KOMENTÁŘ / Pozoruhodné a nebezpečné sbližování narativů a postojů některých členů hnutí ANO s názory a postoji proruské dezinformační scény není nic nového. Je v projevech vlivnějších členů ANO už rok. Nyní však Babiš přitvrdil. Stranický tisk hnutí ANO v tomto trendu přitvrdil také. Ve středu jsme si na Babišově zpravodajském portálu mohli přečíst řečnickou otázku, zda je česko-americká dohoda o obranné spolupráci smlouvou vazalskou. Frázi „vazalové amerického imperialismu“ znám z dob socialismu. Babiš tento komunistický žvást na stránkách svého média reanimuje.
Právník Zdeněk Koudelka ve středu na iDNES.cz publikoval článek s názvem „Spojenecká, či vazalská? Vojenská smlouva s USA má skrytá rizika.“ S údivem otevřenými ústy jsem četl: „Česko-americká dohoda o obranné spolupráci, schválená nedávno vládou Petra Fialy a čekající na ratifikaci parlamentem, je smlouvou nerovnou, protože předpokládá rozmístění americké armády u nás, ale nepřipouští i jen teoretické umístění naší armády ve Spojených státech. To je přirozený odraz nerovnosti mocenské.“
A najednou jsem si připadal jako na Vrabelově či Rajchlově demonstraci. Anebo jako v hodinách občanské nauky na základní škole, v dobách socialismu. O „vazalech amerických imperialistů přisluhujících světovému četníkovi – USA“ jsem v tomto předmětu, co měl z dětí vychovávat kované soudruhy, tam vykládali snad každý týden.
Pojďme se podívat do historie, abychom si připomněli, jak je pro Českou republiku právě uzavíraná smlouva s USA důležitá. Jak je klíčová pro to nejzásadnější – pro mezinárodní bezpečnost naší země, pro možnost se ubránit, kdyby ruský imperialismus zvítězil na Ukrajině, a ruské tanky by následně zamířily dále na západ, jak Putinovi propagandisti neustále vyhrožují. Bývá dobrým zvykem interpretovat urvání Sudet Hitlerem zradě anglických a francouzských politiků Neville Chamberlaina (Velká Británie) a Édouarda Daladiera (Francie). „Postoj západní veřejnosti v době mnichovské krize je dostatečně prokázán. Je jasné, že vskutku zdrcující většina všude ve světě mnichovskou dohodu podporovala. Není to maličkost, vzít na sebe ve 20. století odpovědnost za válku,“ píše však historik Jan Tesař.
Ne ti dva politici – obyčejní Angličané a Francouzi prostě nechtěli jít do války, jejich demokraticky zvolení politici vykonali jejich vůli. Následně se – pod záminkou neúčasti Francie – na naši zem vykašlal i Stalin, byť jsme se Sovětským svazem měli pro případ napadení Německem uzavřenou smlouvu o jeho vojenské pomoci. A tito naši spojenci nechali Hitlera udělat to samé, co nyní zkouší Putin na Ukrajině. Urvat území cizího státu – u nás Sudety, na Ukrajině Doněck, Luhansk a Krym – kde žije početná menšina národa oné sousední velmoci. V osmatřicátém hitlerovského Německa, v roce 2022 putinovského Ruska.
Američané – byť jen do linie stanovené Jaltskou konferencí – do té války za naše zájmy v roce 1945 na naše území přišli. A západ naší republiky skutečně američtí vojáci osvobodili, a umírali při tom. To, že se pak stáhli a nechali naši zemi jako kolonii Rusku, bylo výsledkem jednání politiků, ne přesvědčení celých národů jako Mnichov.
Překroucené samozřejmosti
„My nemáme schopnost mít naši armádu v Americe. Naopak USA mají chuť i schopnost mít svou armádu v Evropě. Jsme tedy slabší stranou smlouvy,“ píše nyní v Babišově médiu pan Koudelka. Chápe to jako něco zaznamenáníhodného – přestože je to stejně objevné jako výrok, že v gravitačním poli Země tělesa padají dolů. V roce 2021 bylo v americké armádě 482 416 aktivních příslušníků. „Armáda České republiky by chtěla do roku 2026 navýšit počet vojáků v celé zemi až na 30 000. Nyní je jich kolem 21 000,“ píše iRozhlas.
Počet jaderných hlavic USA: 3 750. Počet jaderných hlavic Česká republika: Nemáme.
Pan Koudelka se pozastavuje nad naprostými samozřejmostmi, ale vyvozuje z nich vcelku bizarní souvislosti: Smlouva podle něj „nepřipouští i jen teoretické umístění naší armády ve Spojených státech.“ Ono kdybychom umístili nějaké v kontextu americké armády významné množství českých vojáků do USA, tak by v ČR žádní čeští vojáci nezbyli. Přesto je tato samozřejmost, dokonce nejzákladnější důvod zásadní a pozitivní důležitosti obranné smlouvy naší země s USA, prezentován jako něco negativního.
Uzavírat smlouvu o tom, že bude mít česká armáda základny v Americe, je stejný nesmysl jako smlouva o tom, že vybuduje základnu na Marsu. Ale tahle argumentace, a řev odporu proti jednomu každému z bodů té smlouvy, se již několik dní ozývá z dezinformační scény. Nyní se je – vedle hulákačů z demonstrací sjednoceného antisystému – můžeme dočíst v iDnes.
