Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK/AP/Petr David Josek
FOTO: ČTK/AP/Petr David Josek
Bratislavský krajský soud v úterý v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Soud svůj verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou ve sporu nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Předseda tříčlenného senátu krajského soudu ve zdůvodnění vysvětlil, že žalovat by bylo třeba slovenské ministerstvo vnitra.
Vůči verdiktu krajského soudu se již nelze odvolat, je ale možné využít mimořádný opravný prostředek. Babiš spolupráci s StB opakovaně popřel. „Celá léta to byl Ústav paměti národa a nyní nelogicky soud řekl, že všichni žalovali špatně a že to má být jiný subjekt. Budu se soudně bránit dál, protože pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, byl jsem evidován bez mého vědomí, a navíc jsem byl StB vyšetřován,“ uvedl Babiš.
Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud ale před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu ve prospěch Babiše, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě jiné verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se nyní krajský soud v Bratislavě zabýval.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem; soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.
Výběr událostí kolem soudního sporu expremiéra Andreje Babiše kvůli jeho evidenci jako agenta československé komunistické Státní bezpečnosti:
3. prosince 2011 – Server Euro.cz zveřejnil fotokopie dokumentů z Babišova svazku vedeného StB, podle kterých byl podnikatel od roku 1980 jejím důvěrníkem a v listopadu 1982 se stal agentem. Babiš, který v té době vážně uvažoval o vstupu do politiky, se označení spolupracovníka StB bránil. Babišův svazek je archivován v Bratislavě; podstatná část materiálů z něj byla skartována v prosinci 1989.
17. ledna 2012 – Babiš podal u bratislavského soudu žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli archivním svazkům, podle kterých spolupracoval s StB.
6. června 2013 – Soud začal projednávat Babišovu žalobu o jeho neoprávněném vedení ve svazcích StB jako agenta. Babiš osobně před soudem spolupráci s StB popřel.
17. listopadu 2013 – Babiš označil proces kvůli spolupráci s StB za zmanipulovaný. V Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že spolupráci nepodepsal, naopak byl terorizován, vyšetřován a vydírán, protože měl v rodině „dvě emigračky“.
24. listopadu 2013 – Bývalý důstojník tajné služby Andrej Kuľha v rozhovoru pro týdeník Euro uvedl, že svazek, který má dokládat spolupráci Babiše s StB, je zfalšovaný.
26. ledna 2014 – Babiš se stal českým ministrem financí a místopředsedou kabinetu. Prezident Miloš Zeman se předtím nechal slyšet, že do vlády jmenuje jen politiky s čistým lustračním osvědčením (Babiš o osvědčení nepožádal). Nakonec se ale hlava státu spokojila s tím, že koalice poslala do druhého sněmovního čtení novelu zákona o státní službě, která od ministrů lustrační osvědčení nevyžaduje.
30. ledna 2014 – Kuľha u bratislavského soudu prohlásil, že Babišův svazek ukazuje pouze na nevědomou spolupráci s StB. Podobně se vyjádřil i člen takzvané lustrační komise Milan Žitný.
14. dubna 2014 – Bývalý příslušník StB Július Šuman před soudem popřel informace z archivních dokumentů, že v 80. letech získal Babiše ke spolupráci s StB jako agenta.
15. května 2014 – Badatel ÚPN Jerguš Sivoš a jeho kolega Radek Schovánek z českého Ústavu pro studium totalitních režimů před soudem prohlásili, že svazky, které se zmiňují o údajné spolupráci Babiše s StB, byly vedeny v souladu s tehdy platnými předpisy.
26. června 2014 – Bratislavský okresní soud rozhodl, že Babiš je ve svazcích StB evidován coby její agent neoprávněně.
30. června 2015 – Rozhodnutí soudu prvního stupně o neoprávněné evidenci Babiše v odvolacím řízení potvrdil bratislavský krajský soud.
31. ledna 2017 – Slovenský nejvyšší soud zamítl dovolání proti dřívějšímu rozhodnutí nižších soudů, že Babiš je neoprávněně evidován ve svazcích StB jako její agent.
10. března 2017 – ÚPN podal ústavní stížnost proti verdiktu nejvyššího soudu.
12. října 2017 – Slovenský ústavní soud zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že Babiš je ve svazcích StB veden jako její agent neoprávněně. Případ vrátil odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě. Ústavní soud mimo jiné uvedl, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být ÚPN a že slovenské soudy v Babišově kauze rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří při výpovědích nebyli zproštěni mlčenlivosti.
13. února 2018 – Bylo oznámeno, že bratislavský krajský soud 30. ledna 2018 v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent StB. Babiš naznačil podání další žaloby.
– Zeman řekl, že i přes rozhodnutí slovenského soudu počítá s tím, že Babišovi dá druhý pokus na sestavení vlády. Jeho první vláda, jmenovaná 13. prosince 2017, nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a musela podat demisi.
16. února 2018 – Bývalý příslušník StB Ján Sarkocy řekl, že Babiš byl od začátku vědomým spolupracovníkem StB a jeho svazek nebyl zfalšován. Babiš uvedl, že Sarkocy lže.
7. března 2018 – Babiš podal ke slovenskému nejvyššímu soudu dovolání proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, který zamítl jeho žalobu, že je v dokumentech StB evidován jako její agent neoprávněně.
25. dubna 2018 – Babiš podal žalobu na vydavatele slovenského listu Nový Čas za článek z rozhovoru se Sarkocym, který Babiše označil za vědomého spolupracovníka StB. Babiš žádal omluvu a milion eur (25,4 milionu korun). Spolu s Novým Časem zažaloval i Sarkocyho.
6. června 2018 – Babiš řekl (poté, co ho prezident Miloš Zeman podruhé pověřil sestavením vlády), že chce žalovat Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva kvůli kauze své údajné spolupráce s StB.
8. června 2018 – Slovenský nejvyšší soud zamítl Babišovo dovolání ve sporu s ÚPN o jeho spolupráci s StB. Babiš poté novinářům oznámil, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva. Podal také ústavní stížnost kvůli porušení článků slovenské ústavy, jež upravují základní práva, dále práva na soudní ochranu, jakož i k porušení úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
11. prosince 2018 – Evropský soud pro lidská práva odmítl Babišovu žalobu na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích StB. Informaci webu Respekt.cz potvrdil ČTK Babiš. Dodal, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku.
26. listopadu 2019 – Slovenský ústavní soud na neveřejném zasedání rozhodl, že se soudy budou muset znovu zabývat Babišovou žalobou kvůli jeho evidenci jako agenta v dokumentech někdejší StB. Při zamítnutí jeho žaloby podle senátu ústavního soudu pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.
14. června 2022 – Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent StB. Soud svůj verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa.
