České prezidentské volby sledují i v zahraničí. Server Foreign Policy charakterizoval jejich průběh větou: „Populistický expremiér se pokusil vyhodit do povětří druhé kolo hlasování, které téměř jistě prohraje.“

Foreign Policy připomíná, že pouhé tři dny předtím, než čeští voliči zamíří k volebním urnám, svolal Andrej Babiš tiskovou konferenci, na které odsoudil míru politické polarizace v zemi. „Byl by to typický státnický apel na jednotu – kdyby ovšem Babiš sám nebyl zdrojem většiny intenzivních útoků v kampani,“ píše se v článku Emily Schultheitsové. „Jakmile byly tento měsíc sečteny hlasy v prvním kole voleb, přešel Babiš do útoku proti svému protikandidátovi, generálovi ve výslužbě a představiteli NATO Petru Pavlovi. … Přirovnává Pavla k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, napadá ho za to, že sloužil jako voják české armády v dobách komunismu, a svou kampaň založil na líčení Pavla jako člověka, který hodlá posílat české vojáky do války.“

Dále čtěte

Týdeník FORUM dokazuje, že minulost Pavla a Babiše je nesrovnatelná. Generál sloužil státu, Babiš sobě

Podrobný a názorný přehled minulosti prezidentských kandidátů rok po roce. To je hlavní téma Týdeníku FORUM, který vychází ve čtvrtek…

V článku se zmiňuje, že úřad prezidenta má v Česku omezené pravomoci, ale hraje významnou symbolickou roli a pomáhá udávat tón veřejné diskuse, což je v době, kdy se Evropa potýká s ruskou válkou na Ukrajině i s rostoucí inflací a cenami energií, důležité.

„Je to taková měňavka,“ píše Sean Hanley, profesor na School of Slavonic and East European Studies na University College London. „Jeho základní apel je ekonomický, paternalistický a jaksi roztěkaně sociálně konzervativní: Rozumím obyčejným lidem. Rozumím lidem na venkově. Rozumím lidem s nízkými příjmy. Moje starosti jsou i vaše starosti.“

Článek konstatuje, že jako známá postava bude mít Babiš problém rozšířit svůj elektorát nad 35 procent, které získal v prvním kole. Pavel má naopak mnohem větší potenciál sebrat mnoho hlasů svých bývalých soupeřů z prvního kola. V důsledku toho má Babišova taktika „spálené země“ za cíl nejen posílit podporu mezi vlastními příznivci, ale také se pokusit přimět ostatní voliče, aby zůstali doma.

„Čím větší bude volební účast, tím menší je pravděpodobnost vítězství pana Babiše,“ říká Petra Guasti, politoložka z Univerzity Karlovy v Praze. „A proto je jeho strategií demobilizace. … Myslím, že (pro něj) jde o vítězství za každou cenu.“

Foreign Policy cituje Babišova slova na tiskové konferenci po prvním kole, kdy udával tón zbytku kampaně, když Pavla přirovnal k Putinovi. „Víte, kdo jiný je zpravodajským důstojníkem v čele státu? Ruský prezident Vladimir Putin. Putin byl vysazen a nasazen jako agent KGB v 80. letech v Berlíně,“ řekl. (Nebylo to v Berlíně, pozn. aut.) „Na to byl pan Pavel připraven, aby byl vysazen v týlu nepřítele a přiměl tamní lidi ke spolupráci.“ (Pavel byl v regulérní armádě, ne v české rozvědce.)

V následujících dnech Babiš opakovaně tvrdil, že Pavel a jeho spojenci pošlou české občany do války. Po celé zemi se objevily billboardy s Babišovými novými hesly, že Česko nezatáhne do války, že je diplomat, a ne voják.

„Babišovým argumentům napomohla silná dezinformační scéna. Týden před volbami například někteří voliči obdrželi textové zprávy, v nichž jim bylo sděleno, že se údajně musí přihlásit k vojenskému odvodu. A ve čtvrtek, den před hlasováním, falešná webová stránka, která měla napodobovat oficiální stránky Pavlovy kampaně, oznámila, že kandidát zemřel – toto tvrzení Pavel rychle označil za obludné: ‚Ano, jsem naživu,‘ napsal na twitteru. ‚Nikdy jsem si nemyslel, že to budu muset napsat.‘“

I když se zdá, že tento víkend pravděpodobně nezvítězí, Babišovo populistické poselství a apel na takzvané obyčejné lidi má u určité části voličů, zejména u voličů s nižšími příjmy a mimo velká města, ohlas. Vzhledem k tomu, že se čeští občané potýkají s ekonomickými důsledky války, není Babiš jediným politikem, který se bude snažit využít ekonomické nejistoty.

„Někde hluboko v myslích lidí je stále ten emocionální spodní proud, který se bojí, protože vidí, že se ekonomická situace zhoršuje,“ řekla Sarah Komasová, analytička výzkumného ústavu STEM Univerzity Karlovy v Praze. „A pokud mají lidé tyto obavy, je pravděpodobnější, že budou naslouchat této emocionálně zatížené argumentaci.“