V době, kdy ještě byla ve sněmovně, o poslankyni Marcele Melkové (ANO) téměř nikdo neslyšel. Seděla v lavici, zvedala ruku a moc se neprojevovala. Zato na twitteru je jí poslední dobou plno. Chválí prezidenta, kritizuje novou vládu. Často se ale přitom, jak se říká, střelí do vlastní nohy.
Jako když se teď, v reakci na bláznivý výrok pirátky Michailidu o demokratickém komunismu, rozhořčila nad tím, že prý pětikoalice nainstaluje do vlády komunisty. Na svého šéfa, majitele hnutí ANO, bývalého skutečného kariérního komunistu s členskou legitimací a podle všech důkazů i agenta komunistické Státní bezpečnosti Andreje Babiše, který byl přímo v čele vlády, přitom ale nějak pozapomněla. Lidé jí paměť rádi osvěžili.
„Když vy tichou podporu komunistů, tak my si je instalujeme rovnou do vlády! My, všichni Spolu, vám tu změnu ještě ukážeme!“ napsala Melková na twitter.
Když vy tichou podporu komunistů, tak my si je instalujeme rovnou do vlády! My, všichni Spolu, vám tu změnu ještě ukážeme!
— Marcela Melková (@MarcelaMelkova) January 6, 2022
Měla to být narážka na aktuálně živě diskutovaný výrok místopředsedkyně České pirátské strany Jany Michailidu, která vzbudila rozruch svým prohlášením. „Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém). Pokud ti není jasné, co znamená komunismus, doporučuju si přečíst něco o marxismu, například Marxism and Bolshevism: Democracy and Dictatorship od Karla Kautského. Moje přesvědčení o ideálním chodu světa pro všechny okolo se pak dá nazvat liberálně-socialistickým,“ oznámila nedávno kandidátka na šéfku Pirátů.
Ne, není to nic, nad čím by bylo záhodno jásat. Michailidu však svými výroky dokazuje pouze to, že v České pirátské straně můžeme nalézt opravdu pestrou až bizarní směsici všeho možného. Včetně nejrůznějších extrémů, naivních výkřiků a blábolů o hodném demokratickém komunismu. Není sice divu, že to lidi nadzdvihuje ze židlí, zvlášť ty, kteří si za vlády komunistů zažili svoje, ale ani tak se jistě nedá šmahem prohlásit, že piráti jsou komunisté. Zato komunisté už jaksi z logiky věci komunisty jsou. A pak také pirátka Michailidu nesedí ve vládě a ani se do ní nechystá. Skuteční komunisté, ti z KSČM pod vedením soudruha Filipa, Babišovu menšinovou vládu tolerovali. Ale rozhodně ne tak tiše, jak poslankyně Melková píše ve svém tweetu.
Za hlasování podle přání tehdejší vládní koalice ANO a ČSSD si běžně nárokovali nejrůznější požadavky. Namátkou zmiňme třeba opětovné přidělení šestimilionové částky Svazu bojovníků za svobodu, spolku, který pod vedením bývalého konfidenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky už dávno přestal plnit původní účel a jemuž tehdejší opozice opakovaně navrhovala dotaci odebrat. Komunistka Miloslava Vostrá, dnes již bývalá poslankyně a v roce 2020 předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru, tehdy přímo přiznala, že přidělení dotace je podmínkou pro podporu státního rozpočtu. Takže dotace bývalému komunistovi z peněz daňových poplatníků odešla a jeho soudruzi zvedli ruku pro rozpočet. To ovšem členové Babišova hnutí žádné rozhořčené tweety o komunistech a vládě na sítě nesypali.
Přestože přímou součástí vlády nebyli, drželi vládu během celého funkčního období doslova pod krkem a bez jejich vůle téměř nic důležitého projít nemohlo. Alena Schillerová coby ministryně financí chodila vyjednávat přímo do sídla komunistů a pózovala s nimi u jejich třešničkových dekorací. Ale hlavně že nyní – a co tak najednou? – bývalou paní poslankyni Melkovou komunisté, a to i ti, které si ve vládě jenom vymýšlí, upřímně děsí.
