Je nepochybné, že politika Ruské federace je nejpozději od nástupu prezidenta Putina celkem jednoznačně zaměřena na revizi politické situace ve střední a středovýchodní Evropě a především k obnově dominantního ruského vlivu v této oblasti. Ruští političtí představitelé se tím ostatně nijak zvlášť netají.

Je taky nepochybné, že je v našem národním a státním zájmu se něčemu podobnému za všech okolností a rozhodně bránit.

Zároveň považuji za nebetyčnou drzost od čelných představitelů našeho dnešního establishmentu, zejména od pánů Babiše a Hamáčka – prezident Zeman se zatím skrývá v lánském křoví – to, jak se právě pokoušejí zachránit své potrhané politické kožichy.

Skoro všechny průzkumy veřejného mínění z posledních týdnů, které se týkají říjnových voleb do Poslanecké sněmovny PČR, svědčí o tom, že politické uspořádání, které se u nás pomalu prosazovalo od roku 2013 a stabilizovalo se volbami do PS z roku 2017, tzv. „Nové pořádky“, vezme za své. Panu Babišovi a jeho spojencům – těm trvalým i těm dočasným – se tehdy podařilo přesvědčit velkou část veřejnosti, tj. co si budeme povídat, nás, o tom, že se po listopadovém převratu 1989 postupně zmocnili vlády „politici, co nemakali a kradli“, a pan Babiš a spol. přišli, aby udělali pořádek. My jsme těmto falešným spasitelům z hlouposti naletěli. Teď je jejich aureola fuč a oni se místo toho, aby se styděli, na poslední chvíli  nejapně pokoušejí seřadit za sebou veřejnost, kterou už jednou jako falešní spasitelé zklamali, proti společnému nepříteli, Rusku.

Případ Vrbětice je jistě velmi závažný. Musí se pořádně a bez okolků prošetřit a musí se z něho vyvodit ve vztahu k Rusku patřičné důsledky, to je v pořádku.

Případ je starý přes šest let. To, co není staré šest let, nýbrž je bezprostředně před námi, jsou podzimní volby do PS PČR, které mohou učinit konec babišovským „Novým pořádkům“ a dát základ obnově demokracie, kterou jsme kdysi, v roce 1989, získali bez velkých obtíží a ještě snadněji jsme ji pak zbůhdarma prošustrovali.

Dále čtěte

Hamáček by měl okamžitě rezignovat. Věděl o útoku a chtěl z Ruska dovézt Sputnik

Ministr vnitra a teď i zahraničí Jan Hamáček by měl okamžitě složit všechny své funkce. Věděl, že Ruská federace stojí…

Teď máme příležitost toto své selhání napravit. První krok je postarat se o to, aby Nové pořádky utrpěly v podzimních volbách pořádnou porážku. Nynější vláda by měla vstupovat do voleb jako vláda bez důvěry a po volbách by ji měla nahradit silná a věrohodná demokratická alternativa, poučená z minulých chyb. V této souvislosti doporučuji čtenářům velmi dobrý článek Miroslava Kalouska, který v deníku FORUM 24 vyšel v neděli a v „ruském“ rumrajchu poněkud zanikl.

Pan Babiš, Hamáček a další zkrachovaní mesiáši se nám teď pokoušejí napovídat, že se místo toho máme všichni pod jejich vedením sjednotit vůči ruskému nepříteli. Už jim zjevně nestačí nás sjednocovat proti pandemii, jistě taky vážnému nebezpečí, které ovšem napořád nevydrží a hodí se jim teď k tomu, aby se nám tu pod pláštíkem ohrožení pokoušeli zavádět něco jako policejní teror. A pan Hamáček nám teď dokonce chce napovídat, že jeho nedávný nejapný nápad s návštěvou Moskvy byl něco jako nordická lest vůči ruskému nepříteli. Opravdu si myslí, že jsme schopni mu na něco podobného skočit?

Jistě, musíme se bránit ruským revizním choutkám. Upřímně řečeno, podněcujeme je tak trochu i my sami: Kde je mršina, slétají se supi.

Abychom v té věci mohli něco účinného dělat, musíme si nejprve dát do pořádku svůj domácí svinčík, naši demokracii rozvrácenou falešnými spasiteli, kteří se nám teď s drzostí sobě vlastní znovu vtírají, tentokrát jako zachránci před ruským nebezpečím; musíme se především konečně zachránit před nimi samotnými. Příští týdny a měsíce bychom se měli soustavně věnovat právě tomu.

A nevěřme, že naše nynější strašné problémy zavinili v první řadě Rusové. Nikoli: Zavinili jsme si je především sami, a máme snad ještě v příštích týdnech a měsících příležitost to napravit.