Premiér Andrej Babiš FOTO: print screen FB Andreje Babiše
FOTO: print screen FB Andreje Babiše
Premiér Andrej Babiš se ve svém vystoupení na svých sociálních sítích “Čau lidi” dne 8. listopadu 2020 vyjádřil mimo jiné i k návrhu státního rozpočtu na rok 2021 a rušení superhrubé mzdy pro zaměstnance. V záplavě informací a dat, které premiér ve videu prezentuje mohou zapadnout tři prohlášení, kterými Andrej Babiš opět manipuluje lidi. Ve svém příspěvku je rozeberu podrobněji.
“A co je důležité, že agentura Fitch označila návrh rozpočtu České republiky na rok 2021, že potvrzuje naši fiskální konsolidaci a naznačuje, že se zadlužení země po roce 2021 stabilizuje. Tak to je to, o čem já stále mluvím i v tom kontextu, samozřejmě, toho rozpočtu na příští rok. Takže naše veřejné finance jsou skvělé.”
Tisková zpráva agentury Fitch Ratings, na kterou se premiér odkazuje sice v prvním odstavci kladně hodnotí návrh státního rozpočtu, pokud však nedojde k projednávaným změnám, které navrhuje i sám Andrej Babiš. Zpráva dále uvádí, že je nejisté, do jaké míry se návrh rozpočtu legislativním procesem v parlamentu změní. Poukazuje na to, že je takřka jisté, že při schvalování bude rozpočet čelit pozměňovacím návrhům. Zpráva také hovoří o změně fiskálního nastavení v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy – výpadky na straně příjmu rozpočtu momentálně nejsou zahrnuty v současném návrhu rozpočtu. Agentura odhaduje, že výpadek daňových příjmu by mohl činit více než 1,1 % HDP v roce 2021. Stejně tak upozorňuje na stávající situaci v souvislosti s šíření nemoci nového koronaviru a vyhlášení nouzového stavu. Vedle dopadu na příjmy kvůli snížené ekonomické aktivitě by prodloužené zpomalení mohlo ztížit škrty výdajů předpokládané v návrhu rozpočtu. Andrej Babiš si tak ze zprávy vybral jen informace, které mu vyhovují.
“A teď bych chtěl k tý superhrubé mzdě, kterou samozřejmě rušíme. A kde já teda navrhuju, aby zkrátka jsme snížili daně všem zaměstnancům, všem zaměstnancům. To znamená, aby jsme snížili daně, a aby ty, kteří mají například 15 tisíc hrubou mzdu, tak ušetří 761 korun měsíčně. Návrh pana kolegy z vlády Hamáčka říká 161. Takže já bych chtěl, aby jsme snížili daně všem zaměstnancům, všem zaměstnancům. To znamená i policistům, vojákům, lékařům, úředníkům, hygienikům, zdravotním sestrám, záchranářům, učitelům a tak dále. Takže prosím vás, my zkrátka ty příští dva roky 2021 a 2022 si to můžeme dovolit, protože ta další vláda, která vznikne z příštích parlamentních voleb logicky musí zkrátka od roku 2023 přijít s nějakou daňovou politikou. A za Hnutí ANO já jsem vždycky daně snižoval. Nesouhlasím s tím, aby jsme navyšovali daň pro živnostníky na 19 procent a nesouhlasím s tím, aby zkrátka to snížení daně bylo jenom pro některé vybrané profese. Ten můj návrh je dobrý pro všechny. Taky bych chtěl vyvrátit ty různé čísla, které tady jsou v mediálním prostoru. Dopad na státní rozpočet z toho mého návrhu podle výpočtu Ministerstva financí je 52 miliard.”
