Seriál lží a podvodů našeho předsedy vlády nebere konce. A to se veřejně řeší jen esence z jeho zločinecké produkce. (NE)vlastník Afrofertu, (NE)spolupracovník StB, který byl prý tak nějak omylem v KSČ, je údajně neustálou obětí lží, nesmyslů, kampaní a účelovek celé plejády závistivých nepřátel. Česká republika díky němu již nyní neslavně vstoupila do evropských moderních dějin. Takový exponát v Evropě ještě nebyl. Je to naprostý unikát.

Jeho minulost je jako temná stoka nebezpečného odpadu. Bylo o ní napsáno a zveřejněno mnohé, i když asi ne zcela vše. I tak to je za hranicí nejen dříve poznaného, ale i myslitelného. Patologický lhář a bezmezný podvodník si přivlastnil sousední zemi a z jejich občanů si udělal rukojmí pro své rejdy. Jak na nás nahlížejí naši partneři? Údiv střídá vztek, že se jim tento drzý hochštapler směje do obličeje, a ještě je uráží a poučuje jako by byl vyvoleným prorokem, a zatím se chová jako provinční lapka, který nemá žádné zábrany.

Co na to všechno říká český právní stát? Existuje ještě anebo už navždy přijal selektivní právo pro autoritativního uchvatitele moci? A co si o všem myslí banky, u nichž má jeho Agrofert úvěry ve výši cca 30 mld. Kč? A co všemu říkají německé instituce, nejen na jeho byznys s pekárnou a umělými hnojivy, ale i na to, že němečtí daňoví plátci přispívají na jeho dotace, na které podle všeho nemá nárok? Skončí někdy tento nedůstojný cirkus? A pokud ano, pak s jakým koncem?

Spoluvinu na dnešní zablácené reputaci České republiky nesou zejména jeho spoluhráči. ANO, o tom nemůže být sporu, ať už jsou jejich motivy jakékoliv. Můžeme spekulovat, zda převažuje osobní profit, naivita, neochota k vlastnímu úsudku, pravidla sekty, poslušnost ke svému vůdci aj. Jisté je, že Babiš si své ovečky ochočil jako svůj pevně sešikovaný kompars. Jako kovaný soudruh a estébák věděl s kým a jak na to. Pomocí mediální manipulace a masivního marketingu to přenesl i na své voliče, kteří přijali tu uměle stvořenou hru na jeho vnější i vnitřní nepřátele, na tu jeho pózu údajné oběti údajných spiknutí, na to údajné dobrodiní oligarchy, který se dal na pokání a chce sloužit národu, ke kterému se nyní hlásí. Je to megalomanská faleš.

Že jej podporuje celá proruská politická fronta, v čele s prezidentem a komunisty není žádným překvapením. Stejně jako novodobí Kojzarové – Ovčáček, Soukup, Plesl, Macháček a mnozí další. Slouží, a ještě si hojí své mindráky. Je to trudný obraz naší současnosti. Nedořešená a nepojmenovaná normalizační minulost si osedlala naší pokřivenou realitu. A v ní se cítí náčelník svého matrixu jako ryba ve vodě. Účet za takto strávený čas bude krutý – notně pošramocená pověst naší země, rejdiště ruských a čínských zájmů, zničená krajina po řepkovém agrofertím náletu, nedůvěra v instituce státu, v rovnou soutěž, v kontrolní roli médií a v právní stát. To už by mohlo stačit.

Babiši, Babiši, nejlépe bude, když po sobě alespoň spláchnete. Posunul jste nás do pěkných, no, jak to slušně napsat? Však vy víte. Čeká nás fáze větrání a otevírání pandořiných skříněk. Nic moc hezkého, ale projít si tím musíme.