FOTO: FB Úřad vlády
Premiér Babiš nese s velkou nelibostí rozhodnutí soudu, který zrušil krizová opatření ministerstva zdravotnictví. Nechápe podstatu problému, že vláda musí postupovat v souladu s Ústavou i v mimořádné situaci. Protiprávní postup je jen špičkou ledovce jejího amatérismu a chaosu, který sama vytváří.
Andrej Babiš se po delší době objevil na tiskové konferenci vlády. Na čas je opustil kvůli výhradám, že na nich působí zmatečně, neprofesionálně a pojímá je jako osobní show. Uchýlil se k mediálním výstupům, kdy nebyl konfrontován s nepříjemnými dotazy, a pověřil komunikací ostatní členy vlády. Návrat na scénu se mu však příliš nepovedl.
Protiprávní změna neprošla
Premiér působil rozladěně a odváděl pozornost od vlastních selhání k napadání opozice a Senátu. Opětovně se chlubil údajným premiantstvím v boji s dopady koronaviru a zakrýval odvrácenou stranu mince. Neschopnost vlády zajistit včasnou a účinnou pomoc firmám poškozeným státními zásahy je do očí bijící.
Babišovo nervózní rozpoložení bylo ovlivněno pravomocným rozhodnutím Městského soudu v Praze, který vládě uštědřil těžký políček. Zrušil čtyři nařízení ministerstva zdravotnictví omezující maloobchodní prodej a volný pohyb osob. Označil je za nezákonná, chaotická a nesrozumitelná.
Vláda po vyhlášení nouzového stavu dne 12. března schvalovala protipandemická opatření formou vládních nařízení podle krizového zákona. Po deseti dnech však v tichosti přikročila ke změně, a poté postupovala podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ponížila tak právní sílu rozhodování o krizových „dekretech“, které nadále nařizoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, a vláda je jen brala na vědomí.
„Soud shledal, že za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav, může omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze vláda, a to svým unesením vydaným na základě krizového zákona,“ uvedl soudce Štěpán Výborný. Podle něj není možné, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo, které vydáním těchto opatření překročilo meze svojí působnosti.
Vláda dostala čas do 27. dubna, aby zjednala nápravu a vrátila se k rozhodování podle krizového zákona. Soud nastavil Babišovi zrcadlo, že Ústava nejsou stanovy firmy, které si její majitel může libovolně měnit podle toho, jak se vyspí.
Chybu jsme neudělali
Premiérovy bezprostřední reakce ovšem nenasvědčují tomu, že by po této potupné lekci prozřel. „Verdikt respektuji, ale osobně mi přijde absurdní. Nechápu, že soud ruší opatření vlády, která v Česku zcela evidentně zachránila tisíce lidských životů,“ reagoval a odmítl, že by vláda udělala chybu.
Babiš jen mlží, jelikož soud přijatá nařízení nezpochybnil, jen je nařídil uvést do souladu se zákonným rámcem. Spekulace o údajných tisícovkách zachráněných životů proto nedávají žádný smysl. Co je však nehoráznější, premiér nevidí důvod k vyvození odpovědnosti, šlo prý jen o odlišný názor vládních právníků.
Stejným způsobem bagatelizuje trapné fiasko vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vše je podle něj už v pořádku a „právní problémy jsou běžné v podstatě v každé zemi“.
Zásadní odpověď však vláda zatím veřejnosti dluží. Rozhodnutí soudu otvírá prostor pro hromadné žaloby, jelikož se chtěla záměnou zákonů zbavit odpovědnosti za vyplácení náhrady škody, kterou způsobily její zákazy stovkám tisíc firem a živnostníků.
Nezákonný podraz
Podle krizového zákona je „stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona“. Zákon o ochraně veřejného zdraví náhradu škody nepředpokládá a poškození by se museli svých práv domáhat mnohem složitěji.