Mnozí diskutéři na twitteru se proto rozhodli zapomnětlivé exposlankyni některé věci připomenout. Uživatelka Jana K. poněkud zostra napsala: „A co si tak představuješ pod slovem ,tichá podpora‘? Taková ta ,snižte peníze na obranu a my vám podpoříme obrrr schodek na ty vaše všivárny‘? Ta vaše anoistická moudra.“
Jiní usoudili, že je potřeba povzbudit paměť bývalé paní poslankyně také ve věci jejího šéfa, majitele hnutí ANO Andreje Babiše. Přispěvatel David Krůta tedy připomněl: „Váš šéf je StBák a bývalý komunista a to, kdo bude kandidovat do čela demokratické vládní strany, nemůže nikdo ovlivnit. Ale chápu, že pro lidi z ANO, kde může kandidovat jen ten, koho schválí šéf, je to trochu nepředstavitelné.“
A Radek P. , stejně jako mnozí jiní, se připojil: „Asi vám to uniklo, ale váš boss byl estébák a je z prominentní KSČ family – nebyla to tichá podpora od komunistů, ale ofiko podpora. Ta slečna není ve vládě a ani se do ní nechystá.“ Uživatel Maty Brendl to vzal stručněji: „Marcelo, prosím vás, víte vůbec, kdo je váš šéf ? Jo, to ten z tej hodnej StB, tak to je v pořádku, že?“
Pro případ, že by zapomnětlivost snad postihla i jiné, můžeme připomenout: v roce 1980 jako šestadvacetiletý nadějný kádr vstoupil Andrej Babiš do KSČ, kde setrval až do roku 1989, kdy u nás komunistický režim (podle platného zákona zločinný) skončil. Předtím Babiš využíval všech výhod, které členství ve straně skýtalo, jako bylo třeba zaměstnání v podniku zahraničního obchodu a bezproblémové cestování na „Západ“. Přede dvěma lety, už jako předseda vlády České republiky, se velmi podivil, že běžní občané k takové cestě potřebovali tzv. výjezdní doložku. Kterou samozřejmě komunisté neudělili hned tak někomu. Babiš však podle vlastních slov až do roku 2019 netušil, že něco takového vůbec existovalo. A přes velmi volný vztah k pravdě, řekneme-li to hodně eufemisticky, který pan expremiér mnohokrát projevil, se mu v tomto nejspíš dá věřit.
Už dva roky poté, co se stal komunistou, čili v roce 1982, jak vyplývá ze záznamů, podepsal tzv. vázací akt, kterým se zavázal ke spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Bývalý premiér ovšem již léta tvrdí, že se k vědomé spolupráci se Státní bezpečností nezavázal, a v této věci se stále – prozatím neúspěšně – soudí. Dochované dokumenty StB, ve kterých je jako agent s krycím jménem Bureš zapsán a opakovaně zmiňován, jsou ale s Babišovým tvrzením v přímém rozporu. Zejména poté, co byla nedávno objevena takzvaná evidenční karta. Údaje, které jsou na této Babišově kartě uvedené, potvrzují třeba to, že agentem se stal dobrovolně. S StB vědomě spolupracoval od 11. listopadu 1982 a necelých 14 dnů poté byl zaregistrován jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš a evidenčním číslem 25085.
Marcela Melková však v nejnovější zábavě členů ANO, v tweetování nehorázných nesmyslů, rozhodně není sama. Alena Schillerová, Karel Havlíček, Radek Vondráček, Patrik Nacher, Jana Mračková Vildumetzová, Taťána Malá, Barbora Kořanová… a další a další bývalí i současní poslanci Babišova hnutí ANO teď denně tweetují jako o život a kritizují novou vládu hlava nehlava. Něčím tak banálním, jako jestli nejde o naprosté nesmysly nebo jestli nekřičí proto něčemu, co předtím sami chtěli, navrhovali a prosazovali, se nezabývají. Hlavní je, aby toho bylo spousta. Ráno, v poledne, večer. Včera, dnes a zítra.
Skoro to vypadá, jako kdyby „pan učitel Babiš“ zadal domácí úkol, do jehož plnění se snaživí žáčci pustili ze všech sil. Zatímco on sám v pozadí hraje umírněného tatíčka, který je náhle smířlivost sama, s tímhle nemá nic společného (jak by mohl) a už se moc těší, až si ve svém novém „obytňáku“ pojede přátelsky popovídat s lidmi. Ale kampaň s cílem dojet až na Hrad coby prezident republiky to není, kdepak, jak vás to jenom může napadnout…
Autorka je řadovou členkou TOP 09.