KOMENTÁŘ / V ústraní mediálního zájmu probíhá soud se společností FAU Přerov, kterou proslavila nahrávka Julia Šumana. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš na ní hovoří o zakleknutí na tuto firmu, což vyvolalo pochybnosti, že je do této věci příliš osobně zaangažován. Nyní ještě zesílily.

Před šesti lety zveřejnil anonymní twitterový účet Julia Šumana sérii nahrávek, které ukázaly odvrácenou tvář bojovníka proti zlořádům Andreje Babiše, jež mu pomohla uchopit moc. Marketingový produkt „protikorupční revoluce“ instaloval do státní správy své lidi, kteří mu umožňovali drsně prosazovat politické a obchodní zájmy.

Samozřejmě jedeme po nich

Z nahrávek vyplynuly závažné skutečnosti. Babiš očividně projevoval zájem ovlivnit obsah svých novin s využitím úniků ze spřízněných policejních kruhů bývalého Šlachtova ÚOOZ. Nejhorší je však podezření, že měl informace z neveřejného daňového řízení a používal je k likvidaci konkurence.

Legendární Šumanova nahrávka zachytila Babišovu dehonestaci společnosti FAU Přerov obchodující s pohonnými hmotami, jejíž sklady se nacházely v areálu firmy Precheza z holdingu Agrofert. Nelíbilo se mu, že vlečka v tomto areálu patřila jeho konkurenci.

„Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony… Samozřejmě jedeme po nich. Je to zločinecká banda, která dluží státu na daních asi 200 milionů korun,“ uvedl Babiš na nahrávce, jejíž pravost dodnes nepopřel.

Problémy firmy nastaly poté, kdy se ji podle slov majitele Vojtěcha Csabiho pokoušel neúspěšně odkoupit Agrofert. V září 2016 do ní ostře nastoupila celní správa a finanční správa. Zajišťovacími příkazy jí obstavily majetek, což přivodilo okamžitý bankrot.

Křivé svědectví?

Dnes už zaniklá firma FAU Přerov následně pravomocně vyhrála několik soudů, jež označily vydání zajišťovacích příkazů za nezákonné. Nyní ještě pokračuje soudní řízení kvůli údajným daňovým únikům. Jak zjistil server Seznam Zprávy, není přitom nouze o zajímavé zápletky.

Babiše čeká prověřování, zda se u soudu nedopustil křivého svědectví. Jako svědka si ho nechali předvolat obhájci Vojtěcha Csabiho, který je přesvědčený, že za potížemi a následným krachem jeho firmy byly obchodní zájmy majitele Agrofertu. 

Šéf ANO se zpočátku tvářil, že firmu FAU vůbec nezná, a pletl si ji s Finančně analytickým úřadem. Když poté slyšel svůj hlas na nahrávce, kde o FAU Přerov hovoří, nepotvrdil, že je jeho. Teprve když advokát Afréd Šrámek pohrozil ověřením jeho hlasu znaleckým posudkem, Babiš otočil a vzpomenul si i na firmu FAU. Prý o ní slyšel od novinářky a bývalé poslankyně za hnutí ANO Jany Lorencové.

Nakonec potvrdil prakticky vše, co na nahrávce říkal – včetně „problematické“ vlečky v areálu Prechezy, která byla vyčleněna firmě FAU ještě před privatizací.

Nevysvětlil ale, jak se dostal k informacím o „zakleknutí našich lidí“ na FAU a jak mohl vědět, kolik dluží na daních. Potvrzením pravosti nahrávky de facto nahrál protistraně, že mohlo jít o účelové zneužití podřízených složek.

Pokyn přišel shora

Podezření zesílilo po svědeckých výpovědích celníků, kteří se podíleli na vydání zajišťovacích příkazů na společnost FAU. Podle Dalibora Kubína, dnes zástupce ředitele celní správy v Ostravě, šlo o příkazy shora.

„Ten pokyn k vydání toho zajišťovacího příkazu jsem dostal telefonicky, předchozí den, od ředitele celního úřadu,“ vylíčil soudu Kubín. Musely prý být vydány hned druhý den ráno, což nebylo ani na tehdejší poměry běžné.

Ředitel celního úřadu Petr Skudrzyk prý zase jednal přímo na pokyn tehdejšího generálního ředitele celní správy Milana Poulíčka, jenž nastoupil do funkce v éře ministra financí Babiše. Poulíček poskytl webu Seznam Zprávy rozhovor, kde možná prozradil víc, než chtěl.

„Samozřejmě já jsem ten příkaz vydal. Ale my jsme museli,“ přiznal. „Neměli jsme důvod ho vydávat, ale když ty zajišťovací příkazy vydala finanční správa, museli jsme my také, protože hrozilo, že přijdeme o peníze na spotřební daň.“

Babiš měl zájem

Poulíček zároveň potvrdil, že se o společnost FAU zajímal ministr Babiš ještě předtím, než začaly exekuce jejího majetku. „Prostě se řešilo na poradách, kdo vydá zajišťovací příkazy, jakým způsobem se vydají. Takže samozřejmě se to probíralo,“ vzpomněl si.

Potvrdil i to, že se ho Babiš ptal na daňové úniky FAU a že měl informace od finanční správy. „V tom smyslu, jestli to máme zajištěné, jestli je to v pořádku.“

Poslední dějství tak zesiluje podezření, že ministr financí měl detailní informace z celní a finanční správy z kauzy, jež mu nepřísluší. Navíc před soudem prohlásil, že do konkrétních řízení nezasahoval a žádné informace neměl.

Do této mozaiky zapadá dříve známá časová posloupnost. Šumanova nahrávka byla zveřejněna v srpnu 2017, přičemž do té doby nebyly problémy firmy FAU Přerov veřejně známy.

Pokud by došlo k porušení mlčenlivosti, ministerstvo financí bylo povinno podat trestní oznámení. V té době byla ovšem Babišovou náměstkyní pro daně a cla Alena Schillerová a ředitelem finanční správy Martin Janeček, v jehož éře se rozbujely likvidační zajišťovací příkazy, které byly často soudy shledány jako nezákonné.

Všichni popřeli, že došlo k nezákonnému úniku informací. Výmluvu, že šlo o veřejně známé údaje, však nelze doložit.

Dvojí metr

Co dodat závěrem? Před časem padly podmíněné tresty v kauze zneužití Vojenského zpravodajství jako hubený výsledek Šlachtovy obří razie na Úřadu vlády ČR – i když po výměně soudkyně a politickém nátlaku ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).

Vedle toho je podezření ze zneužití státní moci k likvidaci konkurence událostí jiného kalibru. Jak je možné, že policie a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nekonaly?

Nebyl zájem. Kauza byla zveřejněna několik měsíců před parlamentními volbami. Po nich nastoupil premiér Babiš, který okamžitě provedl policejní čistky. Důsledky jsou známy. Jak zareaguje státní zastupitelství dnes?