Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD). FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš má úzké vazby na nejsilnější slovenskou stranu Smer-SD Roberta Fica, která se před blížícími se únorovými volbami potýká s klesajícími preferencemi. Jejich výsledek může být důležitý i pro šéfa ANO v jeho soudních sporech o vědomou spolupráci se Státní bezpečností.
Andrej Babiš se už osm let soudí o oprávněnost záznamů ve svazcích komunistické tajné policie. V současné době platí, že po sérii soudních sporů nemá čisté lustrační osvědčení. Stále je evidovaným agentem StB pod krycím jménem Bureš. Poslední rozhodnutí Ústavního soudu mu však částečně nahrálo do karet a jeho soudní anabáze na Slovensku nekončí.
Vazby na Ficův Smer
Bývalý ředitel bratislavského Ústavu paměti národa (ÚPN) Ondrej Krajňák poskytl rozhovor serveru iRozhlas. Naznačil, že další průběh Babišovy kauzy mohou ovlivnit výsledky parlamentních voleb, které na Slovensku proběhnou 29. února.
Jaký je aktuální stav případu, který zahájilo v roce 2012 podání žaloby Andreje Babiše na Ústav paměti národa, spravujícího svazky Státní bezpečnosti? Poslední soudní líčení proběhlo loni v listopadu u slovenského Ústavního soudu, kam se český premiér obrátil kvůli údajnému porušení svého práva na spravedlivý proces.
Slovenští ústavní soudci řešili jeho případ už podruhé. Tentokrát v jiném, příznivějším složení tříčlenného senátu. Dva z těchto soudců, Jana Laššáková a Mojmír Mamojka, byli dříve významnými poslanci vládní strany Smer-SD, na kterou měl Babiš úzké kontakty ještě před vstupem do politiky.
Klientelistické vazby majitele Agrofertu na vládní establishment zásadní měrou přispěly k expanzi jeho impéria. To se projevilo nejen v České republice, ale i u našeho východního souseda. Slovenskými médii proběhly už před časem zprávy o Babišově utajovaném sponzoringu Smeru, což obě strany popírají.
Vládní garnitura vyšla vstříc
Krajňák poukázal na to, že Evropský soud pro lidská práva stížnost Andreje Babiše v prosinci 2018 zamítl. Ztotožnil se s předchozími závěry Ústavního soudu z října 2017, který zrušil rozhodnutí nižších soudů a vrátil je k novému projednání. Podle něj neměl být žalovanou stranou Ústav paměti národa, a zároveň průlomově zpochybnil věrohodnost svědeckých výpovědí bývalých řídících důstojníků StB.
„Potom, co jsem byl díky změně zákona jako předseda správní rady Ústavu paměti národa zbaven rozhodujících kompetencí, se ale dalo očekávat, že se vládní garnitura s tím zlomovým ústavním nálezem nespokojí a využije veškerých možností, aby Andreji Babišovi v tomto sporu vyšla alespoň trochu vstříc,“ uvedl Krajňák.
Připomněl, že bývalá poslankyně Laššáková se nikdy s jeho postoji, které se týkaly této kauzy, neztotožnila. Očekával, že poté, co se stala členkou Ústavního soudu, využije příležitosti, aby tento případ mohla znovu otevřít. V tomto druhém sporu však nešlo o to, jestli byl Babiš vědomým spolupracovníkem StB. Krajský soud v Bratislavě má podle verdiktu „pouze“ rozhodnout o tom, kam se má premiér obrátit se svojí stížností.
Žaloba na vnitro
Krajňák uvedl, že byl od začátku přesvědčen o tom, že všechny žaloby měly být směřovány na ministerstvo vnitra tak, jako je to v České republice. To právě může být kámen úrazu.
