Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš při hlasování o důvěře vládě FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Babiš se Zemanem účelově propojili svoje světy, vzájemně se podporovali. Platilo to ještě před pár dny, dokud si Babiš myslel, že ho jeho lánský kumpán podrží ve hře. Jenže zasáhla vyšší moc a záchranný povolební scénář se začíná drolit. Hbitý mikromanažer Babiš rychle přehodil výhybku a spustil svoji prezidentskou kampaň. Cynickým kalkulem (jako vždy) dospěl k závěru, že se již obejde bez Zemana a jeho boys.
Hodnotově prázdný Babiš bude klidně ráno komunistou a večer vyznavačem Václava Havla. Další den bude velebit Evropu a druhý den ji bude posílat do horoucích pekel. On nikdy nepřemýšlel jinak než v modelu konání a rozhodování, které je pro něj v daný okamžik výhodné. V tomto konkrétním příběhu povolebního rozkolu se Zemanem se však možná přepočítal a asi i trochu přecenil. Může totiž ztratit hlasy těch, kteří by Babiše v prezidentské ambici podporovali jedině tehdy, kdyby zůstal Zemanovým spojencem. Hlasy těch, kteří si přáli jeho prohru v parlamentních volbách nezíská nikdy.
Babiš by si měl připomenout prezidentskou prohru svého rodáka a spojence Fica. Taky on se přepočítal a prohrál. Heslem prezidentské kampaně se pak stala výzva „Dosť bolo Fica“. I Fico poznal, že žádný strom neroste do nebe. Babiš bez mrknutí oka popravil svého loajálního lokaje Vondráčka, aby mohl hrát svoji verzi příběhu, neboť se opět přizpůsobil většinovému veřejnému mínění. Vždy mu to vycházelo podle tohoto kompasu, tak proč ne teď. Hradní partička má nyní nový terč, a tím je právě Babiš. Z bývalých spojenců se stali nepřátelé. Vekslácko-oligarchický komplot končí. Babiš teď asi moc dobře nespí. Ví, že jej nová sněmovna vydá dalšímu trestnímu stíhání, a může jich být mnohem více než jen „Čapák“. Mohou přijít i z Francie a USA. Z opozičních lavic se mu jeho manévrovací prostor velmi omezí. A on to tuší.
Námluvy s koalicí SPOLU mu nevyšly, dohoda se Zemanem padla. Je to skoro na ručník do ringu, ale to Babiš nemůže udělat. Mohl by přijít o všechno, o majetek i o svobodu. Bude tedy bojovat, což znamená kopat kolem sebe. Už začal hesly o Fialově drahotě. Zneužije pro svoji záchranu cokoliv. Bude vykřikovat, jak se všem za jeho vlády dařilo dobře. Auta se vyráběla, benzín byl levný, elektřina a plyn za rozumné ceny, nízká nezaměstnanost, peníze z EU, a bude dokonce tvrdit, že zvládl i pandemii kovidu. Vyznavači jeho sekty mu to budou věřit a společně s ním budou spílat středo-pravicové vládě.
Tomu se dá čelit jedině tím, že se jeho éře babišismu, buranokracie a rozkladu společnosti vystaví srozumitelný a jasný závěrečný účet, který se bude opírat o nezpochybnitelná fakta. Prvním z nich je ta skutečnost, že se v jeho éře věnovala největší pozornost jeho kauzám. To naši zemi nejen fatálně rozdělilo, ale téměř paralyzovalo. Na pozadí mediálních bublin byl všudypřítomný kolosální střet zájmů našeho uchvatitele moci. Dozvuky budeme zažívat ještě hodně dlouho, jako produkt většinové lhostejnosti a asi i naivity. A není to jen o Babišovi, ale i o jeho vazbách na další spřízněné československé posttotalitní oligarchy, skutečné vítěze sametu.
Vládní koalici bych doporučil jasnou prioritu – vyčistit Augiášův chlév po tandemu Zeman-Babiš. V parlamentních volbách získala většinu ta část společnosti, která si nepřeje oligarchizaci naší země, autoritativní způsob vládnutí a ani náš příklon k Rusku či Číně. Tak, a teď nastává čas přejít od slov k činům, s vědomím toho, že s ďáblem se nesmlouvá. A ještě o jedno prosím – ukončeme již tu nekonečnou nedůstojnou přehlídku našich sedmilhářů z nádherných pražských paláců a hradů. Už toho bylo dost.