Autor textu zjevně nechápe, že tu smlouvu potřebujeme my – ne USA. Že ji potřebujeme právě proto, že americká armáda je jedinou armádou planety, která je schopná postavit se ruské agresi, pokud Putin sáhne k jaderným zbraním. To, že Putin své tažení proti západu zahájil vloni v únoru vojenským útokem na Ukrajinu, možná pan Koudelka zaznamenal. A jistě ví, že Putinovi propagandisté mluví o tom, že hranice Ruské federace by mohla být u La Manche. Mezi tím průplavem a dnešními hranicemi Ruska je Česká republika. A my se bez co nejtěsnější spolupráce s americkou armádou – přesněji, bez její ochrany – nemáme šanci rozjetému Rusku úspěšně postavit. Přesto tu smlouvu vidí pan Koudelka kriticky.
Narativ dezolátů potvrzen
Pan Koudelka dál rozebírá právní vztahy – jak je důležité, že kdyby se americký voják u nás dopustil trestného činu, tak by jej soudily americké, ne české soudy,“ ale nevím, zda je to pravda. A zda by se jednalo o činy spáchané na Američanovi na základně využívané americkou armádou, nebo na Čechu a mimo území Američany zrovna užívané základny. Jako neprávník to ze smlouvy nevyčtu. Ale v Koudelkově článku čtu, přirovnáním – jako by nechápal, že u neprůstřelné vesty opravdu není důležité, jestli má někde v textilním potahu dírku vypálenou cigaretovým žhavíkem.
Pan Koudelka poměřuje hypotetický a bez jakéhokoliv podkladu vyfabulovaný trestný čin jednotlivce (amerického vojáka) s dopady na jiného jednotlivce s válečným útokem ruských vojáků. Je to naprostá nehoráznost. Pro naši zemi by bylo z hlediska její bezpečnosti nejlepší ne podepisovat smlouvu o obranné spolupráci, ale přesunout letiště Rammstein z Německa někam k Hradci Králové. Putina neodradí nic jiného než hrozba silou. Takže mít u nás základnu americké armády s vysokým bojovým potenciálem by bylo z hlediska bezpečí ČR před ruským útokem výhrou. Pan doktor Koudelka však kritizuje, kdo by soudil amerického vojáka, kdyby si dal přes držku s jiným americkým vojákem, či s někým z místních v hospodě. Ten nepoměr Koudelkou zmiňovaných nevýhod a obrannou smlouvou bezpečnostních výhod jakékoliv vojenské spolupráce s USA pro naši zemi je až bizarní.
A je to tady
Pak mne opravdu ohromil další klenot Koudelkova komentáře, který na iDnes funguje jako tučně tištěný „pouták“ uprostřed textu: „Rozhodnou-li se Spojené státy bombardovat Bělehrad jako v roce 1999, smlouva jim dává možnost využít naše území.“ A v tu chvíli bylo jasno.
Dnes neřešíme bombardování Bělehradu, ale možných ruských tanků u Zlína, takže ten pseudoargument do textu vůbec nepatří. Ale já nečtu polemiku s obrannou smlouvou, já čtu signál ruským švábům, že vláda z nás dělá vazala Ameriky, fuj! Na svých demonstracích chcimírové vždy omlouvají útok Ruska na Ukrajinu připomínáním amerického bombardování Bělehradu, a teď NĚKDO MOCNÝ Z VELKÉHO SVĚTA TO TAKY ŘÍKÁ, A NAHLAS! A NĚJAKÉ NOVINY TO PUBLIKUJÍ! TY NOVINY ALE MUSÍ MÍT STATEČNÉHO MAJITELE, ŽE TO FIALOVÝ PĚTIKOLCE ŘÍKÁ STEJNÝMI SLOVY JAKO MY!
Oním „my“ jsou míněni vrabelovci a rajchlovci, dezinformační scéna. Článek pana Koudelky umně kopíruje postoje a názory lidí, kteří na Václaváku kompromitovali české vlajky tím, že s nimi mávali nad hlavami ve prospěch Ruska. A pak se šlo do Národního muzea. Koudelkův text dezoláty kopíruje nejen stejnými argumenty, ale snad i stejnými slovy.
No a pak jsem si konečně uvědomil, že jsem druhohorní monstrum patřící do dvacátého století, a že nechápu zákony marketingu. Že čtu text na Babišovém zpravodajském webu jako komentář, a ne jako marketingový leták. Text není o obranné smlouvě s USA, jde o vzkaz voličům Jindřicha Rajchla, že je Andy vlastně fajn. Babiš ve svých médiích začal nadbíhat dezinformační scéně. Pokouší se odlovit ne úplně skalní voliče PRO ve prospěch svého ANO, a ty skalní rajchlovce alespoň přesvědčit, že spolupráce Jindřicha Rajchla s Andrejem Babišem je vlastně OK. I když jim Babiš kdysi nutil roušky. Ale na to už zapomněli, teď je zajímá boj proti americkým základnám, které tu nejsou, a smlouva jen umožní US Army něco jako podnájem ve vybraných vojenských areálech.
Bohužel však tento boj o voliče zásadně u veřejnosti rozmlžuje nepříjemnou realitu expanze putinismu: Bez americké armády a její masivní přítomnosti v Evropě včetně naší země budeme při ruském útoku v troubě. Jak ČR, tak zbytek EU.