Politolog Petr Sokol FOTO: Petr Sokol / se souhlasem
FOTO: Petr Sokol / se souhlasem
Andrej Babiš (ANO) zašel dál, než v proruské rétorice a strašení válkou zachází SPD. Bylo to natolik otevřené, že SPD překonal. Prostor pro reakci hnutí Tomia Okamury je malý, říká politolog Petr Sokol. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, jak může vypadnutí SPD z parlamentu pomoct vládním stranám, i to, proč se hnutí ANO přeorientovalo z pravicové na levicovou stranu.
Je aktuálně hnutí ANO v bodě zlomu? Sledujeme přechod od hnutí ANO v čele s Andrejem Babiše k hnutí ANO v čele s někým jiným?
Myslím si, že ne. Sledujeme to, že si Andrej Babiš chce trochu odpočinout po té volební kampani, ale nečekám, že by se například před nadcházejícími sněmovními volbami nevrátil v plné síle, nečekám, že by nebyl volebním lídrem a nevedl by reálně ANO do voleb, protože by to hnutí ANO zásadně oslabilo.
Spekulovalo se o tom, že Andrej Babiš složí poslanecký mandát, že odejde z politiky. On se ale nakonec rozhodl, že bude pokračovat. Je to z jeho strany podle vás tedy logický krok?
Myslím si, že je, protože sice výrazně prohrál prezidentské volby, ale na druhou stranu ten výsledek ukázal, že je schopen pro sebe a případně své hnutí získat hlasy celé řady dalších stran a vlastně celé levice a protestního tábora, ať už jde o sociální demokracii, komunisty… Získal také velkou část voličů SPD, kteří ho volili v prvním kole a ještě větší část potom v druhém kole.
Pro sněmovní volby má velký potenciál a má příležitost vysát tak, jak to kdysi udělal Miloš Zeman, celou jednu část politického spektra. Druhá věc je koaliční potenciál, ale v tomto ohledu má teď příležitost získat spoustu hlasů, na které si zatím hnutí ANO nesáhlo, a podařilo se to až jemu v prezidentských volbách.
Andrej Babiš se na středeční tiskové konferenci ohradil vůči ČSSD i SPD. Jejich předsedové podle něj zradili voliče, když ho nepodpořili v prezidentských volbách. Zároveň ale mluvil o tom, že hnutí ANO musí zvýšit právě svůj koaliční potenciál. Není to protimluv, není právě SPD jedinou stranou, která je ve sněmovně a se kterou by tu koalici mohl po volbách v roce 2025 složit?
Úplně ne, protože se samozřejmě pokusí vsadit na to, že stlačí hnutí SPD pod pět procent, přebere jeho voliče, čímž může být hnutí ANO velmi silné. Potom mu samozřejmě cestu k vládě může umožnit jen to, že by v druhém táboře propadly nějaké hlasy a že by se nějaká strana nedostala do parlamentu. On může mířit někam ke 40 procentům, kdyby přebral voliče SPD a nějakých menších stran. To ale na vládu nestačí. Můžeme být svědky toho, že si vykolíkuje celý svůj tábor, to pověstné Česko B, ale stejně skončí v opozici.
Vidíte už teď nějaký názorový posun k SPD? Na tiskové konferenci po jednání předsednictva hnutí ANO například Karel Havlíček mluvil o zlé Evropské unii, což je asi hlavní bod programu hnutí Tomia Okamury.
Je to pokračování rétoriky, kterou Andrej Babiš zvolil v prezidentských volbách, a ta je skutečně více protestní, než bylo hnutí ANO před prezidentskými volbami. Vidím v tom opravdu tu snahu přebrat voliče SPD, Trikolory, komunistů, těchto stran a tomu ta radikální rétorika odpovídá.
Jak na to může zareagovat hnutí SPD a Tomio Okamura?
Obtížně, protože z hlediska svého zájmu přijal podle mě dost špatné rozhodnutí, kdy poslal do prezidentských voleb slabého kandidáta a sám nekandidoval a tím ten prostor dost otevřel. Navíc Andreje Babiše otevřeně nepodpořil, vsadil na to, že prohra lídra ANO otráví natolik, že odejde z politiky. Pokud Andrej Babiš v politice zůstává, tak to bude mít SPD proti němu s touto novou radikální rétorikou složité. Když jsme viděli tu prezidentskou kampaň, tak tam byly momenty, kdy Andrej Babiš zašel dál, než zachází SPD v té proruské rétorice, strašení válkou. Bylo to natolik otevřené, že SPD překonal. Prostor pro SPD bude poměrně malý.
Může platit přísloví, když se dva hádají, třetí se směje? Když se bude hnutí ANO a SPD přetahovat o voliče, bude to znamenat nějakou výhodu pro strany vládní koalice?