„Řekl bych, že pan Babiš to bude natahovat tak dlouho, jak jen to bude možné,“ reagoval na dotaz na budoucí průběh kauzy. „Doufám, že po volbách dojde ke změně ve vedení slovenského ministerstva vnitra, na které by případná další žaloba měla mířit. Pokud by tyto změny nenastaly, obávám se, že nebude velký zájem na tom dožadovat se archivních materiálů. Bez listinných důkazů to rozhodnutí ale nebude relevantní.“
Krajňák narážel na skutečnost, že existuje dostatek listinných důkazů z archívů ÚPN, které vědomou spolupráci jednoznačně potvrzují. A pro podstatu dalších soudních sporů je směrodatné předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, které fakticky „ústní důkazy“ poskytované bývalými pracovníky StB vylučuje.
Bývalý ředitel ústavu upozornil na to, že jeho badatelé a historici zpracovali rozsáhlou studii, ve které doložili vědomou spolupráci agenta Bureše se Státní bezpečností. Falšování záznamů vylučuje.
„Máme k dispozici 13 svazků, které se nacházely na pěti různých místech. A svazky byly dále podepsané kontrolními podpisy pracovníků různých řídících orgánů StB a dokonce i zástupci ministerstva vnitra. Takže i kdyby došlo k nějaké nesrovnalosti na prvním stupni, na druhém by se na to přišlo a muselo by se to vyjasnit. K tomu ale nedošlo, všechno to do sebe zapadá,“ upřesnil.
Není to vaše starost
Druhou stranou mince jsou politické tlaky, kterým byl ústav vystaven. Krajňák zmínil situaci, kdy ho navštívil tehdejší státní tajemník slovenského ministra hospodářství Tomáše Malatinského (Smer-SD) Pavol Pavlis, který nedlouho poté ministra nahradil. Požádal, „abychom v archivech nehledali další důkazy proti Andreji Babišovi, že o tomto sporu má rozhodnout výhradně soud a že to není naše starost“.
„Bylo to v době, kdy jsme soudy s Andrejem Babišem prohrávali, jako na běžícím páse. Cítili jsme ale, že pravda je na naší straně, proto jsme se později obrátili i na Ústavní soud,“ řekl Krajňák. Připomněl, že tehdy nižší soudy ještě opíraly svoje rozsudky o pochybné výpovědi řídících důstojníků StB, kteří nemají zájem potápět své lidi.
Jméno Ficova vyslance Pavlise je v této souvislosti zajímavé v souvislosti s rekordní daňovou úlevou, kterou Ficova jednobarevná vláda v roce 2014 přiklepla dceřiné společnosti Agrofertu Duslo Šaľa na investici do nové výroby čpavku.
O extrémně úzkých vazbách exministra financí české vlády na Smer-SD svědčí lobbistická aktivita poslance Kondróta, který v parlamentu prosadil bleskovou změnu zákona o pobídkách, umožňující utajovat před veřejností největší státní dotace. Nově je nemusí schvalovat vláda, ale ministr hospodářství bez jakékoli veřejné diskuze.
Brzy se ukázalo, že je tato novela šita na míru Agrofertu, který vzápětí požádal o obří daňovou úlevu na deset let ve výši 1,5 miliardy korun pro Duslo. Tuto transakci připravil ministr hospodářství Tomáš Malatinský a definitivně ji stvrdil jeho nástupce Pavol Pavlis. Krátce poté vyšlo najevo, že Pavlis v minulosti s Babišem podnikal ve společnosti Post service Bratislava, která obchodovala s Agrofertem i Duslem.
Vrána k vráně sedá
Je tedy evidentní, že pokud po volbách zůstane ministerstvo vnitra v rukou strany Smer-SD jako doposud, může Babišovi v případě soudního sporu vyjít vstříc jako v řadě jiných případů v minulosti. Bylo by to sice skandální, ale jak vidno v současné době, Ficovu éru provází takové množství větších skandálů mafiánských rozměrů, že vyloučit se nedá nic.
Fico dnes podle průzkumů nemá jisté, že Smer-SD sestaví vládu, jelikož se proti němu formuje široký předvolební blok. Je ale jasné, kdo mu v České republice také drží palce. Vrána k vráně sedá.
