Mediální skupina Mafra, která patří pod holding Agrofert poslance Andreje Babiše (ANO), loni mírně zvýšila tržby, nadále ale zůstala ve ztrátě. Tu se podařilo meziročně snížit, přesto firma předpokládá, že i letošní rok bude ztrátový, napsal web Mediaguru.

Mediální skupina Mafra patří k největším mediálním domům v Česku. Podle výroční zprávy za rok 2022 měla v loňském roce tržby ve výši 2,75 mld. Kč, což bylo o pět procent více než o rok dříve. Společnost ale zůstala ve ztrátě, kterou ve srovnání s předešlým rokem snížila na 84,9 mil. Kč.

Mafra očekává v roce 2023 mírný růst výnosů online portfolia a stabilní výnosy v segmentu tištěné reklamy, prodej tištěných titulů ale nejspíš bude dál klesat. I v letošním roce očekává firma ztrátu.

Dále čtěte

Po 10 letech od Babišova útoku na média Česko stále čelí hrozbě autoritářské politiky

STANOVISKO REDAKCE / Je tomu právě deset let, co Andrej Babiš provedl dosud nejvážnější útok na demokracii v České republice. Třebaže…

Mafra je vydavatelem deníků MF DNES, Lidové noviny, Metro, týdeníku 5 plus 2, řady časopisů (Téma, Žena a život, Tina, Rytmus života, Pestrý svět, Chvilka pro tebe, Cosmopolitan, Harper‘s Bazaar, Esquire, TV max, Týdeník Televize a další), provozovatelem webů iDnes.cz, eMimino, Rajče.net či vlastníkem tiskáren Mafra print v Praze a Olomouci.

Babiš oznámil koupi mediálního domu Mafra ve středu 26. června 2013, tedy před deseti lety. Stal se tak mediálním magnátem a zároveň politikem, který se svojí stranou na podzim vstoupil do sněmovny a posléze do vlády.

V červnu sněmovna schválila úpravy zákona o střetu zájmů, díky kterým se zpřísní zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek. Tzv. „lex Babiš“ zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.