Kdyby se stal ten scénář, který jsem před chvílí popisoval, že by Andrej Babiš přetáhl takové množství voličů SPD, že by okamurovci spadli pod pět procent, tak to šanci na vládu tomuto bloku po příštích sněmovních volbách hodně snižuje.
Hnutí ANO je podle Babiše catch-all party. Na tiskové konferenci ale zaznělo také slovo konzervativní a snažil se nejspíš oslovit i levicové voliče. Je pravda, že hnutí ANO je hnutím pro všechny, nebo je to takový, řekněme, paskvil?
Myslím, že u nás se všeobecně pojem catch-all party používá v nesmyslných konotacích. Toto je jedna z nich. Hnutí ANO může na svých tiskovkách vyprávět ledasco, ale když se podíváme na to, kdo je volí, když se podíváme na volební mapu Andreje Babiše, tak je jasné, že je to dnes levicová protestní strana a nemá se zbytkem politického spektra, co se týče voličů, téměř nic společného. Hnutí ANO do politiky v roce 2011 vstoupilo jako uskupení širokého protestního středu. Tomu ty volební výsledky odpovídaly, ale od té doby se posunulo silně doleva a k tomu protestnímu pólu. Dnes už neplatí, že by oslovovali jiné části společenského spektra.
Může catch-all party v České republice fungovat?
Catch-all party je něco, co zabírá velkou část politického spektra, ale většinou jen na pravici, nebo levici. Znamená to, že to vezme od středu doleva, nebo od středu doprava. To by u nás mohlo fungovat, ale díky volebnímu systému je to obtížné a od časů soupeření velké ODS a velké ČSSD se od toho odkláníme. Je pravda, že hnutí ANO i díky prezidentské kampani má šanci být jediným zástupcem jedné části politického spektra, k tomu se blíží. Andrej Babiš to používá, že catch-all je pravice i levice, ale tak to není. Může to být v tom starém klasickém politickém smyslu catch-all party, ale ne tak, jak ji využívá Andrej Babiš, že je to nějaké Občanské fórum pro všechny. To u nás už možné není.
Vy jste to už částečně zmínil, hnutí ANO začínalo jako pravicová strana, když bylo ve vládě, tak cílilo na levicové voliče, a teď se zdá, že zase směřuje více doprava k SPD. Čím si tyto posuny vysvětlujete? Je to čirý pragmatismus?
Já bych neřekl, že směr posunu k SPD je směr doprava. Když si představíme politické spektrum jako nějaký kruh, tak se posunuli tak doleva, až dosáhnou k SPD. Určitě je neoslovují pravicovými myšlenkami, ale spíše euroskepticismem a takovými radikálnějšími myšlenkami.
Začínali jako neideologické hnutí, které získalo hlasy pravice i levice. Při prvních volbách brali z obou stran. Od té doby a potom ve vládě s ČSSD Andrej Babiš a jeho poradci pochopili, že více volných voličů je na levici, a posunuli se tam. Když získali celou levici, tak je asi přirozené, že se politická strana snaží maximalizovat zisk. Oni se tedy rozhodli pro posun k extrémnějšímu pojetí politiky, k radikální rétorice. Nemusí se nám to líbit, ale pokud se chtěli ještě rozšiřovat, tak mohli jít do středu, kde, jak ukázaly tyto volby, jim pšenka nekvete, tak šli na druhou stranu. Je to pragmatismus.
Alena Schillerová bude pokračovat jako šéfka poslaneckého klubu ANO, Andrej Babiš bude dále jeho předsedou a Karel Havlíček bude předsedou stínové vlády. Vybral si Andrej Babiš tyto dva politiky jako své nástupce? Přece jen je mu 69 let a v politice nebude věčně.
Zdá se, že ano, že skutečně víc tuto dvojici vyzvedl nad ostatní zástupce širšího vedení. Zajímavé na tom je, že neoznačil jen jednoho z nich, že mezi ně rozdělil funkce. Trochu to připomíná sociální demokracii v závěru Sobotkovy éry, kdy Sobotka dosluhoval jako premiér, Chovanec byl předsedou strany a Zaorálek byl volební lídr. Je to kompromis, který zatím nenaznačuje, kdo bude tím nástupcem, protože předseda či předsedkyně může být ve většině stran jen jeden. Je to zatím taková plichta mezi jeho dvěma potenciálními nástupci a uvidíme, jak se to vyvine.
