Chaotické změny ministra financí v systému elektronické evidence tržeb vyvolaly vážnou koaliční roztržku. ČSSD nehodlá podpořit jeho návrh vyjmout z EET podnikatele s příjmy do 250 tisíc korun ročně. Andrej Babiš prý tak chce vyjít vstříc podnikající babičce s nízkými příjmy. Ve skutečnosti jí nabízí buď zavést EET, nebo zaplatit vyšší daně.

Nejzásadnější a nejbrutálnější zásah státu do podnikatelského prostředí po roce 1989 provázejí emoce, nervozita a zjevná nekompetence šéfa rezortu financí. Teprve postupem času zjišťuje, jaké dříve netušené problémy přináší jeho šmírovací projekt, jehož obdoba funguje pouze v ekonomicky upadajícím Chorvatsku, ovládaném oligarchou Ivicou Todoričem. Ten ostatně na zavedení EET jako jediný vydělal.

[ctete]87297[/ctete]

Bude ministr financí ručit svojí hlavou?

Andrej Babiš náhle objevuje Ameriku, ačkoli ještě před měsícem se dušoval před koaličními partnery, že žádné další výjimky navrhovat nebude. Z tohoto důvodu lze pochopit negativní reakci premiéra Sobotky, zatímco lidovci zřejmě skousnou všechno. Ti všichni ovšem nesou odpovědnost za to, co se dnes kolem malého podnikání děje. Poslední zmatky jsou jen dalším důkazem, že celý projekt je nebezpečný a neopravitelný, a jediným smysluplným řešením je jeho zrušení, jak požaduje pravicová opozice.

Je mimořádně nestandardní, pokud předseda hnutí ANO hodlá prosadit svoje návrhy formou poslanecké iniciativy proti vůli svého hlavního koaličního partnera. To jistě nesvědčí o vřelých vztazích ve vládě, jí samou vychvalované jako dělné a stabilní.

Premiér Sobotka měl poslední příležitost vyzvat ministra financí, aby převzal plnou politickou odpovědnost za neprofesionální náběh udavačského systému, který nemá v polistopadové historii obdoby. Systému, který nevybere avizovaných 18 miliard korun navíc (což se veřejnost dozví až po parlamentních volbách), a množstvím výjimek nepřispěje k narovnání podnikatelského prostředí.

Stačí mu jen veřejně připomenout jeho slova. „Jsem zvědav na ministra financí, který na koaliční radě řekl, že v případě, že to nebude fungovat, tak za to ručí hlavou,“ prohlásil před rokem předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v České televizi.  V té době ještě nebylo známo množství problémů a výkladových nejasností, které celý projekt provázejí.

Ačkoli byl ministr financí dlouhodobě upozorňován, že je absurdní vkládat do systému bezhotovostní platby internetových obchodů, uvědomil si to teprve týden před spuštěním projektu. To však neznamená, že e-shopy zůstanou EET ušetřeny. Budou ji muset používat v případě dobírky nebo odběru zboží v kamenných obchodech.

Skryté zvýšení daní drobným podnikatelům

Ještě tristnější je situace kolem náhlého nápadu umožnit nejmenším živnostníkům s příjmy do 250 tisíc korun ročně, kteří mají daň stanovenou paušálem, aby ze systému EET vystoupili. Dobromyslného ministra financí vedl k této změně dopis od 89leté důchodkyně z Kladna.

„Ta má doma v garáži obchůdek s ovocem a zeleninou, které nakupuje v supermarketu a pak je prodává důchodcům ve své čtvrti, protože mnozí z nich mají problém do supermarketu dojít. Já si myslím, že podobní drobní živnostníci, ať už mladí, nebo staří, mají mít možnost požádat stát o paušální daň. Nejen zmíněná důchodkyně pak v takovém případě zaplatí daň dle dohody s finančním úřadem, minimálně 600 korun, a nebude už muset být v EET,“ tvrdí Babiš v Právu.

Těžko říci, jestli ministr financí nebo jeho úředníci jen projevují neznalost praxe, nebo jde o záměrnou mystifikaci těch, kteří netuší, oč se jedná. A ještě Babiše pochválí, jak myslí na ty nejpotřebnější. Jinými slovy, jak „sociálně“ hasí požár, který sám zapálil.

