Po vstupu do politiky se měl Andrej Babiš vzdát nejen podnikatelské činnosti, ale i účasti v dozorčích a kontrolních orgánech svých firem. Sám potvrzuje, že tak neučinil v případě svého největšího a nejziskovějšího podniku SKW Stickstoffwerke Piesteritz, kde stojí v čele dozorčí rady. Podle mínění právníků tak porušuje zákon.

Agrochemický komplex SKW Stickstoffwerke Piesteritz, ležící poblíž Wittenbergu ve východním Německu, je největším německým výrobcem čpavku, močoviny a kyseliny dusičné. Agrofert jej ovládl v roce 2006. Spolu s obdobně zaměřenou výrobou ve slovenském Duslo Šala představují tyto dvě chemičky podíl 38 procent na celkovém hospodářském výsledku koncernu Agrofert.

[ctete]66718[/ctete]

Všudypřítomný střet zájmů

Babišův vstup do politiky znamená bourání řady tabu, jelikož posouvá konflikt zájmů za hranici myslitelného. Zákon o střetu zájmů přitom hovoří jasně. Veřejný funkcionář, kam patří i člen vlády, „nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost“. Zároveň „nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby“.

S prvním ustanovením zákona se ministr financí formálně vypořádal tak, že odstoupil z vedení Agrofertu, jehož vlastnictví si však ponechal. Jelikož Agrofert ročně čerpá miliardové dotace a daňové úlevy, dochází k bezprecedentním situacím, že se Babiš sice na vládě zdržuje hlasování o zákonech, kde se ocitá ve střetu zájmů, ale jeho ministerstvo některé z nich samo připravuje (mj. kauza biopaliv).

Druhé ustanovení zákona, týkající se členství ve statutárních orgánech a dozorčích radách, však viditelně porušuje, přičemž na téma upozornily Hospodářské noviny. Dnes je Babiš historicky jediným ministrem, který vede dozorčí radu své firmy s miliardovými zisky, a tváří se přitom, že je vše v pořádku. Nechal si zpracovat právní analýzu, podle které se na něj v Německu zákon o střetu zájmů údajně nevztahuje.

Jeho argumentace je opravdu bizarní a vychytralá. Doslova uvádí, že německá ústava stanoví, že členové spolkové vlády se musí vzdát vedoucích pozic a pozic v dozorčí radě obchodních společností. „Nejsem německý ministr ani člen spolkové vlády. Proto se na mě jako českého ministra tento zákon nevztahuje.“

Zároveň šéf hnutí ANO tvrdí, že po vstupu do politiky chtěl z dlouholeté funkce předsedy dozorčí rady odejít, ale banky, které financují SKW, si přály stejně jako management společnosti, aby ve funkci zůstal.

Ohrožení důvěryhodnosti celé vlády

Takhle jednoduché to z hlediska českého práva zjevně nebude. Podle právníků, které oslovily Hospodářské noviny, zákaz působit v dozorčích radách platí i pro zahraniční firmy, a Babiš tudíž zákon porušuje.

„Pokud náš zákon použije pojem právnická osoba, aniž by ho nějak specifikoval či omezoval jeho rozsah jen na některé právnické osoby, myslí tím jakoukoliv právnickou osobu,“ uvedl Josef Vedral z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, odborník na zákon o střetu zájmů a autor komentovaného vydání této normy. „Pokud by parlament chtěl účinnost zákona omezit jen na firmy v Česku, v jeho textu by to upřesnil, jako například v zákoně o bankách,“ dodal.

Podle právničky Transparency International Martiny Mikoláškové nemá váhu ani argument, že se Babiš nechává na jednáních v SKW zastupovat. „Problém je už jenom to, že je členem dozorčího orgánu. Zákon nerozlišuje, zda a jakou konkrétní úlohu člověk v tomto orgánu vykonává.“

Babišovi oponenti, navrhující změny zákona o střetu zájmů, hodlají toto „opomenutí“ řešit. „Myslím, že to ohrožuje důvěryhodnost koalice a celé vlády,“ řekl poslanec Jan Chvojka (ČSSD).

„Babiš porušuje zákon. Nebylo by to ostatně poprvé, lustrační zákon byl porušen už v době jeho jmenování do funkce,“ přidal se poslanec Martin Plíšek (TOP 09). „Budu chtít, aby se tím zabýval mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny.”

Poprvé by ostatně nebylo ani to, že by mandátový a imunitní výbor řešil potenciální konflikt zájmů člena vlády nominovaného hnutím ANO.

Případ exministra Prachaře

V červenci 2014 se octl tehdejší ministr dopravy Antonín Prachař v podezření, že setrval ve funkci předsedy představenstva soukromé dopravní firmy Omega servis holding, ačkoli měl svoje působení ve firmě podle zákona ukončit do třiceti dnů od zahájení výkonu ministerské funkce. Prokazoval to výpis z obchodního rejstříku, podle kterého byl dokonce ve své funkci znovu potvrzen čtyři dny po jmenování ministrem.

Prachař, kterému hrozila padesátitisícová pokuta, se bránil tím, že z funkce předsedy představenstva rezignoval ještě před jmenováním do vlády. Problém prý spočíval v tom, že výmaz z rejstříku dosud nebyl proveden (po sedmi měsících). Údajné pochybení přehodil na svoje advokáty.

Přesto se sněmovní mandátový a imunitní výbor Prachařovým případem zabýval.  Ministr tehdy předložil dokumenty, podle nichž se funkce předsedy představenstva vzdal, rezignace ale nebyla procesně vyřešena obchodním rejstříkem. Zákon tedy neporušil. Navíc, na rozdíl od předsedy hnutí ANO, společnost Omega Servis Holding, kterou řídil dvacet let, prodal zahraničnímu vlastníkovi. Krátce nato byl donucen rezignovat pro opakovaná manažerská selhání.

Předvolební „megakauza“?

Těžko říci, jaké dokumenty by sněmovnímu výboru předložil Andrej Babiš. Ten tuto dle svých slov „megakauzu“ odráží tím, že jde o další předvolební útok sociální demokracie s cílem jej zdiskreditovat. Ostatně všechny kauzy v čele s Čapím hnízdem, které se kolem bojovníka proti matrixu vrší, považuje za vyfabrikované a zmanipulované. Za jisté otazníky lze považovat jedině to, proč byl tento očividný střet zájmů dva a půl roku tolerován. Buď si jej dříve nikdo nevšiml, nebo nebyl zájem se jím zabývat.

To nic nemění na věcné podstatě této záležitosti, která by neměla vyšumět do ztracena. Babiš kdekoho osočuje z porušování zákona. Sám by si měl ale v první řadě zamést před vlastním prahem.

[ctete]66683[/ctete]