Zase se ale ukázalo, že ke konci Andreje Babiše ještě máme nějaký čas, který zbývá. Minimálně do dalších sněmovních voleb zůstane faktickým a jediným lídrem hnutí ANO. Tento tah možná vede k tomu, že další volební zkouška, která čeká hnutí ANO, jsou evropské volby, které nejsou brány jako politicky důležité, ale potom přijdou krajské volby, a kdyby v nich zase hnutí ANO neuspělo, tak Andrej Babiš může říct: „Podívejte se, já jsem udělal krok dozadu, moji nástupci to nezvládli. Vracím se v plné síle na 100 procent.“ Potom už to bude do sněmovních voleb zase one man show. I takový scénář si dovedu představit.
Vy říkáte, že mezi Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem je to remíza. Můžeme očekávat, že mezi nimi dojde k nějakému střetu v případě, že Andrej Babiš odejde někdy v budoucnu z politiky, nebo očekáváte, že Andrej Babiš na jednoho z nich ukáže a řekne: „Ty budeš novým šéfem hnutí ANO“?
Myslím si, že Andrej Babiš na někoho ukáže a ten se stane jeho nástupcem, ale vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen, že k tomu dojde až po sněmovních volbách, tak buď bude ta situace taková, že bude Andrej Babiš premiérem a nástupnictví nebude na pořadu dne. Nebo se stane to, že hnutí ANO prohraje, a potom přijdou asi větší turbulence, než jsou teď, a je otázka, jestli ten hlas Andreje Babiše bude tak rozhodující. To předpokládá, že by po potenciální porážce z politiky úplně odešel. Potom by ten jeho vliv asi tak velký nebyl, ale je otázka, co by bylo s hnutím ANO.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák ještě před středeční tiskovou konferencí oznámil, že z vedení hnutí odstupuje. Navíc stejně jako ostravský primátor Macura před druhým kolem podpořil Petra Pavla. Mizí z hnutí ANO poslední názoroví oponenti Andreje Babiše?
Nejsem si jistý, že někdy byli názorovými oponenty Andreje Babiše. Vykonávají výrazné funkce za hnutí ANO a jejich pozice je problematická v tom, že sice navenek občas mluví proti hnutí ANO, ale zůstávají v něm. Navíc se i v prezidentských volbách ukázalo, že v Moravskoslezském kraji měl Andrej Babiš v řadě okresů nad 50 procent v druhém kole, v některých oblastech i v tom prvním. Bude se dělat složitě vnitrostranická opozice v kraji, který je nejvíce babišovský v České republice. Od obou to byl takový výstřel do tmy.
Má v hnutí ANO Andrej Babiš vůbec nějaké názorové odpůrce?
Nemá, to je strana, která je postavená na principu jednoho silného lídra. Když se někdy jako bonmot mluví o Andreji Babišovi jako o majiteli hnutí, tak to hodně popisuje tu realitu. V politické straně je vždy silný ten, kdo dokáže přilákat to nejdůležitější, co strana potřebuje, a to jsou hlasy. To se ukazuje u ANO, když nekandiduje Andrej Babiš třeba v senátních volbách, tak je na tom ANO vždy špatně, když kandiduje, tak jsou výsledky jiné. Nikdo, kdo by se proti němu vymezoval, nemá dnes šanci. Tím, že se rozhodl pokračovat, tak si myslím, že ta situace nebude další dva roky jiná. Proti Babišovi se v hnutí ANO jít nedá, protože útočíte na samotnou podstatu strany.
Vondrák také prohlásil, že hnutí ANO potřebuje programovou konferenci a vyjasnit si, kam se chce profilovat. Je něco takového reálné?
Programovou konferenci bych si dokázal představit jen tak, že se sejde Andrej Babiš s Andrejem Babišem a popovídají si spolu, jak dál. Je-li to strana jednoho muže, tak v podstatě dost obtížně může být nějaká programová konference. Tohle nevidím jako možné.
Kam podle vás teď směřuje hnutí ANO? Jaká je jeho budoucnost?
O tom rozhodnou sněmovní volby za dva roky. Teď směřuje k radikálnější rétorice a udržení statu quo – to znamená sázky na jednoho muže – a až jednou odejde, tak se ukáže, zda hnutí ANO do té doby zapustilo kořeny, že se stane etablovanou stranou. Jsou pro to náznaky, například výsledky v komunálních volbách v řadě okresních měst, ale na druhou stranu víme, že dnes je politika hodně personalizována, a na osudu podobných stran v jiných zemích se ukazuje, že pokud ten supervýrazný lídr odejde, strana začne chřadnout. Potom to bude čekání na to, kdo nahradí nikoliv hnutí ANO, ale Andreje Babiše. To může být někdo z lůna hnutí ANO, což se zatím nezdá, nebo přijde nějaký nový levicově-populistický lídr zvenku a přebere voliče hnutí ANO.