Tento důvod potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. „My jsme to učinili právě proto, že se objevovaly různé spekulace, kdy máte vedle těch slušných lidí černé pasažéry. Chtěli jsme zamezit nejednoznačným výkladům, a proto teď jdeme podle zákona o ochraně veřejného zdraví,“ řekla České televizi 25. března. Později doplnila, že to je obrana proti „spekulantům“, kteří by mohli zneužít situace.
Tento licoměrný přístup připomíná paušální náhled premiéra Babiše na malé podnikatele jako na zloděje, čímž ospravedlňoval zvyšování státní represe. Schillerová si dnes protiřečí, když tvrdí, že se návratem ke krizovému zákonu nic nemění. Pravý opak je pravdou.
„V konečném důsledku může rozhodnutí soudu vyvolat, že stát bude odpovědný za škody, které vznikly na základě zrušených nařízení, protože se bude jednat o škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím. Paradoxně vláda dosáhla pravého opaku a možnost uplatňování nároku na náhrady škody na státu usnadnila,“ řekl advokát Aleš Rozehnal deníku FORUM 24.
Rozhodnutí soudu není absurdní, jak tvrdí premiér Babiš. Absurdní a trestuhodný je nezákonný podraz na poškozené firmy, kterým chtěla vláda výrazně ztížit šance na kompenzaci škod způsobených jejím rozhodnutím.
Chaos na pokračování
Porážka vlády u soudu není zdaleka jediným důkazem její nekompetence, přičemž další soudní řízení probíhají. Příkladů je bezpočet, stačí uvést aktuální chaos kolem rozvolňování mimořádných opatření.
Ještě nedávno šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček brojil proti uvolňování tuhého režimu, žádný plán v tomto směru neměl a varoval, že se po Velikonocích zhorší situace. Když před několika dny vláda představila velmi sporný harmonogram postupného ukončování restrikcí, považoval jej za podmíněný kompromis. A dnes?
Vláda urychluje uvolňování regulací stylem ode zdi ke zdi, že nad tím zůstává rozum stát. Proti tomuto tempu se staví koordinátor epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar, takže vzniká otázka, kdo vlastně dnes rozhoduje. Zdravotničtí experti, nebo průzkumy aktuálních nálad veřejnosti?
„Ještě v pondělí nemohl kadeřník ke klientům domů. Od zítra se může shromáždit až deset lidí. Jako vědec se ptám – mohli bychom vidět podkladovou analýzu, na jejímž základě jsou činěna tato rozhodnutí?“ podivila se rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Otevřené hranice?
Něco podobného platí pro uvolňování hraničního režimu. 23. března připouštěl epidemiolog Roman Prymula, že budou hranice zavřené dva roky. Jeho slova ostře odmítli Jan Hamáček i Andrej Babiš.
Profesor Prymula se k tématu vrátil 16. dubna veletočem, když prohlásil, že by bylo možné v létě cestovat do některých zemí, zejména do Chorvatska a na Slovensko. Tehdy ho znovu okřikl Hamáček: „Chci nejprve tvrdá data od expertů, pak můžeme veřejnosti dát jasnou zprávu. Není však možné jednou mluvit o ČR zamčené na dva roky a za chvíli o možnosti jet v srpnu.“
Dnes je to šéf Ústředního krizového štábu Hamáček, kdo v médiích oznamuje, že se otvírají hermeticky uzavřené hranice. Na režimu, v jakém má cestování probíhat, se však členové vlády neshodnou. Hamáček a Vojtěch tvrdí, že se bude muset každý při návratu prokázat potvrzením o negativním testu na koronavirus, nebo jít na dva týdny do karantény. Havlíček zase tvrdí, že se má nechat otestovat až v České republice.
Do toho vstupuje premiér Babiš, který prohlašuje, že cestování za hranice je jen teorie, nikam nás nepustí a nejbezpečnější je sedět doma. A tak je to se vším. Nekonečný seriál chaosu, nekompetence a tragikomického amatérismu vlády posouvá každý den hranice představitelného.