Skutečností totiž je, že většina živnostníků s příjmy do 250 tisíc korun ročně uplatňuje paušální zdanění, a žádné daně dnes zcela legálně neplatí. To jim umožňuje zákonem stanovená výše výdajových paušálů 80 procent u řemeslných živností a 60 procent u volných živností, a odpočitatelná položka od daně ve výši 24 840 korun.

Pokud lze brát ministrova vážně a rozšíření možnosti uplatnění paušální daně skutečně na prosincové schůzi Poslanecké sněmovny prosadí, dotčení živnostníci, včetně kladenské babičky, budou mít dvě možnosti:

Paušální daň: Nebudou zavádět EET a dohodnou se s finančním úřadem na vyměření paušální daně v minimální výši 600 korun. To pro ně bude znamenat skryté zvýšení daňové zátěže, jelikož do této doby nemuseli platit nic. Téměř to působí jako administrativní postih za to, že si živnostník nezvolí EET.

Zavedení EET: Pokud tuto možnost nevyužijí, budou muset i oni zavést a spravovat EET, platit si její provoz a pod obřími sankcemi (až 500 tisíc korun nebo zrušení živnosti) odpovídat za správnost přenosu dat. Zejména pro některé seniory, kteří si chtějí přilepšit k důchodu, je přitom manipulace s podobnými technologiemi komplikovaná, což autoři neberou v úvahu. Ti tedy raději „velkorysému“ správci státní kasy zaplatí víc.

Inspirace u socialisty Roberta Fica

Myšlenka přihlásit se k paušální dani a stanovit její výši po dohodě s finančním úřadem není nijak nová, a Babišovo ministerstvo ji už umožňuje. Jenže pro přílišnou složitost ji zatím letos využilo pouze padesát podnikatelů. Proto má rezort v plánu tento systém zjednodušit v rámci daňového balíčku, a právě sem hodlá Babiš naroubovat svoje poslední nápady formou vlastního pozměňovacího návrhu.

Důvod, proč je zatím mezi živnostníky tak malý zájem o tuto cestu zdanění, je i výše minimální daně. Proč by si ti s nejnižšími příjmy, kteří daňovou povinnost nemají, měli sjednávat daň šest set korun?

Andrej Babiš při obhajobě svých názorových veletočů používá zavádějící, až úsměvnou argumentaci. Prý žádné změny nenavrhuje a žádný chaos při náběhu EET neexistuje. Zároveň je z jeho strany velmi odvážné kategoricky tvrdit, že se tyto změny nebudou týkat první etapy spuštění EET od 1. prosince.

Na venkově jsou stovky výčepů, provozovaných jen několik dní v týdnu a zejména o víkendu, jako vedlejší činnost místních živnostníků. Slouží spíš jako místo pro setkání místních štamgastů, a rozhodně se nejedná o zlatý důl. Někteří z nich, pokud rovnou hospodu nezavřou, si již systém EET nakoupili. Kdo bude zodpovídat za jim způsobené finanční škody?

Žádnou analýzu, kolika podnikatelů se tato výjimka může dotýkat, ministerstvo financí nepředložilo. To jen dokládá jeho nekoncepčnost a slabé řízení. Nejsou známy ani rozpočtové dopady těchto změn, zatímco v televizi běží klamavá barvotisková reklama, kolik nemocnic a škol se za peníze vyždímané ze živnostníků postaví.

Ministerstvo financí se přitom paušální daní nechalo inspirovat u slovenského premiéra Roberta Fica. Ficova socialistická vláda před dvěma lety zavedla každoroční poplatek za licenci na podnikání, stanovený podle velikosti firmy. Jeho výše začíná na 480 eurech (13 tisíc korun).

A co až si ministr financí uvědomí, kolik podnikatelů díky výdajovým paušálům daně ze zákona neplatí? (Což je ovšem na druhé straně vykoupeno tím, že od státu čerpají podstatně méně různých benefitů než zaměstnanci, zvyšují zaměstnanost a dokážou se postarat sami o sebe.) Už letos na jaře prosákly zprávy, že koalice jedná o citelném omezení využívání a snížení výdajových paušálů. Prý se „odchýlily od původního záměru, tedy zjednodušení vedení účetnictví pro drobné živnostníky,“ jak tvrdí předseda klubu poslanců ČSSD Roman Sklenák.

Tak uvidíme, jakou nadílku ještě tato sestava pro živnostníky, včetně kladenské babičky, nachystá.

[ctete]59996[/ctete]