Kde je ta doba, kdy se Andrej Babiš mohl vytahovat profesorem Zlatuškou a kdy ministryní spravedlnosti byla vysokoškolská učitelka docentka Válková. Mohli jsme sice s úspěchem pochybovat o morálních vlastnostech bývalého eurokomisaře Pavla Teličky, ale bylo aspoň jasné, že je kompetentní. Podobným případem je Robert Pelikán. Koneckonců i Martin Stropnický patřil k lidem, kteří se sice do hnutí ANO velice podivně zatoulali, ale představoval alespoň po formální stránce úctyhodnou osobnost.
Tyto doby jsou pryč. Je tu nová garda a od prvního pohledu začínají převažovat ne-osobnosti s nižšími zkušenostmi. Člověk jen nevěřícně kroutí hlavou a říká si: Kde ten Babiš tyhle lidi vlastně bere? Vypadá to, že je prostě potkal na ulici. Třeba paní Malou.
Zdrcující hloupost poslankyně Taťány Malé je již slavná. Zejména se proslavila prostomyslným výrokem o možnosti odkládání trestního stíhání svého milovaného vůdce Andreje Babiše. Velkou díru do světa ale neudělala různými prohlášeními ani ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Nejděsivějším divadlem bylo, když zabrousila do sféry politologie a vyjádřila názor, že všechny strany, které se dostanou do parlamentu, jsou demokratické. Možná by si mohla přece jen přečíst nějakou učebnici dějepisu pro základní školy. Zjistila by třeba, jakou pronesla pitomost.
Naprosto bezvadným typem politika budoucnosti je Adam Vojtěch, právník a zpěvák ze soutěže Superstar. Jeho singl „Stíny mokrých řas“ je hodnocený jako jeden z nejtragičtějších popových výtvorů a texty jeho anglických písní vykazují tak nízkou inteligenci, že je to až dechberoucí.
Osoby typu Aleny Schillerové, Kláry Dostálové či Taťány Malé by se nikdy nedostaly na nejvyšší příčky státní správy, kdyby musely procházet běžným procesem vnitrostranického hlasování. Tedy jinými slovy, kdyby se jednalo o politiky, kteří se musí ucházet o veřejnou či interní podporu a musí umět přesvědčit.
Babiš nesnáší tradiční strany, čímž odstraňuje demokratické mechanismy výběru lidí do státních funkcí. Místo toho se rozhoduje o obsazení ministerských pozic sám na základě vůdcovského principu. Výsledkem je tak dokonale nízká úroveň jeho týmu, že je to až zarážející. Asi se za posledních pět let už personálně vyčerpal.
Nová garnitura bude mít pro něj ale jistě i svoji přednost. Tyto lidi půjde ještě mnohem lépe ovládat.