Návrh zákona není časově omezen, snížení daní tedy nebude s účinností na roky 2021 a 2022 (kdy Babiš tvrdí, že si to můžeme dovolit), nýbrž na dobu neurčitou. Ohraničení lety 2021 a 2022 používá manipulativně premiér i v důvodové zprávě svého poslaneckého pozměňovacího návrhu. Babiš podotýká, že vláda vzniklá po volbách bude muset nastavení sazby daně z příjmů řešit – protože výpadky příjmů v dalších letech budou pro státní rozpočet neudržitelné. Pozměňovací návrh poslance Babiše nedoporučuje ani Národní rozpočtová rada: “NRR nedoporučuje přijmout navrhovanou úpravu daně z příjmů fyzických osob a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, neboť by pouze zásadním způsobem prohloubila nerovnováhu veřejných financí a nepřinesla by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.” Hlavními argumenty jsou prohloubení strukturálního deficitu z navržených 4,5 % na 6 % HDP – tedy ze zhruba 320 miliard na 420 miliard. “Pokud by byla následně prováděna konsolidace v rozsahu 0,5 % HDP ročně (jak návrh předpokládá), původní hranice strukturálního salda ve výši -1 % HDP by bylo dosaženo až v roce 2031. Takové rozvolnění fiskální politiky by mělo za následek dlouhodobý nárůst dluhové kvóty, který by vyvrcholil kolem roku 2027, kdy by byla dosažena hranice dluhové brzdy (55 % HDP).” Rada dále vytýká porušení principu úplnosti a reálnosti rozpočtu, protože rozpočet s takto významným zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Stejně tak způsob podání (pozměňovacím návrhem), věcné i formální chyby návrhu, ovlivnění příjmů obcí a krajů a zavádějící odůvodnění. Návrh Andreje Babiše pomáhá nejvíce bohatým, kteří mohou více spořit a nepodpoří tolik spotřebu, aby byla podpořena ekonomika. Přitom návrh Andreje Babiše by způsobil výpadek příjmů dle akademiků z VŠE kolem 90 miliard každý rok, na které by si musel stát každoročně půjčovat. Například návrh pirátských poslanců Mikuláše Ferjenčíka a Tomáše Martínka na zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka poměrně více podporuje ekonomiku zvýšením spotřeby domácností a snižuje zadlužování země o více než třetinu.
“Ano, teď nám navýší dluh kdo? No covid, covid, pandemie. Pokud by nepřišla, tak samozřejmě by jsme pokračovali v tý naší zodpovědné rozpočtové politice tak, jak jsme to dělali předtím. Takže mně nikdo nemusí vykládat co to je rozpočtová zodpovědná politika. Ja jsem ji realizoval, já jsem ji realizoval. A ty, kteří ji nerealizovali mě teďka poučují. Různý komentátoři, různé studie a tak dále, takže já to zásadně odmítám, a jsem o tom přesvědčen, že musíme teď podpořit lidi.”
Dluh nám nenavýší covid. Dluh nám navýší vláda, která v době ekonomického růstu neprováděla rozpočtově odpovědnou politiku. Netvořila rezervy, naopak vláda projedla veškeré rezervy, které Česko ještě mělo. Andrej Babiš častokrát svým známým grafem prezentoval období, od kterého vedlo jeho hnutí ministerstvo financí jako období s malými přebytky, vyrovnaným rozpočtem nebo jen nízkými deficity. Pomiňme, že nebylo férové srovnávat salda státního rozpočtu v dobách ekonomické konjunktury, kdy rostla celá EU a většina středoevropských zemí rostla dokonce rychleji než ČR, se saldy z dob ekonomické krize a nezaslouženě si za to dávat zásluhy. Tato iluze je vyvrácena s ekonomickým zpomalením způsobeným ochlazením ekonomiky počínajícím rokem 2019 i nezbytnými opatřeními proti šíření nového koronaviru. Již nyní máme dluh přes 2 biliony korun, což je nejvíce v historii České republiky. Rozpočet na rok 2020 byl v průběhu roku upraven na -500 mld., rozpočet na příští rok je Sněmovně předkládán ve výši -320 mld. Kč.
Odpovědná rozpočtová politika však zahrnuje nejen výši konečného salda, ale i skladbu státního rozpočtu, zejména pak rozložení výdajů. Doprovodná statistika navrhovaného plánu Evropské komise poukazuje na dlouhodobou neschopnost České republiky investovat do budoucnosti lidí. Z hlediska veřejného dluhu patřila Česká republika k těm méně zadluženým především díky tomu, že oproti jiným zemím dokázala korigovat zadlužení během finanční krize po roce 2010, ale tvorba fixního kapitálu je srovnatelná se zeměmi s nezvladatelnou dluhovou službou. České republice tak utekly země jako Estonsko, Rumunsko či sousední Polsko, které měly největší podíl investic k HDP. V posledních deseti letech byly pro Česko vhodné podmínky k investicím, vláda však tuto příležitost promarnila. Investováno mohlo být do dopravní a komunikační infrastruktury či modernizace sociálního státu. Státy, které této příležitosti využily se tak Česku čím dál více vzdalují, což činí Česko méně konkurenceschopným. Současná populistická vláda není schopna dělat uvážené kroky, proto hrozí rozvrat veřejných financí. Jediným cílem hnutí ANO je zalíbit se krátkodobě části voličů, kteří mají vládu udržet u moci, i když na to za pár let bohužel doplatí nejvíce. Vláda tak jedná podle hesla “po nás potopa”.
Autor Tomáš Martínek je poslanec za Piráty
