Premiér Andrej Babiš vyhověl dohodě se sociálními demokraty roztomilou metodou „oblečená-neoblečená“. Na Pražský hrad sice poslal seznam ministrů, na němž byl uveden i Miroslav Poche, vzápětí však odeslal ještě jeden papír – a v něm uvedl, že když bude Miloš Zeman chtít, může na zamini jmenovat Jana Hamáčka. Je zjevné, že sociální demokraté už nemají kam klesnout.

Jestli ČSSD opravdu zvedne ruku pro Babišovu vládu, potvrdí se slova jednoho z jejich členů – budou prostě jenom onuce. A nebo taky fíkový list, který má zakrýt skutečnou vládu ANO, KSČM a SPD. Co se vlastně ještě musí stát, aby ČSSD tomuhle hrobníkovi z lopaty utekla?

ČSSD se chová, jako kdyby její vedení postihl stockholmský syndrom. V takovém případě je oběť (nejčastěji v případě únosu) emočně závislá na pachateli. Vysvětlení ale může být mnohem prostší: Někteří sociální demokraté jsou prostě a jednoduše závislí na představě budoucích funkcí.

Nejstarší česká strana, jediná demokratická levice, kterou máme, se řítí do propasti s takovou ostudou, jakou ještě žádné sestavování vlády neprovázelo. Nebylo vyhověno žádným jejím podmínkám. Za hnutí ANO přicházejí na posty ministrů jeho oddaní fanoušci bez jakékoli odbornosti. A Hamáček se rozpačitě usmívá a pravděpodobně čeká na zázrak.

Jediným zázrakem by ale bylo, kdyby někde našel odvahu a ještě si zachránil páteř. Už je ale téměř pozdě.