Informace, které zveřejnilo ministerstvo obrany a které ukazují, kolik financí na obranu naše republika dává, nenechaly klidnou šéfku poslaneckého klubu Babišova ANO a exministryni financí Alenu Schillerovou. Za svoji již tradiční kritiku vlády však schytala tvrdá slova nejen z řad veřejnosti, ale i od ministra financí.

Česká republika podle oficiálních zveřejněných čísel vydala loni na obranu 1,37 procenta HDP. Řekla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že absolutní číslo představuje přibližně 101 miliard korun, což je o 10 miliard méně, než bylo očekáváno ze strany NATO, které odhadovalo, že na obranu vydáme 1,5 procenta HDP.

Dále čtěte

Alena Schillerová je tetou Kateřinou současné politické scény

GLOSA / Nemine den, aby o sobě nedala vědět někdejší ministryně financí, dnešní předsedkyně poslaneckého klubu politické divize Agrofertu Alena…

Letos by se částka měla již pohybovat okolo požadovaných dvou procent HDP, jak zní dohoda států NATO. Ministryně vysvětlila, že část původně plánovaných financí byla přesunuta do letošního rozpočtu, a nemůže tak být pro rok 2023 uznána.

„Věděli jsme od samého začátku, že Severoatlantická aliance nám nemůže ty finanční prostředky uznat, když nejsou v tom roce vyčerpány,“ řekla Jana Černochová, ale dodala, že NATO ví, na co budou tyto prostředky použity. „Aliance ví, že ty finanční prostředky jsou dislokovány ve prospěch modernizace, takže se to samozřejmě bere v potaz,“ poznamenala ministryně obrany.

To se ale nelíbilo Aleně Schillerové, která ještě v lednu v rozhovoru s Čestmírem Strakatým horovala pro přesun financí z „obrany“ na „dálnice“. „Já se vždy osypu, když čtu vyjádření šéfa generálního štábu Řehky o tom, že se máme připravit na válku. Nejsme ve válce, chceme žít v míru. Naše závazky plnit samozřejmě musíme a chceme, jenom to musí odpovídat tempu, které si můžeme dovolit,“ prohlásila tehdy Schillerová.

O pouhé čtyři měsíce později však na zprávu o výdajích na obranu reagovala na svém kanále na sociální síti X takto: „Vláda Andreje Babiše dávala v čase míru na obranu větší část z rozpočtu, než dává Fialova vláda v době války na Ukrajině. Čísla ze státního závěrečného účtu mluví naprosto jasně.“

Její zjevný rozpor ve vyjadřování během pouhých pár týdnů nenechal chladnými diskutující, kteří jí to samozřejmě obratem připomněli. „Tak už zase neutrácíme moc za armádu, místo silnic? Já fakt nerozumím, o co vám jde,“ podivovali se někteří a s narážkou na její zdůraznění, že „za Babiše“ se dávalo víc, připojili i doušku: „Takže chcete říct, že jste se připravovali na válku?! My chceme mír!!“

Lukáš Valenta, který tuzemskou politickou scénu komentuje na síti X pravidelně, se Aleny Schillerové optal, zda do financí na obranu započítala i „dodávky zbraní, munice a humanitární pomoci napadené Ukrajině“, což je „také výdaj na obranu – a významný“. Podle něj je ale jasné, že ANO jen kopíruje ruskou propagandu a „tuto formu výdajů na obranu ignoruje nebo zpochybňuje“.

„Koalice: budeme dávat 2% na obranu. Opozice: to je móc, to je špatně. Koalice: dali jsme 1, 37%. Opozice: to je máló, to je špatně,“ napsal exministryni další z diskutujících.

Schillerové úmyslně zavádějící příspěvek nakonec lakonicky okomentoval i současný ministr financí. „Oceňuji váš zájem o armádu, která letos konečně dostane 2 % HDP. Vy jste radši na ÚV KSČM handlovala miliardy na obranu za hlasy komunistů. A výdaje do armády chcete škrtat, protože šéf vyjedná mír,“ připomněl Zbyněk Stanjura (ODS), že hnutí ANO za podporu své menšinové vlády prosadilo snížení rozpočtu na obranu, jak požadovali tehdy ještě parlamentní komunisté.