymezil i vůči Prymulovi, který připouští jen velmi pozvolné uvolňování plošných restrikcí. Vycestovat za hranice prý nebude možné minimálně rok. Babiš naproti tomu očekává návrat k normálu na přelomu května a června, ale co tím myslel, není jasné. Co má tahle marketingová ofenzíva znamenat?
Premiér Babiš vždycky říká jen to, co se mu hodí, a mění svoje vystupování podle situace. I když jde nyní o názorová salta správným směrem, jde jen o jednotlivosti. Svědčí o jeho pokračující myšlenkové nekonzistenci, chybějící jasné strategii, nahodilosti rozhodování a nepředvídatelnosti i pro svoje okolí.
Dnes znovu připomíná, kdo tady řídí boj proti čínské pandemii. Neváhá přitom shazovat koaličního partnera a zesměšňovat vlastní ministry. Sami si ale tu roli vybrali.